Role žen v roce 2025 oscilují mezi svobodou volby a tlakem očekávání. Ženy dnes mohou být, čím chtějí, ale často si to musí tvrdě vybojovat. Zatímco počet žen v manažerských pozicích roste, předsudky a stereotypy přetrvávají. A nejen ženy – i muži se v nově nastavených pravidlech často ztrácejí.
Eva Veisová z Ipsosu představila na Forbes Women’s Summitu přesná data a důležitý apel: je čas si upřímně říct, co jako společnost skutečně chceme.
„Autenticita dnes není o tom být dokonalá nebo napasovaná do nějaké role. Je to o tom být upřímná k sobě a svému nastavení,“ uvedla Eva Veisová, executive director ve společnosti Ipsos. A realita, jak říká, je často složitější než trendové hashtagy.
Statistiky Eurostatu ukazují, že Česká republika stále výrazně zaostává v zastoupení žen na manažerských pozicích. Zatímco průměr Evropské unie je pětatřicet procent, u nás je to jen dvacet sedm procent. Hůř je na tom už jen Lucembursko a Chorvatsko. Naopak na špičce jsou Švédsko (čtyřiačtyčicet procent), Lotyšsko a Polsko.
Přesto se situace zlepšuje. V roce 2014 bylo v Evropě 3,1 milionu žen v manažerských pozicích, dnes je to 3,7 milionu.
Z výzkumu Ipsosu mezi více než dvaceti tisíci lidmi ze třiceti zemí vyplývá, že mateřství je stále vnímáno jako brzda kariérního postupu. „Třetina respondentů uvedla, že mateřství více poškodí kariéru ženy než muže. Jen devět procent si myslí, že postihuje více muže. Tato čísla mluví jasně,“ říká Veisová.
Znepokojivá jsou i data o vnímání mužské role v péči o děti. „Skutečnost, že devatenáct procent respondentů si myslí, že muž, který se stará o děti, je méně mužem, je znepokojující. Doufala jsem, že to číslo klesne, ale naopak mírně stoupá,“ dodává.
Veisová představila i data o tom, jak se mění pocity štěstí mezi generacemi. Zatímco ženy generace Z se cítí šťastné z šedesáti devíti procent, muži ze třiasedmdesáti procent. „Ženy této generace jsou výrazně více paralyzovány stresem. A celkově generace Z zažívá dvojnásobný stres oproti předchozím generacím. Mluvíme o ‚sněhových vločkách‘, ale otázka je, proč tomu tak je,“ klade řečnickou otázku.
Změny ve společnosti se promítají i do veřejného prostoru. „Zatímco ženy hledají svou roli mezi extrémy typu bossbabe a tradwife, u mužů se zvyšuje nespokojenost. Fenomén incel – tedy muži žijící v nedobrovolném celibátu – roste,“ říká Veisová.
A doplňuje, že hlavní myšlenkou fenoménu je, že horních osmdesát procent si selektivně vybírá dvacet procent nejlepších mužů a muži z toho viní právě ženy, že je nechávají bez povšimnutí a stává se z nich neprivilegovaná skupina. Idolem těchto mužů jsou pak osobnosti jako Andrew Tate, přezdívaný jako král toxické maskulinity.
A zatímco ženy se snaží definovat svou identitu, veřejnost je nadále tlačí do škatulek. I reklama stále často používá tradiční genderové role – v Česku je v nich zobrazováno padesát osm procent žen.
„Když změníme způsob, jak ženy zobrazujeme, změní se i výsledky,“ říká Veisová a uvádí konkrétní příklady. Americká značka deodorantů Secret použila v kampani #WatchMe reálné olympioničky – a prodeje vzrostly o devět procent. Nissan v Saúdské Arábii podpořil ženy, když začaly řídit, kampaní #SheDrives – a zdvojnásobil prodeje. „Téma žen není jen morální nebo společenské. Je to i obchodní příležitost,“ připomíná.
Vedle pomalého růstu žen ve vedení čelíme i demografické krizi. V roce 1970 se u nás narodilo 200 tisíc dětí, dnes sotva polovina. V roce 2024 jen pětaosmdesát tisíc. „A přitom, jak trefně řekla influencerka Lucie Zelinková: ‚Chceme, aby ženy rodily, ale nechceme je mezi sebou.‘ Možná bychom se měli jako společnost zamyslet nad tím, co vlastně od žen očekáváme,“ podotýká Veisová.
Z vystoupení Evy Veisové vyzněla silná výzva k individualitě a odvaze být autentická: „Buďte takovou, jaká chcete být. Mějte děti, nemějte děti. Selhávejte. Buďte chybující. Ale hlavně – buďte svou vlastní verzí ženy. Ne tou, kterou vám říkají, že máte být.“
The post Být matkou v Česku je kariérní handicap, myslí si Veisová z Ipsosu appeared first on Forbes.
