Umělá inteligence je obří žrout energie. A technologičtí giganti kvůli tomu hledají cesty, jak si pro tyto své otesánky zajistit dostatek potravy. Meta to vyřešila tak, že si teď na dekády dopředu koupila veškerou vyrobenou energii z jedné jaderné elektrárny.
„Zajištění čisté a spolehlivé energie je nezbytné pro další rozvoj našich ambicí v oblasti umělé inteligence,“ uvedla Urvi Parekh, vedoucí globálního energetického oddělení společnosti Meta.
Zdůvodnila tím dohodu s energetickou firmou Constellation Energy, kterou Meta oznámila tento týden. Na jejím základě bude technologický kolos z jaderné elektrárny v Clintonu ve státě Illinois odebírat od června roku 2027 všechnu vyrobenou elektřinu. A to po dobu alespoň dvaceti let.
Meta tímto dealem odvrátila hrozbu, která se nad elektrárnou s výkonem 1,1 gigawattu vznášela. Tou bylo její uzavření za dva roky, kdy jí měla vypršet státní podpora. Místo toho by měla elektrárna naopak svůj výkon navýšit o třicet megawattů, což odpovídá spotřebě menšího města.
Finanční detaily dohody nebyly zveřejněné. Jak ale deníku The Wall Street Journal sdělil šéf Constellation Joseph Dominguez, jde o závazek v řádu miliard dolarů. Tolik stojí udržet jadernou elektrárnu v chodu dalších dvacet let.
Meta přitom nebude odebírat elektřinu pro svá datová centra přímo z této elektrárny. Místo toho bude elektřina z Clintonu proudit do běžné elektrické sítě v regionu. Ale protože si ji objednala, tak si to může společnost započítá do svého plánu odebírat energie jen z obnovitelných zdrojů. Nehledě na to, že fyzicky skončí třeba někde jinde.
Podle deníku The Wall Street Journal je to vůbec první taková dohoda ve Spojených státech, která se týká ještě stále fungující jaderné elektrárny. Jinak jde o krok, které dělají i dalších velké technologické firmy.
Podobnou smlouvu ostatně uzavřela Constellation i s Microsoftem. V září Constellation oznámila, že znovu spustí elektrárnu Three Mile Island, kde v sedmdesátých letech došlo k nejhoršího jaderného katastrofy v historii USA. Po dobu dvaceti let odtamtud bude dodávat energii společnosti Microsoft.
Společnost Google se zase nedávno zavázala financovat vývoj tří nových jaderných zařízení. A to poté, co se minulý rok spojila s firmou Kairos Power, která vyvíjí malé modulární reaktory. Do jejich vývoje investoval přes půl miliardy dolarů loni na podzim také Amazon, který před rokem též koupil areál datového centra poháněného jadernou elektrárnou Susquehanna.
Stále větší žrout
Všechny tyto kroky technologických kolosů souvisí s jejich vývojem umělé inteligence (AI), která si žádá stále více energie. V květnu zveřejněná analýza výzkumníka a zakladatele webových stránek o technologické udržitelnosti Digiconomist Alexe de Vries-Gao uvádí, že systémy AI by mohly do konce letoška představovat téměř polovinu spotřeby energie v datových centrech.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) v dubnu zveřejnila svůj výhled na následujících pět let, který se spotřebou AI rovněž souvisí. Organizace předpovídá, že do roku 2030 se celosvětová spotřeba elektřiny skrze datová centra více než zdvojnásobí. A to na 945 terawatthodin.
„To je více než je současná spotřeba elektřiny v celém Japonsku,“ uvádí agentura.
Nárůst spotřeby datových center pak souvisí právě s vývojem umělé inteligence. Jak ale dodává energetická agentura, s trouchou štěstí AI může ve výsledku pomoci s úsporou energie. A to tím, že například odhalí, kde je možné energii ušetřit.
The post Bašta pro otesánka. Meta si kvůli umělé inteligenci koupila jadernou elektrárnu appeared first on Forbes.
