Netflix, Amazon nebo Apple – nejen tito giganti loni utratili za natáčení v Česku miliardy korun. Povedlo se loni trumfnout dosavadní rekord v nejdražších projektech? O které tituly jde? A jakou transformací prochází Státní fond audiovize ve spojení s pobídkami?
Elektrárna v Mělníku nebo hornický skanzen Meyrau se loni přenesly do kyberpunkové budoucnosti. Jakkoli zatím neznáme přesné detaily, v dohledné době tato místa budou nadšeně sledovat fanoušci sci-fi z celého světa. Právě tam se totiž natáčel očekávaný seriál Blade Runner 2099, jedna z nejdražších zahraničních produkcí v Česku.
Czech Film Commission, což je oddělení spadající pod Státní fond audiovize zacílené na propagaci České republiky jako atraktivní oblasti vhodné k natáčení, ve své srpnové zprávě uvádí hned několik zvučných titulů. První příčky nejdražších projektů nepřekvapivě okupují seriály streamingových gigantů.
Produkce Amazonu jsou v Česku stálicí. Natáčel se zde fantasy seriál Kolo času nebo dobové mysteriózní krimi Carnival Row. Oba patřily na našem území k vůbec nejdražším projektům.
Loni je trumflo pokračování z neonem prozářeného kyberpunkového světa Blade Runner 2099. Produkce v barrandovských ateliérech a přilehlém okolí trávila čas od července do listopadu, mimo to využila i industriálních a přírodních oblastí.
Celkově u nás štáb trávil 93 natáčecích dní a investoval 1,8 miliardy korun, což pravděpodobně předčilo očekávání, neb v rozhovoru pro SZ Byznys z července roku 2024 národní filmová komisařka Pavlína Žipková odhadovala něco lehce přes miliardu.
Sci-fi seriál s dystopickými konturami zatím nevydal trailer ani fotografie z natáčení, kromě spekulací není potvrzena ani zápletka. Jak však název napovídá, ocitneme se padesát let po událostech filmu Denise Villeneuva z roku 2017.
Víme však, že showrunnerkou je Silka Luisa, jež měla pod palcem například seriálovou adaptaci videoherní střílečky Halo, režíroval například Jonathan van Tulleken, jenž realizoval taktéž nákladné epizody historického opusu Šogun, a ústřední role ztvární oscarová Michelle Yeoh (Všechno, všude najednou) nebo Hunter Schafer (Euforie). Premiéra je po odkladech plánovaná na příští rok.
Stále by ale nemělo jít o historicky nejdražší produkci na našem území, například produkce pokračování akčního fláku od Netflixu Vyproštění 2 zde měla utratit přes dvě miliardy. Což potvrzuje i výše pobídky s částkou 428 359 926 korun.
Foto Netflix
Navrátila se produkce seriálu Nadace, jenž je adaptací stejnojmenné knižní sci-fi vesmírné série Isaaca Asimova. Tvůrci v Česku zakotvili s druhou sérií roku 2021 (po náročných přípravách se natáčelo až další rok), poté co první sérii realizovali za covidu například na území Malty.
Loni zde natočili třetí sérii, jež na platformě Apple TV+ vyšla letos v červenci. A navrátí se i potřetí, již tento podzim. Kromě Prahy těží z lokací ve Středočeském či Ústeckém kraji.
Jeden z hlavních producentů David S. Goyer před dvěma lety v článku pro Czech Film Commission sdělil, že tuzemští řemeslníci jsou vůbec těmi nejlepšími, se kterými kdy pracoval. Oboustranně výhodná a evidentně prosperující spolupráce na třetí sérii se vyšplhala na 91 natáčecích dní, rozložených do let 2023 (41 dní) a 2024 (50 dní), produkce zde celkem utratila přes osm set milionů korun.
Lze dodat, že se rozpočet uskromnil, možná právě i díky předchozí etablaci, neb druhá řada zde tvůrce stála přes 1,6 miliardy korun. Třetí série je kritikou všeobecně velmi dobře přijímaná, mnozí vyzdvihují věrnost její předloze. Kritik Nick Allen Nadaci trefně označil jako pomyslnou Hru o trůny v britském vesmíru.
Trojici nejvíce utrácejících titánů uzavírá německý hororový seriál pod hlavičkou Disney+ s názvem City of Blood. Štáb zde trávil 110 natáčecích dní od května do září s rozpočtem přes čtyři sta milionů korun, přičemž objel robustní množství lokací v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Chomutově nebo Benešově.
Osmidílný titul má být adaptací komiksové klasiky Berlinoir od Tobias O. Meißnera a Reinharda Kleista, kteří odvyprávěli upírský příběh z alternativního vývoje opět rozděleného Berlína v retro futuristickém hávu. Upíři drží nadvládu nad lidmi, přičemž vyprávění se točí právě okolo lidského vzdoru. Uvidíme, nakolik se filmaři předlohy budou držet. Premiéra by měla být ještě letos.
Z historických lokací napříč Kutnou Horou, zámkem Kačina nebo Jemništěm (a samozřejmě i Prahou) těžil Netflix, jenž zde v rozmezí září 2023 a února 2024 (z 87 natáčecích dní jich bylo 21 loni) realizoval druhou sezonu historického seriálu Císařovna, jenž je další reinterpretací osudů císařovny Sissi.
První série byla natočena v Německu, u druhé série filmaři pro další záběry jeli do Chorvatska. Druhá řada, jejíž rozpočet zde činil 364 milionů, odpremiérovala již loni v listopadu.
Mezi další projekty se řadí například thriller Cihla (180 milionů útrata), dvoudílné Rebelka z prostředí dobové ženské módy (123,5 milionu útrata), některé epizody dlouhodobého krimiseriálu Kriminálka Curych (necelých 57 milionů útrata), mockumentární seriál Messiah (36,5 milionu útrata) nebo pohádka Rosabelle (Šípková Růženka a prokletí sedmé víly; 40 milionů útrata).
Ve všech těchto případech šlo o německé produkce, jež u nás mají, co se týče kvantity ze zahraničních produkcí, dominantní postavení.
Česká republika se jeví jako spolehlivé místo pro realizaci širokého spektra žánrů, od sci-fi přes historické výpravy až po horor. Je to především díky členitosti krajiny a měst nabízející rozmáchlou zeleň, dobře zachovalé historické architektuře, stejnou měrou ale pomáhá také přítomnost průmyslových továren či socialistické architektury.
Transformace ekosystému
Roky 2024 a 2025 jsou pro českou audiovizi v mnohém klíčové. Došlo k vládou schválené rozsáhlé transformaci někdejšího Státního fondu kinematografie, jenž od ledna nese název Státní fond audiovize.
Nová podoba má dvojnásobný rozpočet (i díky rozšířeným poplatkům za podnikání na tuzemském území, nově je uvádí více subjektů, mimo jiné i streamovací platformy), zahrnuje i videoherní průmysl, disponuje lepší kategorizací, více se otevírá televizním projektům a přichází s vylepšeným systémem pobídek.
Reforma proběhla, teď od září mohou první žadatelé podávat žádosti o grant v různorodých kategoriích. Jak však dlouhodobě upozorňuje například ARAS (Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů), v tuzemském průmyslu mají filmaři stále nedůstojné mzdy.
Jde o složité, dlouhodobé a nesnadno vyřešitelné problémy, jež samozřejmě daleko přesahují debaty o Státním fondu audiovize, navíc samozřejmě nejsou závislé čistě na něm. Tyto debaty stran podmínek českých autorů a autorek je třeba v jakékoli debatě o tuzemském filmovém průmyslu a hospodaření brát v potaz a zmiňovat je. Funkčnost nového modelu SFA ukáže až čas.
Klíčovou složkou pro stabilitu tuzemského filmového průmyslu jsou právě pobídky, které máme mnohdy tendenci přehlížet. Mohou o ni žádat tuzemské i zahraniční subjekty točící na území České republiky. U pobídek dochází k vyplacení podpory až potom, co subjekt v Česku utratí své finanční prostředky.
Část uznaných nákladů mu pak bude navrácena. Jde o investici v podobě nákupu tuzemských služeb i zboží. Nejlukrativnější jsou tak v tomto případě zahraniční produkce.
Klíčovou složkou pro stabilitu tuzemského filmového průmyslu jsou právě pobídky, které máme mnohdy tendenci přehlížet.
Právě v této oblasti přestala být Česká republika v posledních letech konkurenceschopná. Původní podoba byla značně limitovaná, roku 2022 se v březnu muselo přijímání nových pobídek kvůli naplněnosti stopnout.
Změna novely by měla v tomto pohledu radikálně pomoci, díky navýšení návratnosti výdajů zahraničním produkcím, jež u hrané tvorby nyní činí 25 procent (místo původních dvaceti procent), u animované a digitální tvorby rovnou 35 procent.
Finanční strop jedné pobídky navíc nabublal ze 150 milionů na 450 milionů. Byť například Slovensko nabízí vyšší návratnost 33 procent, Česká republika tuto skutečnost kompenzuje kvalitnějším zázemím i technickými pracovníky. Nutno také zmínit, že loňský rok byl ještě poznamenán hollywoodskými stávkami, jež mají nejen v oblasti pobídek globální zásah.
V roce 2024 tak zahraniční štáby utratily přes pět a půl miliardy korun, což je oproti roku 2023 s rekordní útratou 9,2 miliardy značný pokles, jak uvádějí data od APA. Rok 2023 byl však rokem výjimečným. Rok 2024 se pohybuje okolo předcovidového standardu.
Dle tiskové zprávy APA loňský rok ukázal i nedostatečné kapacity, kdy byla dvě klíčová studia Barrandov a Prague Studios mnoho měsíců obsazena dvěma nadstandardně velkými projekty (seriály Blade Runner 2049 a Nadace).
Pokud se transformace pobídek podaří tak, jak si od ní SFA a APA slibují, můžeme se těšit z ještě objemnějšího a rozpočtem kypřejšího množství produkcí, z nichž se nadále bude díky ekonomickému potenciálu cílit především na ty hollywoodské.
The post Blade Runner v Česku utratil skoro dvě miliardy. Jsme v Hollywoodu zase atraktivní? appeared first on Forbes.
