Kompletní časovou osu bitcoinové kauzy pro vás sestavil Forbes a bude ji průběžně doplňovat podle aktuálního vývoje událostí.
Píše se březen 2013 a svou činnost zahajuje internetové tržiště Sheep Marketplace. Skryté je softwarem Tor, internetové komunitě dobře známým nástrojem, který formou prohlížeče umožňuje pohybovat se internetem anonymně, nepozorovaně. Tržiště má zlovolný účel: online distribuci drog, falešných dokladů a zbraní. Sheep Marketplace rychle roste kolem uživatelů ze střední Evropy.
V říjnu téhož roku končí legendární darknetové tržiště Silk Road, historicky první svého druhu. Přelomové bylo díky možnosti platit na něm bitcoiny, zatímco starší platformy vyžadovaly platby tradičními kanály, které se však pro nelegální aktivity nehodily. Konec Silk Road otevírá dveře dalším tržištím, jako právě Sheep Marketplacu. Ta většinou stojí na bitcoinových platbách a chovají se jako bitcoinový escrow účet.
Ten funguje coby svého druhu důvěrník. Dočasně podrží bitcoiny kupujícího a následně, pokud vše proběhne dle dohody mezi oběma stranami, je pošle prodávajícímu. Obvykle s drobným poplatkem za zprostředkování transakce. Rychle rostoucí obliba Sheep Marketplacu přitáhne pozornost na ikonické diskusní platformě Bitcoin Forum.
V květnu 2013 se objevují první náznaky, že jeho zřizovatel by mohl být z Česka. Kromě neumělé angličtiny totiž zvědaví uživatelé přicházejí i na konkrétnější stopu. Tržiště využívá softwarový nástroj českého vývojáře Davida Grudla. Program je dobře známý hlavně v české komunitě webových vývojářů, ale že by po něm sáhl někdo mimo ni, není pravděpodobné. O půl roku později, v listopadu 2013, začíná chod tržiště drhnout.
Dvojice hackerů, později FBI identifikovaná jako Nathan Gibson a Sean Mackert, objeví způsob, jak uvolnit vložené bitcoiny z depozitáře, aniž by si systém ověřil, zda byly splněny podmínky pro jejich výběr. Útočníci tak jsou schopni vyvést více prostředků, než by správně měli. Brzy si toho začnou všímat i sami uživatelé, kteří si začínají stěžovat na váznoucí převody bitcoinu.
Pak nabírá osud tržiště rychlý spád a vzápětí z něj mizí okolo 5400 bitcoinů v tehdejší hodnotě zhruba 109 milionů korun, optikou dnešní ceny bitcoinu více než dvanáct miliard korun. Sheep Marketplace definitivně zavírá krám v prosinci 2013, a to i s bitcoinovými zůstatky ve výši necelých 841 bitcoinů.
„Vaše peníze, naše provize, všechno bylo ukradeno. Snažili jsme se problém vyřešit, ale nepodařilo se nám to,“ zněla tehdy omluva uživatelům ze strany anonymního provozovatele. Poškození dealeři a jejich zákazníci se začínají organizovat na slavném fóru Reddit. Začíná hon na neznámého pachatele. O značné prostředky oškubaní uživatelé si sdílejí informace a pátrají po nových.
Ze střípků kolektivního vědění se zde začíná skládat obrázek, ještě lépe snad řečeno portrét. Vede totiž ke konkrétní osobě: Tomáši Jiřikovskému, první klíčové a možná celkově nejdůležitější postavě celého příběhu. Vyučený zámečník se řadu let živil jako programátor webových aplikací a poskytovatel webhostingu pod hlavičkou své firmy Šnekweb.
Zda jde jen o bílého koně, který je u podobných stránek běžný, nebo o skutečný mozek celé operace, se poškození mohou jen domnívat. Přímé důkazy se jim však posbírat nedaří. Nepřímé ale už tehdy ukazují, že Jiřikovský ještě v době, než Sheep Marketplace započal svou činnost, obcházel internetová fóra a poptával rady ohledně provozu skrytého bitcoinového online tržiště.
Jiřikovského Šnekweb navíc hostoval fan stránku tržiště, a to přímo na doméně sheepmarketplace.com. A co víc: v průběhu roku dochází přes kryptoměnovou burzu Bitstamp k výběru bitcoinu za více než čtyři miliony korun z tržiště na účet Jiřikovského tehdejší manželky Evy, později odsouzené za napomáhání s legalizací výnosů z trestné činnosti. Netrvalo dlouho a Jiřikovského digitální stopa se znovu rozsvítila.
V průběhu roku 2014 se objevuje další darknetové tržiště Nucleus, a to za stejně nelegálním účelem jako zaniklý Sheep Marketplace. Pozornosti skupiny poškozených kupců a dealerů to neunikne a začnou upozorňovat, že za novým tržištěm stojí nejspíš opět Jiřikovský. Česká policie a soudy jsou však k varováním hluché, důkazů je stále jako šafránu a Jiřikovský se nadále úspěšně brouzdá stíny temných internetových zákoutí.
Avšak ne nadlouho. Shoda náhod byla přece jen pro českou policii příliš velká, a ta tak v lednu 2014 zakládá na Jiřikovského první spis v souvislosti s chodem zaniklého a vytunelovaného Sheep Marketplacu. V červenci následuje první domovní prohlídka a vyšetřovatelé Jiřikovskému zabavují nalezenou elektroniku. Opět je ale zabrzdí nedostatek důkazů a techniku vracejí zpět majiteli.
Můžeme se důvodně domnívat, že nezvaná návštěva černých uniforem českému programátorovi spustila v mysli alarm. Jiřikovský se snaží bitcoiny převést na hotovost a k tomu koupit na jméno svého dědečka rezidenční nemovitost v Lužici na Hodonínsku za devět milionů korun. Policie tuto snahu eviduje.
V době, kdy se Jiřikovský spíše snažil o nenápadnou existenci, se ale naopak živelně vyvíjí příběh jím provozovaného tržiště Nucleus. Tomu totiž v březnu 2015 odpadla konkurence v podobě tržiště Evolution, a Nucleus se tak stává druhým největším darknetovým trhem. Policie Jiřikovského opět zadrží, na vině jsou tentokrát podezřelé bankovní převody.
Znovu je sice obratem propuštěn pro nedostatek usvědčujících důkazů, ale policisté jej již sledovat nepřestávají. Jiřikovský také v Londýně zakládá firmu Vetvix se základním kapitálem deset milionů liber. Zda byl splacen, však není jasné. Kolotoč zájmu policie kolem jeho aktivit pokračuje.
V dubnu 2016 u něj probíhá druhá domovní prohlídka, tentokrát na popud Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vyšetřovatelé během ní objeví celý arzenál zbraní a střeliva. Soud posílá Jiřikovského do vazby. Opět dojde také na zabavování elektroniky. Jak se ale ukáže, většina obsahu je šifrovaná a státním složkám se k němu nedaří proniknout.
Všude však Jiřikovský tak opatrný není a policie se díky tomu dostává k nezakódované databázi uživatelských účtů Sheep Marketplacu a několika dalším usvědčujícím střípkům. Během vyšetřování se ukazuje specifická povaha kryptoměn založených na technologii blockchain. Zatímco u hotovosti by pro vyšetřovatele bylo téměř nemožné s jistotou zjistit, kde se vzala, u bitcoinu je možné předchozí transakce dohledat.
Pro ilustraci: blockchain si můžete představit jako databázi, již ale nespravuje nikdo centrálně. Je veřejně dostupná a aktualizovat ji lze vždy jen skrze konsenzus těch, kteří bitcoin těží. Něco ovšem v blockchainové databázi nelze: jednou uložená data v ní zůstávají a nejdou měnit ani mazat.
Tyto vlastnosti umožnily vznik samotných kryptoměn a jejich transakční stabilitu – blockchain totiž vytváří data, jež jsou unikátní a nekopírovatelná. To udělalo z bitcoinu aktivum, které je stabilní a dá se s ním rozumně obchodovat. Díky uložené a neupravitelné historii transakcí se tak nemůže stát, že digitální data někdo zkopíruje a bude jedním bitcoinem platit vícekrát.
To poukazuje na podstatný rys nejen kryptoměn, ale rovněž bitcoinové kauzy: totální transparentnost. Každý se může na převody bitcoinů v databázi podívat. A platí to také o těch, jež se nakonec ocitly v aukci ministerstva vnitra.
Toho využili detektivové z NCOZ a Europolu, již provedli blockchainovou forenzní analýzu. Během ní mapovali adresy, ze kterých a na které bitcoiny putovaly, výši transakcí, prověřovali časová razítka a zkoušeli zjistit, které shluky adres nejspíš patří jedné entitě. A v neposlední řadě zkoušeli uživatele identifikovat.
Titěrná práce se vyplatila, k Jiřikovskému se jim povedlo narýsovat spojnici s clusterem čtyřiceti tisíc bitcoinů, které byly vyvedeny při ukončení činnosti Sheep Marketplacu. O pár dnů později dochází k další pozoruhodné náhodě: Nucleus bez předchozího upozornění přestává fungovat.
Konce Sheep Marketplacu i Nucleusu jsou si velice podobné, oba končí za velmi podobných okolností, a hlavně s velkým množstvím uživatelských bitcoinů a dalších podporovaných kryptoměn – Nucleus využíval ještě litecoin a darkcoin. Časová shoda konce Nucleusu a Jiřikovského zadržení se však i při všech pochybnostech dá připsat náhodě.
Podobné exitové podvody byly v dané době na darknetu poměrně běžné, obdobně skončil také zmiňovaný Evolution. I přes nedostatek přímých důkazů je ale nutné konstatovat, že časový souběh popsaných událostí je zjevný. Ruka zákona na Jiřikovského v souvislosti s darknetovými tržišti poprvé dopadne v říjnu 2017.
I nekompletní důkazní materiály stačí na to, aby Krajský soud v Brně Jiřikovského nepravomocně odsoudil na devět let nepodmíněně za distribuci drog, krádež bitcoinů v tehdejší hodnotě lehce přesahující šestnáct milionů korun a nedovolené ozbrojování. O několik měsíců později Vrchní soud v Olomouci trest nejen potvrzuje, ale ještě jej o půl roku navýší.
V Jiřikovského bitcoinové peněžence se má „povalovat“ 1520 bitcoinů. Z toho 841 uživatelských, které sbalil do kapsy při konci tržiště, a 679 bitcoinů, jež si během jeho chodu účtoval za provedené převody. Jenže česká justice byla, bez hlubšího odůvodnění, k Jiřikovskému velkorysá. Ten totiž 19. listopadu 2020 prošel branami břeclavské věznice po odpykání si části trestu jako svobodný, byť s podmínkou.
Programátor na nic nečeká a od státu se začíná domáhat navrácení zabaveného digitálního vybavení. Nepochybně mu ale nejde o zastaralou techniku, místo toho se státem rozehrává hru o miliardy. Krajský soud v Brně, který Jiřikovského původně odsoudil, mu radost neudělá. V květnu 2022 nařizuje smazat v zabavené elektronice veškerá data.
Opírá se o paragraf v trestním zákoníku, kde se píše, že místo zabrání věci lze rozhodnout o jejím pozměnění tak, aby ji už nešlo použít ke společensky nebezpečnému účelu. Takto se to dělá například u střelných zbraní. V říjnu Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí potvrdí. Ve hře je ale hodně peněz a Jiřikovský se nevzdává. A nakonec slaví úspěch.
V červenci 2023 Nejvyšší soud vyhoví Jiřikovského dovolání a vrací věc soudům nižší instance. Nejvyšší soud také nařídí, aby ostatní soudy elektroniku roztřídily a vyhodnotily, co je skutečně nutné smazat. O měsíc později vstupuje do hry jeden z nejtajemnějších hráčů bitcoinové aféry: brněnský advokát Kárim Titz. Ten rozehrává hru nejvyšší.
Nejenže v celé věci zastupuje Jiřikovského, zároveň se velmi dobře zná jak s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, tak s jeho náměstkem Radomírem Daňhelem. O obou jménech z resortu spravedlnosti si ještě povíme. Titz píše v létě 2023 e-mail tehdejšímu Blažkovu náměstkovi na ministerstvu Antonínu Stanislavovi.
Navrhuje mu možnost spolupráce jeho klienta a resortu spravedlnosti při řešení mimořádně složité právní situace. Otevřeně také zmíní, že jádrem celé věci je elektronika s přístupem k bitcoinům mimořádně vysoké hodnoty.
„Klient je ochoten tyto prostředky převést ve prospěch České republiky a s ohledem na stadium jeho trestního řízení žádá o sdělení možného legálního postupu směřujícího k tomu, aby tyto prostředky mohly být využity ve prospěch rozpočtových položek státu,“ zní památná formulace v těle e-mailu.
Skrze neformální debatu se v téže době o případu dozvídá Pavel Blažek, podle vlastních vyjádření si ale prý již nevybavuje, kdy k tomu došlo. K politické a osobnostní charakteristice exministra Blažka se dostaneme později v textu, teď se však sluší uvést, že měl pověst možná nejchytřejšího a politicky nejschopnějšího člena vlády.
Přes rok se kolem případu Jiřikovského bitcoinů neděje nic, a Titz tak jde přímo za Blažkem. Právě jemu adresuje v prosinci 2024 dopis, který putuje na ministerstvo spravedlnosti. Psaní opět zmiňuje, že na elektronických nosičích jsou uloženy bitcoiny velmi vysoké hodnoty a že Titzův klient je ochoten darovat je státu.
Tentokrát již zdaleka ne všechny, ale pouze třicet procent hodnoty uložených digitálních aktiv. O případu se dle vlastních slov dozvídá také ministrův náměstek Radomír Daňhel, další Titzův známý a mimo jiné blízký Blažkův kamarád ještě z dob studií, kterého si na ministerstvo Blažek sám přivedl. Titzův dopis otevírá dvířka k vysněnému scénáři Jiřikovského: ministr v odpovědi možnost daru připouští.
V lednu 2025 se brněnský advokát Titz na resortu opět připomíná. Celá sága se mimo to oficiálně objevuje i na stole ministra financí Zbyňka Stanjury, plán ministerstva spravedlnosti je dar přijmout. Jenže do osy příběhu se opět vkládá justice. Brněnská soudkyně Dagmar Bordovská rozhoduje, že ze tří zabavených notebooků a jednoho externího disku mají být nevratně smazána veškerá data.
Pro Titze a Jiřikovského je to ale zcela nemyslitelné – právě na těchto zařízeních se nachází přístup do bitcoinových peněženek či záznamy o návštěvách kryptoburz. Další dva zabavené počítače, tři telefony a tři tablety snaze vyšetřovatelů prolomit jejich šifrování odolaly. I z toho důvodu Bordovská rozhoduje tuto část techniky vrátit v původním stavu. Právní soukolí se mezitím dává do pohybu.
Ministerští úředníci začínají chystat potřebné smlouvy spolu s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. To je orgán, skrze který se stát zbavuje veškerého svého majetku. I bitcoiny bylo třeba nějak převést na využitelné finanční prostředky, v tomto případě skrze aukci. Jedna z klíčových událostí celé kauzy se odehraje 7. března 2025.
Dochází k oficiálnímu otevření bitcoinové peněženky Jiřikovského. Synchronizace s aktuálním stavem bitcoinového blockchainu nutná pro její otevření trvá třicet hodin. Účastní se jej soudní znalec Jiří Berger, Tomáš Jiřikovský, Kárim Titz, Radomír Daňhel a další úřednice ministerstva. Podle původních plánů měl být přítomen i Daniel Přibyl z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, tomu ale – jak se ukázalo později – účast zakázala jeho nadřízená.
Po otevření peněženky je státu převedeno třicet procent ze sumy, která se v ní údajně nacházela. A tady přichází možná nejpodivnější moment celé aféry. Převod měl svým podpisem stvrdit brněnský notář Lubomír Mika, mimochodem další z Blažkových spolužáků ze studií. Ten tak skutečně učinil a ministerstvu za to naúčtoval 150 tisíc korun.
Háček je však v tom, že u otevření peněženky osobně nebyl. Spokojil se namísto toho se snímkem obrazovky rozhraní hardwarové peněženky Trezor, kde se nacházely již konsolidované bitcoinové prostředky dodané soudním znalcem. Jednalo se o sloučené zůstatky z různých adres, krok proběhl ještě před samotným převodem na ministerstvo.
Ilustrace Danglár
Neprůstřelný doklad o tom, kolik bitcoinů se v peněžence v momentě otevření skutečně nacházelo, tak nemáme. „Nato mi soudní znalec oznámil, že za přítomnosti dárce a jeho advokáta bylo již před tímto jednáním zjištěno, že na ‚bitcoinové peněžence‘ dárce se nachází 1561,56020558 bitcoinu,“ dočteme se v notářském zápisu. Jenže tady se do případu opět vkládá kryptoměnová komunita.
Konkrétně americká společnost Arkham, která se věnuje blockchainové forenzní analýze za pomoci umělé inteligence. Ta upozornila, že bitcoinů na souvisejících adresách bylo podstatně více, než kolik uváděli Titz s Jiřikovským. „Peněženky patřící Nucleus Marketu se dnes ráno probudily po 9 letech nečinnosti a převedly bitcoiny v hodnotě 77,5 milionu dolarů do 3 nových peněženek,“ uvedl Arkham na síti X 7. března.
A dodal: „V peněženkách Nucleus Marketu je stále 365 milionů dolarů v BTC.“ Dělat z toho ale přesvědčivé konspirační závěry nelze. Neznamená to totiž, že má ke všem přístup. Bitcoinová peněženka funguje jako aplikace sloužící k přijímání, posílání a ukládání bitcoinů. Termín peněženka vlastně není úplně přesný, protože peněženka ve skutečnosti žádné bitcoiny neuchovává.
Místo nich obsahuje soukromé klíče, které vygenerují adresu transakce při převodu bitcoinu někomu dalšímu. Právě ty zůstávají uložené v „účetní knize“ celého blockchainu. Navíc platí, že kdo nedokáže transakci podepsat, nemá k ní privátní klíč, ten bitcoin doopravdy nevlastní.
Faktem nicméně je, že na adresách spojených s tržištěm Nucleus Market zůstává 3855 bitcoinů. Podle současných spotových cen tedy bitcoiny v hodnotě okolo 8,7 miliardy korun. Na konci března Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových spouští elektronickou aukci bitcoinů, a to po pěti až deseti bitcoinech, poslední část je vydražena koncem května.
V peněžence státu nicméně pořád zůstává 40,468 bitcoinu, jiný slovy bitcoiny v hodnotě méně než sto milionů korun. Přibližně polovinu vydražených bitcoinů však stát kupcům v době psaní tohoto textu stále nedodal. Letos v dubnu na Finanční analytický úřad přichází z lokální bitcoinové směnárny Bit.plus oznámení o podezřelém převodu.
Později vyjde najevo, že se Jiřikovský s dokumentem z ministerstva spravedlnosti pokusil testovací množství bitcoinů – pravděpodobně prostřednictvím Titze – směnit za hotovost. Národní centrála proti organizovanému zločinu na to konto padesát bitcoinů zablokuje a přebírá si Jiřikovského spis.
Bitcoiny, které se Jiřikovský pokoušel směnit, byly označené, což umožňuje už zmíněný fakt, že většina kryptoměn má zcela transparentní – a tedy ověřitelnou – historii transakcí. To činí ze sledování pohybů bitcoinů proces výrazně jednodušší, než je snaha podle sériových čísel dohledávat třeba bankovky uloupené z banky. To ale ještě neznamená, že je to práce, kterou můžete dělat úplně s nohama na stole.
V peněženkách Nucleus Marketu je stále 365 milionů dolarů v BTC.
Zatímco samotné transakce skrýt nejde, adresy, jež jsou s nimi spojeny, ke konkrétním lidem automaticky nevedou. V tu chvíli už nastupují „blockchainoví detektivové“, stále častěji v podobě umělé inteligence, a spojují zdánlivě normální transakce s kriminální aktivitou. Jejich vztahové grafy a další nástroje pak používají kryptoměnové burzy, směnárny a státní složky pro identifikaci ilegalitou pošpiněných bitcoinů.
Co se během letošního května odehrávalo v resortu spravedlnosti, odhaluje podrobná časová osa, kterou později zveřejnilo samo ministerstvo. Úředníci si horečnatě přeposílají rozsudky nad Jiřikovským. Koncem měsíce přichází na ministerstvo od Titze oznámení o dubnovém zadržení padesáti bitcoinů. A 28. května 2025 se celá kauza v novém světle poprvé objevuje v mediálním prostoru.
Navíc za zajímavých okolností. Ministerstvo plánuje následující den pro vybrané novináře tiskovou konferenci, na které se nečekaným příjmem z vydražených bitcoinů hodlá pochlubit. Jenže večer předtím vychází v Deníku N text, který upozorňuje, že bitcoiny pocházejí z daru od trestaného zločince Jiřikovského a že transakci už zkoumá NCOZ. Má totiž podezření, že jde o legalizaci peněz z trestné činnosti.
O dva dny později, 30. května 2025 v 16:33, podává Pavel Blažek demisi. Čtyři dny nato jeho příkladu následuje Radomír Daňhel. Schází se Bezpečnostní rada státu, bitcoinová kauza se probírá ve vládě a v médiích se každý den objevuje nový střípek celé skládačky. Jiřikovský podává v průběhu června trestní oznámení na NCOZ i olomoucké vrchní státní zastupitelství kvůli úniku informací.
Vyjadřuje strach o svůj život a podle zjištění webu Neovlivní mizí do Asie, mimo jurisdikci vyšetřujících úřadů. Mediální smršť donutí, na poměry soudních znalců vzácně, k prolomení mlčení i Jiřího Bergera. Ten cítí nutkání na svém profilu na síti LinkedIn uvést na pravou míru spekulace o skutečném objemu otevřené bitcoinové peněženky.
„Kryptoměny fungovaly v roce 2015, kdy byl dle veřejných zdrojů zajištěn notebook z aktuální kauzy, trochu jiným způsobem, než je dnes běžné. Zatímco dnes je možné z hlavního klíče odvodit adresy peněženky a získat tak přístup ke všem uloženým prostředkům, dříve bylo třeba mít jednotlivé adresy pro transakce uloženy samostatně,“ vysvětluje ve svém příspěvku Berger.
„Jsou zde bitcoiny dvou kategorií. Jedna kategorie (1561 BTC) je v pohybu a probíhají s ní transakce. Druhá kategorie, konkrétně 3855,15 BTC, což je při současném kurzu 7,2 miliardy Kč. […] S tímto množstvím bitcoinů nikdo nepracuje a leží na daných adresách. Pokud by k nim opravdu měl někdo přístup, daly by se do pohybu stejně jako ty ostatní, a já se osobně domnívám, že tam budou ležet již navždy. Trvám na tom, že v peněžence bylo 1561 BTC,“ dodává.
Autoři tohoto textu také dodávají, že něco takového je skutečně možné. Dnes už se bitcoinové účty neboli adresy ve speciálních aplikacích, kterým se říká peněženky, nevytvářejí náhodně jako dřív. Místo toho se všechny tyto účty odvozují z jednoho hlavního „tajného kódu“. A když chce někdo poslat bitcoiny, počítač sám chytře vybere, ze kterých účtů peníze vezme tak, aby to bylo co nejefektivnější.
Ale tahle chytrá změna, která všechno zjednodušila, začala fungovat až od srpna 2016. Tehdy totiž vyšla nová verze bitcoinového programu, jež zavedla takzvané HD klíče – něco jako „chytřejší způsob správy hesel“. Jenže v tu dobu už byl Jiřikovský se svou technikou mimo hru. Jak s touto časovou nesouhrou čtenář naloží, ponechají autoři textu na něm.
Během června 2025 vzniká zmatek kolem koordinátora bitcoinové kauzy Davida Uhlíře, který měl na ministerstvu mít na starost koordinaci prošetření přijetí bitcoinového daru exministrem Blažkem. Nejprve Blažkova nástupkyně Eva Decroix oznámila, že Uhlíř své zadání už splnil a ve funkci končí. Ale také, že ze svého působení nenapíše žádný výstup.
O pár dní později ale Decroix po veřejné kritice otáčí a říká, že Uhlíř po společné dohodě přece jen zprávu o svém působení na ministerstvu, za které inkasoval od resortu 160 tisíc korun, přece jen napíše. „Nezdálo se nám jako užitečné, aby nějaká zpráva o jeho činnosti byla zpracována. Ale vzhledem k zpochybňování jeho role a nestrannosti jsem s panem doktorem komunikovala a pan doktor Uhlíř mi potvrdil, že je připraven zpracovat zprávu o jeho působení na ministerstvu,“ prohlásila Decroix.
Koncem července 2025 se v Česku náhled objevuje Jiřikovský, stále v podmínce, který se do té doby ukrýval ve východní Asii.
Audit externí firmy Grant Thornton, kterou si ministerstvo najalo k posouzení postupu resortu pod Blažkovým vedením, se dostává na veřejnost prvního srpna 2025. Výsledek? Ministerstvo dar od Jiřikovského přijímat nemělo. Důvodem je fakt, že resort spravedlnosti dobře věděl o existujících pochybách kolem původů bitcoinů a že mohou docela dobře pocházet z trestné činnosti. Podle auditora úřad k transakci nepřistupoval s náležitou obezřetností v souladu s principem řádné správy.
Pátého srpna 2025 bizarní situace kolem dnes už bývalého koordinátora bitcoinové kauzy Davida Uhlíře pokračuje. Po jeho konci na ministerstvu Eva Decroix prohlásila, že nevidí důvod, aby z jeho působení na resortu vznikla závěrečná zpráva. Po kritice veřejnosti obrátila a uvedla, že zpráva vznikne. Ne ale podle Uhlíře, který uvedl, že pro to nevidí důvod a psát ji nebude.
Kompletní časovou osu budeme na Forbes.cz průběžně doplňovat.
The post Časová osa bitcoinové kauzy. Od tržiště na darknetu ke konci ministra spravedlnosti appeared first on Forbes.
