Stojí před ním několik letadel, muž v kombinéze si vybírá to nejmenší, které vypadá spíš jako zvětšený model na dálkové ovládání. Když otevírá kokpit, kryt kabiny mu sahá zhruba jen po prsa. Sedá si dovnitř, startuje malý proudový motor uchycený na ocase letadla - a za chvíli už míří vzhůru do oblak.
Jde o jedno z mnoha videí, které se na YouTube objeví po zadání slova "microjet". Právě malá osobní proudová letadélka, s nimiž se dá předvádět i jednoduchá akrobacie, jsou především ve Spojených státech obrovským hitem.
A ten motor, který je pohání, vyrobili v České republice, ve Velké Bíteši na Vysočině. Právě tady sídlí výrobní továrny společnosti PBS, která svou historii ve městě píše od roku 1950. První brněnskou strojírnu, na jejíž odkaz tato firma navazuje, však Johann Reiff ve Šlapanicích založil už roku 1814.
"Co se týká celé skupiny PBS Group, 60 až 70 procent ročního obratu připadá na výrobu letecké techniky. Zbytek je slévárenství, galvanovna či provoz kryogeniky," vypočítává Pavel Čechal, výkonný ředitel koncernu. Letos firma očekává obrat kolem 2,8 miliardy korun.
"Leteckou technikou nemyslím jen proudové motory. Vyrábíme i pomocné energetické jednotky pro startování vrtulníků, klimatizační systémy či komponenty do letounů L-39 Skyfox," upřesňuje Čechal, co všechno nese otisk PBS.
S Aerem Vodochody, výrobcem podzvukových strojů, přitom Velká Bíteš spolupracuje už od 70. let minulého století.
Sádra? Ne, to je obalovací břečka
V nízkých halách na okraji města tu pracuje více než sedm stovek lidí. Čistě ženská - a ruční - práce je v dílně, kde se připravují voskové modely budoucích odlitků. Ty se potom namáčejí do takzvané obalovací břečky připomínající barvou i vůní sádru, jejímž tvrdnutím vzniká keramická skořepinová forma.
Aby byla dost tvrdá, prochází pak několikahodinovým žíháním při vysokých teplotách. Až obal proschne, ve vakuové peci se do této formy odleje kov a po vychladnutí vzniká požadovaný odlitek. Tedy nejdůležitější součástky proudových motorů.
"Co se týče naší letecké techniky, tam je 80 procent výroby pro obranný průmysl. U slévárenství je to obráceně - tam jde do defence jen pětina, zbylých 80 procent děláme pro automobilový průmysl," přibližuje Čechal.
Se surovinami tu prý problém nemají. Především díky dlouhodobým kontraktům s dodavateli a nízké spotřebě materiálů, jejichž ceny se navíc - prý i díky tomu, že automobilový průmysl snižuje spotřebu kovů - vracejí na úroveň před krizí.
Kromě hal, kde jsou skutečně horké provozy nebo namáčecí stroje, mají ve Velké Bíteši i budovu s několika masivně odhlučněnými kójemi. Jde o prostory, kde se každý vyrobený motor testuje. Jak popisuje jeden ze zdejších specialistů reportérovi deníku Aktuálně.cz, hluk tu převyšuje třeba i sto decibelů (konkrétní srovnání).
Testování, které se skládá ze zkoušek chodu jednotek v nízkých i maximálních otáčkách, prý u každého motoru zabere zhruba dvě hodiny.
Výroba už probíhá i ve Spojených státech
"Zákazníky máme globální. Od jihovýchodní Asie přes Indii, Blízký východ, Evropu po Spojené státy," popisuje Pavel Čechal. "Jeden z velkých odběratelů je Ukrajina, ale ne zásadní," pokračuje Čechal.
I díky dodávkám motorů pro zemi napadenou Ruskem je o PBS Velká Bíteš v poslední době velmi slyšet. Ukrajinci motory montují do řady svých bezpilotních prostředků. Jak už pro deník Aktuálně.cz řekl dřív vojenský analytik Lukáš Visingr, fungují třeba ve stroji Paljanycja, s nímž Ukrajinci zasahují cíle na ruském území.
"Vedle výrobků od firem ze států, které považujeme za velmoci, jsou motory PBS skutečně na excelentní úrovni. To se ale také bohužel projevuje i tím, že se ty motory kradou a kopírují. Víme třeba, že Íránci a Číňané už tento motor zkopírovali a před časem byly objeveny v íránských dronech. To samozřejmě vyvolalo různé reakce v médiích. Například se psalo, že v íránských dronech jsou české motory, což je ale lež," zdůrazňuje Visingr.
"Trh bezpilotních prostředků roste globálně, soustředíme se na všechny trhy. I proto jsme otevřeli továrnu ve Spojených státech," doplňuje Čechal.
Firma dokonce právě před několika týdny zahájila provoz ve městě Roswell v americkém státě Georgia. Podle Čechala tam zatím běží zkušební výroba, sériová produkce proudových motorů by se měla rozjet v září. A jak povídá dál, americký přístup si společnost velmi pochvaluje.
"Když v USA řekneme, že jdeme stavět fabriku na deset tisíc motorů, tak okamžitě se nám ozvou různé státy s pobídkami. Když to řeknu v Evropě, tak nás nepozve nikdo - regulace Evropy je obrovský problém, Spojené státy jsou v tomhle daleko flexibilnější a byznysovější," myslí si Pavel Čechal.
Spolupráce s Lockheedem? "Nemusíme se bát"
I když se dnes PBS Velká Bíteš soustředí především na vývoj a výrobu menších proudových motorů, kdežto kompletaci do samotných dronů si pak už každý zákazník dělá sám, i tohle by se mohlo výhledově změnit. Podle Čechala se firma stále víc dívá na to, jak se pustit do kompletních bezpilotníků.
"Aktuálně to řešíme. Můžeme vyvíjet buď vlastní prostředky, nebo se spojit s někým z našich zákazníků. V Česku ta možnost úplně není, tady se výrobci soustředí hlavně na menší bezpilotní prostředky," odpovídá v rozhovoru s deníkem Aktuálně.cz.
A díky olbřímí zakázce české armády na nákup 24 amerických letounů F-35 se PBS Velká Bíteš dostala i do řetězce značek kooperujících se zbrojovkou Lockheed Martin. Společně s firmami Hilase a One3D vymýšlejí úplně novou metodu, kterou by se měla vyrábět extrémně namáhaná mřížka ve výfukovém systému letounů F-35.
"Posouváme se do prototypových výrob," přibližuje Čechal, jak si vede projekt plánovaný na pět let vývoje. Operaci financované přímo Lockheedem velmi věří: "Ta technologie je tak přelomová, že se nemusíme obávat o spolupráci."
Značku Velké Bíteše by tak už za pár let nemusely nosit jen zmenšeniny proudových letounů, ale i nejpokročilejší bojový stíhač současnosti, který nejspíš bude hlavní útočnou silou celé Severoatlantické aliance.
