Jen během posledních 12 měsíců se to stalo nejméně dvakrát: lékárníci hromadně přišli o zdroj energie a lidé se kvůli tomu nedostali ke svým lékům. V prvním případě šlo o povodně, které na podzim zasáhly velký kus Moravy. Ve druhém o blackout, který před týdnem uvrhl do tmy miliony odběrných míst v pěti krajích. Lékárníci v obou případech nemohli vydávat medikamenty, a to ani na papírové recepty. Zákon to podle nich neumožňuje. Volají proto po změně.
Třeba Kristýna Pilařová z lékárny ve Voticích musela během pátečního blackoutu odmítnout až 40 pacientů s receptem, včetně těch s urgentními požadavky. "I když přišli s papírovou průvodkou elektronického receptu, na které jsme jasně viděli, co mají předepsáno, nemohli jsme jim léky vydat. Nemáme k tomu žádnou oporu v legislativě," vysvětluje lékárnice. Pokud by to lékárna udělala, vystavila by se podle ní riziku pokuty. "Ta by mohla být i likvidační," dodává.
Problémy hlásí i šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. "Řada kolegů mi minulý týden volala. Výpadek postihl několik krajů, obrovský problém měli třeba v Jeseníku. Nevydali nic," popisuje. Z e-receptu v esemesce totiž nic nepřečetli a papírový recept použít nesměli.
"Jde přece o zdraví lidí"
Lékárníci proto volají po změně. Legislativa by se podle nich měla upravit a výdej léků na papírový recept znovu povolit. Alespoň ve výjimečných případech. "V nouzových situacích, jako je tato, by se lékárníkům skutečně mělo umožnit vydat pacientovi léky i na papírový recept. Přece jde o zdraví lidí," připomíná Kristýna Pilařová.
Prezident České lékárnické komory Aleš Krebs už kvůli tomu vyzval ministerstvo zdravotnictví k jednání. "Vyzýváme stát k přijetí opatření, která by zajistila bezpečnost pacientů i v krizových situacích, jako je blackout," uvedl. Rozsáhlých výpadků energie totiž bude podle odborníků přibývat.
Stát by měl podle Krebse celý systém výdeje léčiv dopracovat, protože dnes je extrémně zranitelný. Rozsáhlý blackout z minulého pátku to podle něj jasně ukázal. "Měl by umožnit pružnější výdej léků při jakýchkoliv jeho výpadcích," doplnil. Komora je podle něj připravená s vedením resortu potřebné řešení hledat. "Podobná situace už by se neměla opakovat," řekl Aleš Krebs.
Právník: Co je psáno, to je dáno
Jenomže ministerstvo zdravotnictví důvod ke změnám nevidí. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba systém funguje a s lokálními výpadky stát nic nenadělá. K obavám, které mají lékárníci ze sankcí kvůli porušování zákona, pak doplnil: "Pokud by existoval požadavek na urgentní výdej léčivého přípravku pro určitého pacienta, tak by sankce nebyla s největší pravděpodobností uplatňována." Jednalo by se totiž podle něj o krajní nouzi, k čemuž by musely kontrolní úřady přihlédnout.
S tím ovšem nesouhlasí právník Josef Lžičař. "Co je psáno, to je dáno. Pokud je něco stanoveno právním předpisem, tak to platí. Rozhodně to má větší účinnost než ujištění ministerského úředníka," soudí. Na benevolentnost kontrolních úřadů se podle něj lékárníci spoléhat nemohou. "Jakákoliv výjimka pro případ výjimečného výdeje léků by se tedy měla ukotvit do zákona," dodal Lžičař.
Dnes tam totiž nic takového není. "Všechny povinnosti, které musí lékárna při výdeji splnit, jsou skutečně závislé na funkční výpočetní technice," upozorňuje šéf komory Aleš Krebs.
Bez počítače ani ránu
Online se podle něj ověřuje jak pravost vydávaného léku, tak jeho cena a doplatek. Bez elektřiny a připojení k internetu nikdo neověří ani totožnost pacienta či to, jestli už nedosáhl ochranného limitu. Všechny tyto úkony jsou přitom povinné. "Legální způsob, jak vydávat léky bez počítače, tak v podstatě neexistuje," krčí rameny Krebs.
Podle Marka Hampela z Grémia majitelů lékáren by se přitom dalo všechno jednoduše vyřešit. Totožnost pacienta by se mohla ověřovat postaru - spolu s papírovým receptem by lidé předložili i občanku. "Kód vydaného léku by si lékárník nafotil do svého telefonu a do systému by ho zanesl dodatečně," navrhuje.
Řešení má i pro hrazení doplatků. "Protože během výpadku nemáme přístup k informacím, kolik přípravky aktuálně stojí a jaký mají doplatek, všechny doplatky by během blackoutu hradily pojišťovny. Jakmile by se systém znovu obnovil, přenesla by se tato povinnost zpátky na pacienty," uvedl. Všechny tyto způsoby by ale mohli lékárníci použít jen v přesně definovaných případech - například při výpadcích energie, internetu nebo systému pro elektronický recept.
