Proč jsou asijské trhy ve srovnání s USA dlouhodobě podhodnocené? Kde mohou ležet investiční příležitosti, je investičně zajímavější Čína, nebo Japonsko a jak do investic na asijských trzích promlouvá geopolitika, o tom všem hovoříme se v Sinagapuru sídlící hlavní investiční stratéžkou Saxo Bank Charu Chananou.
V Singapuru žijící Charu Chanana je hlavní investiční stratéžkou Saxo Bank. Ve finančním sektoru se pohybuje již více než patnáct let. Dnes se zaměřuje hlavně na to, že vytváří prakticky využitelné strategie napříč třídami aktiv a globálními trhy.
Index nejbohatších amerických firem, tedy S&P 500, sice někdy pomalu, ale zato neustále šplhá vzhůru. Oproti tomu je výkon například podobně prestižního hongkongského Hang Seng indexu mnohem více cyklický. Ten nepoměr je překvapivý. Proč se něco takového děje?
Když se podíváme na letošní rok, HSI oproti S&P 500 exceluje, dlouho tomu ale tak nebylo. Indexu S&P 500 se už mnoho let dařilo extrémně dobře, ale současná skladba toho, co dnes tento index táhne, začíná být extrémně koncentrovaná.
Ještě před tím, než se objevil narativ okolo umělé inteligence, jej táhlo několik málo technologických firem. V posledních dvou letech tento trend s investorským nadšením z AI ještě výrazně zesílil a váha těchto společností se stala nezdravě vysokou. A to je věc, která řadě lidí dochází postupně.
Zejména pokud jste pasivní investor a nakupujete index dlouhodobě, měl byste si uvědomit, že index, který měl představovat diverzifikovanou investici, se v určitém okamžiku stal extrémně zranitelným, a to nejen vůči všemu, co se děje v technologickém prostoru, ale je nyní prakticky závislý na vývoji okolo umělé inteligence. To je myslím jeden z důvodů.
Druhý důvod je ten, že ocenění těchto prestižních firem v S&P 500 se stalo extrémně vysokým. Obchodují se teď zhruba na úrovni 27násobku budoucího zisku. Ano, můžete říci, že fundamenty zatím tyto valuace ospravedlňovaly, a to jak z makroekonomického hlediska, tak z hlediska zisků uvedených firem. Jenže pak musíte také připustit, že toto ocenění počítá s tím, že finanční výsledky firem budou vždycky dokonalé.
Což nemusí trvat věčně…
Může to úspěšně fungovat poměrně dlouho, ale jednou hudba hrát přestane. Momentálně to vypadá, že vstupujeme do cyklu, nebo, řekněme, spíš mikrocyklu, kdy by růst mohl začít zpomalovat. Poptávka maloobchodu začíná klesat a pracovní trh se stává zranitelnějším. Je tedy současné ocenění ospravedlnitelné?
Když se naopak podíváte na čínské a hongkongské trhy a co se tam děje na pozadí, tedy že už několik let probíhá cílená stimulace čínské ekonomiky, tak bych řekla, že to trochu pomohlo oživit sentiment. Myslím ale, že je tam ještě velký prostor pro zlepšení.
Kromě toho bych řekla, že mnohem větší příběh se na čínském trhu skrývá v technologiích a umělé inteligenci. Mohl si toho ostatně už všimnout i Západ, a to konkrétně na začátku roku, kdy v lednu světu vyrazily dech velké jazykové modely od DeepSeeku, které byly mnohem efektivnější než cokoli, co tehdy mohly nabídnout americké firmy. Také to ostatně vyvolalo, byť jen velmi krátkodobě, obavy ohledně vysokých výdajů, které probíhaly v oblasti umělé inteligence v USA.
Ukázalo se totiž, že Čína sice možná nedisponuje nejvýkonnějším hardwarem a AI modely, zato je mnohem dále v jejich efektivitě a má tím pádem také mnohem blíže k monetizaci investic, které do umělé inteligence proudí. Myslím si, že geopolitická zranitelnost a již delší dobu trvající napětí mezi USA a Čínou Zemi středu přiměly k mnohem rychlejšímu vývoji jak samotných čipů, tak technologií umělé inteligence. Otázka pro investory již nezní, zda Čína dokáže americký náskok dohnat, ale spíše kdy se tak stane.
I když nepočítám zmiňovaný DeepSeek, čínské firmy jako Alibaba, Tencent, Baidu, Huawei či Bytedance dělají na poli AI velmi dobrou práci. Ne všechny jsou veřejně obchodované, ale když se podíváme na ty, které jsou, tak se to na hodnotě jejich akcií rozhodně oproti jejich americkým protějškům projevuje mnohem méně. Proč za těmi americkými zaostávají?
Tempo čínského trhu je velmi odlišné od toho amerického a Čína také čelí mnoha strukturálním problémům, jako jsou úmrtí, deflace a demografie, a ty hned nezmizejí. Všechny totiž vyžadují vícero strukturálních reforem a myslím, že prozatím nemáme dostatek důkazů pro to, že by se v tomto směru blížil rychlý obrat.
Na druhé straně je zde technologický růst a AI boom neuvěřitelný. Jasně, že nevyřeší za Čínu její strukturální problémy, ale nemůžeme jej proto ignorovat. Ostatně to spolu souvisí. Čína dříve mohla těžit z populační exploze a velké zásoby levné pracovní síly. Dnes, když tato demografická výhoda už neplatí, zaměřuje se na dividendu inovační. To znamená, že do popředí se dostávají umělá inteligence, zelená energie a pokročilá výroba.
Hodně lidí v Evropě, vidět je to ostatně i u našich klientů, se investic v Číně přehnaně bojí, protože tamní trh je velmi svázaný se státem a jeho regulacemi. Zejména po pandemii covid-19 stáhla své prostředky z Číny řada zahraničních investorů, a to včetně těch institucionálních. Pokud tedy porovnáváte výkonnost amerického a čínského trhu z tohoto hlediska, máte tu na vaši otázku poměrně jasnou odpověď.
Velkým tématem pro investory jsou dnes také čínské příjmy Nvidie. Myslíte, že existuje riziko, že Čína přestane kupovat její čipy?
Určitě to tak může vypadat. Jsou tu ale ve hře dvě témata. Čína už nechce od Nvidie odebírat čipy H20, protože jejich výkon je z dnešního pohledu nedostatečný. Nvidia ale s americkou vládou jedná o tom, že by jí povolila do Číny dodávat mnohem pokročilejší čipy postavené na současné architektuře Blackwell (i ty ale mají být oproti západní variantě výkonově ošizené o třicet až padesát procent – poznámka redakce).
Podle toho, jak se k tomu vyjádřil americký prezident, je zde velká šance, že by k tomu mohly americké úřady dát souhlas. Zde by tedy pro Nvidii problém být nemusel.
Ale je tu závažnější problém. Myslím, že větší obavou pro Čínu bylo, zda jsou tyto čipy pro ně bezpečné a zda může docházet k únikům dat a kapacit. Z tohoto hlediska, a vzhledem k tomu, jak velká importní omezení existovala pro Čínu už dříve, si myslím, že to byl skutečný spouštěcí bod, aby se pustili do vývoje vlastních čipů a snažili se být v oblasti čipů a polovodičů obecně soběstační.
Další otázka, kterou bych si kladla, zní: Neomezuje Čína náhodou dovoz amerických čipů proto, že už se stala soběstačnou dostatečně? Když se podíváte na odvětví, kde země exceluje, tedy odvětví jako
zelená energie, nevypadá tento scénář úplně nerealisticky. Máte tu tedy tři scénáře s různými konsekvencemi.
Myslíte si, že čínská rozvojová a obchodní politika takzvané nové Hedvábné stezky (Belt and road), se kterou přišel prezident Si Ťin-pching před dvanácti lety, stále platí, nebo ji země už dávno v tichosti opustila?
Čínským plánům posilovat svůj vliv v Asii, Evropě a Africe prostřednictvím investic v krátkodobém, a dokonce i střednědobém horizontu brání domácí a současné geopolitické problémy, kterým čelí.
Prioritu pro ně teď, myslím, mají vztahy Si Ťin-pchinga s Donaldem Trumpem. Další prioritou je soběstačnost v oblasti čipů a zelených technologií a pak vyřešení strukturálních faktorů. Jedním z nich je vysoký dluh, dalším slábnoucí demografie, kterou se snaží změnit, ale nejde jim to zatím moc rychle.
Myslím si tedy, že to budou hlavní zaměření země v příštích třech až pěti letech a politika Belt and road je sice stále platná, ale je to mnohem dlouhodobější hra a nemá teď takovou prioritu.
Když pomineme Čínu, kde v Asii je teď asi nejvýraznější dopad Trumpových cel?
Dnešní Asie není to, co bývala před deseti lety, tedy trh s velmi homogenními faktory a homogenními příležitostmi a riziky v různých ekonomikách. Je dnes mnohem více fragmentovaná. Je ale dobré si uvědomit, že Asie bude v příští dekádě obrovským způsobem, tedy asi šedesát procent, přispívat ke globálnímu růstu. Děje se tak ostatně již teď.
To mimo jiné znamená, že pokud se s touto vlnou chcete svézt, nestačí se již spoléhat jen na pasivní investování. Pokud jste si například právě koupili MSCI World (index, který sleduje výkonnost globálních akciových trhů – pozn. redakce), máte v Asii asi pouze osmiprocentní expozici.
Když se ale vrátím k vaší otázce, Japonsko s patnáctiprocentní celní sazbou je na tom nyní podobně jako Evropa, což může na první pohled vypadat docela optimisticky, ale když zvážíte, kolik procent exportu tvoří jeho automobilový průmysl, nebude dopad cel marginální.
Když se na to podívám z pohledu investora, soustředila bych se spíš na to, že v Japonsku momentálně probíhá řada vnitřních změn (například korporátní reforma), o kterých se moc nemluví, ale které výrazně zvedají hodnotu japonských akcií. Tokijská burza tlačí firmy k efektivnějšímu využití kapitálu, vyšší návratnosti pro akcionáře a transparentnějšímu reportingu a výsledkem jsou rekordní dividendy či vyšší objemy zpětných odkupů.
Pokud vezmu Asii jako celek, tak bude hodně záležet na tom, jak se budou měnit a posouvat dodavatelské řetězce. Uvedu příklad. Pracuji v Singapuru, což je rozhodně menší trh a ekonomika, ale má v rámci Asie pověst bezpečného útočiště. Singapur je tedy jeden z trhů, který může těžit z toho, jak se budou objevovat a měnit dodavatelské řetězce a vznikat nová logistická centra.
Na první pohled vypadá jako jedna z hlavních obětí Indie, vůči které USA zavedly padesátiprocentní cla, ale zapomíná se na to, že Indie má zároveň velmi silný strukturální protivítr. Má podobnou velikost domácí spotřebitelské základny jako Čína, ovšem s demokratickým řízením a růstovým modelem opět postaveným na technologiích.
Navíc může těžit z výhody rostoucí pracovní síly a sílící střední třídy, která více utrácí, cestuje a konzumuje digitální produkty. Zajímavou mezinárodní expozici nabízejí třeba společnosti jako Infosys, Tata Consultancy Services, HDFC Bank, ICICI Bank, Tata Motors či Dr. Reddy’s Laboratories. Tyto strukturální výhody s celním zatížením pro export do USA nezmizejí.
A co jihokorejský trh?
Korea je také extrémně zajímavá, a to nepřekvapivě hlavně kvůli umělé inteligenci a technologiím. Nedívám se na korejské trhy příliš podrobně, ale je minimálně jasné, že Korea ještě spolu s Tchaj-wanem dnes tvoří páteř, bez které se dodavatelský řetězec pro AI ekosystém neobejde.
Zatímco totiž USA stavějí hlavně platformy pro AI, Tchaj-wan s TSMC dominuje pokročilé výrobě čipů pro americké značky Nvidia, Apple i AMD a Korea pro změnu s firmami jako Samsung Electronics a SK Hynix představuje leadera v oblasti paměťových čipů klíčových pro zpracování AI dat.
Neohrožuje investice na Tchaj-wanu to, že si na něj dělá zálusk Čína?
Ano, a je to důvod, proč se odtud stáhl Warren Buffett. Myslím ale, že Čína má nyní dost vnitřních problémů, než aby se toto riziko materializovalo v nejbližších čtyřech letech.
Navíc se ukazuje, že vztahy s americkým prezidentem dokážou být velmi proměnlivé, což čínským ambicím také příliš nenahrává. Řekla bych, že je to již poměrně dlouho započítáno do ceny a dnes to představuje jen jeden z dalších faktorů, které je potřeba před investicí zohlednit.
Kde dnes vidíte největší příležitosti na asijských trzích pro západní investory?
Nechci dávat vyloženě konkrétní investiční rady, ale na začátku jsem zmínila obrovskou příležitost týkající se umělé inteligence v Číně. Zajímavý je také čínský automobilový průmysl. Tady v Singapuru jsou například dnes všechny elektromobily právě z Číny. Další revoluce probíhá v energetice, což je navíc oblast, kterou USA moc nerozvíjejí a neinovují, takže je zde Čína o dost napřed. Jsou navíc mnohem dále se zelenou energií.
S návratem zájmu o komodity, jako jsou cenné kovy, pak ještě více vzrostl význam těžebního průmyslu, zejména společnosti jako Zijin Mining a Zhaojin Mining, které tak opět představují velmi zajímavou příležitost. Když se ještě vrátím k umělé inteligenci, je také dobré si uvědomit, že z Číny pochází významné procento expertů na danou oblast. Podle Světového ekonomického fóra je nyní 47 procent předních světových výzkumníků v oblasti AI právě v Číně.
Kdybych měla jmenovat konkrétní firmy, tak za čipový průmysl by to byl třeba Hua Hong Semiconductor nebo SMIC, v případě elektromobilů zase společnosti jako BYD nebo NIO, které jej rychle dohánějí, a jsou tu i další hráči.
Pokud jde o Japonsko, zde se překrývají hlavně dva trendy, a to přesun výrobních a servisních činností zpět do Japonska s tradičními japonskými schopnostmi robotiky a automatizace. Hodně zajímavou příležitostí v tomto směru je třeba společnost Keyence, což je významný hráč v oblasti automatizace.
U Indie bych řekla, že je stále čas se zaměřit na firmy cílící na domácí trh, zejména ve spotřebitelském sektoru a bankovnictví nalezneme velmi zajímavé příležitosti.
Který asijský trh je podle vás v současnosti nejvíce podhodnocený?
Myslím, že Asie jako celek je hodně podhodnocená. Už jsme diskutovali o tom, že máme výhodu v ocenění a oproti USA, které dnes trpí vysokou koncentrací, jsou asijské trhy mnohem více diverzifikované a relativně málo korelované s americkým trhem.
The post Celá Asie je dnes investory masivně podhodnocená, tvrdí stratéžka Saxo Bank appeared first on Forbes.
