Asi tisíc obětí nejhoršího zvěrstva, jaké bylo v Evropě spácháno od druhé světové války, stále ještě nebylo nalezeno. Rodiny, jimž se podařilo najít ostatky svých blízkých, se stále častěji musejí spokojit s tím, že pohřbí třeba jen pár nalezených kostí, aby jim daly místo posledního odpočinku.
V pátek odpoledne mají být při smuteční ceremonii uloženy do země částečné ostatky sedmi obětí, jež přibydou k 6750 mrtvým, kteří už tam byli pohřbeni.
Přeživší, příbuzní a oficiální činitelé dnes procházeli kolem řad bílých náhrobních kamenů. Někteří se modlili a plakali na hrobech, jiní seděli nepohnutě s hlavou v dlaních. "Cítím nesmírný smutek a bolest za všechny ty lidi," řekla agentuře Reuters žena z města Goražde.
Masakr se odehrál poté, co Srebrenici, kterou OSN vyhlásila jako bezpečnou oblast pro civilisty ve válce v Bosně po rozpadu federální Jugoslávie, obsadily nacionalistické síly bosenských Srbů.
Zatímco ženy se rozhodly uchýlit do areálu OSN, muži se snažili uprchnout přes nedaleké lesy, kde byla většina z nich dopadena. Někteří byli okamžitě zastřeleni, jiní byli zahnáni do škol nebo skladů, kde byli v následujících dnech zabiti. Těla byla naházena do jam a po měsících vykopána a rozptýlena v menších hrobech ve snaze zločin zakrýt.
Generál Ratko Mladić, který jednotkám velel, byl spolu se srbským politickým vůdcem Radovanem Karadžičem odsouzen tribunálem OSN v Haagu za genocidu.
Valné shromáždění OSN loni vyhlásilo 11. červenec mezinárodním dnem památky genocidy ve Srebrenici. Mnoho zemí letos pořádá vzpomínkové akce.
