„Takto radikální krok nejspíše vznikl na základě vnitrostranického politického boje. Prezident mohl mít závažné neveřejné informace a konal – ovšem to je jedna z hypotéz,“ upozornil Bříza.
K TÉMATU: Ruské červené linie ve válce jsou falešné, píše CNN. Západ stejně skáče, jak Moskva píská
Připustil, že dění v Jižní Koreji může souviset se vstupem severokorejských vojáků na ukrajinskou frontu a spoluprací mezi komunistickým režimem a Ruskem. „KLDR tak zvýšila svou asertivitu vůči sousedům,“ podotkl expert a připomněl, že režim nedávno odpálil příjezdové cesty spojující rozdělený poloostrov.
Se scénářem, že by jihokorejský prezident operoval s podobnou informací od tajných služeb, však nesouhlasil Mikulecký. „Pokud by je měly tamní služby, dostaly by se i k zpravodajcům USA jakožto nejbližšímu spojenci. Prezident sice vetuje návrhy parlamentu, ale tento orgán má větší sílu než on,“ poznamenal s tím, že za vyhlášením stanného práva nevidí nic jiného než „zoufalý pokus o udržení mocenských otěží“.
Svůj argument podpořil i informacemi od samotných jihokorejských zdrojů. „Moji známí z asijské země tvrdí, že jde o vnitrostátní záležitost. Vyplývá i z veřejně dohledatelných informací, že Jun Sok-jolovi klesá podpora, zatímco opozice sílí,“ dodal Mikulecký.
Oba experti odmítli, že by situace využil severokorejský režim k tomu, že by zahájil vojenskou ofenzivu. Podle Břízy KLDR spíše pracuje podvratnými metodami, kdy se snaží podkopat vnitřní pořádky jihokorejského souseda. Zdůraznil, že stát je jednou z nejsilnějších demokracií na východě Asie.
Tamní prezident vyhlásil stanné právo, ovšem parlament reagoval snahou o zablokování tohoto kroku. Jun Sok-jol obvinil opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Armádní složky zdůraznily, že stanné právo v Jižní Koreji zůstane zachováno, dokud ho nezruší prezident.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Všichni musíme udělat pro Ukrajinu více, řekl šéf NATO. Putin o mír nemá zájem, dodal
