Lesk a bída Hollywoodu. Americká filmová kolébka filmu se sice navenek nepřestává blyštit, ale když se podíváte pod povrch, je vidět, že se potácí v krizi. Donald Trump se rozhodl zakročit. A klackem, který mu má pomoct problém vyřešit, jsou tradičně cla. Tentokrát na dovoz filmů do USA.
Covid-19 a čtyři měsíce trvající stávka v roce 2023 dvakrát úplně zastavily rozjetou mašinu. Chvíli pak existovala naděje, že se Hollywood vrátí tam, kde kdysi býval. Jenže pravda je úplně jiná. Krutá. Filmová a televizní produkce v Los Angeles se v posledních letech propadla o čtyřicet procent. Šetří velká studia, streamovací platformy i nezávislí filmaři. A lidé přicházejí o práci.
„Nechci tomuto odvětví ublížit. Chci mu pomoci,“ pronesl Donald Trump při oznamování plánu na zavedení stoprocentních cel pro filmy vyrobené mimo USA. Zatím ale odstartoval jen velký chaos, protože nikdo neví, co ona cla budou znamenat a koho přesně se budou týkat. Akciový trh ihned reagoval propady v zábavním sektoru, byť nijak extrémními. Akcie Warner Bros. Discovery klesly o dvě, Netflix spadl o 1,9 a Paramount o 1,6 procenta.
Krátce poté, co Trump plán zveřejnil, mluvčí Bílého domu upřesnil, že je stále ve fázi vývoje a že nebyla učiněna žádná oficiální rozhodnutí. „Administrativa zkoumá všechny možnosti, jak splnit pokyn prezidenta Trumpa, kterým je ochrana národní a ekonomické bezpečnosti naší země a zároveň projekt Making Hollywood Great Again,“ uvedl zástupce tiskové mluvčí Bílého domu Kush Desai.
Nervózní jsou i na Barrandově. Je jasné, že dopad, byť ne likvidační, bude mít Trumpovo rozhodnutí i na český filmový byznys. Podle předsedy Asociace producentů v audiovizi Vratislava Šlajera totiž americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v Česku.
Přímo ve společnosti Barrandov Studio se poměr americké produkce každý rok liší. Někdy je to osmdesát procent, někdy padesát. Zbytek pak tvoří evropští producenti. „Evropské produkce by případný výpadek zakázek z USA určitě nenahradily úplně, ale zároveň to neznamená, že pokud vypadnou Američané, filmové Studio Barrandov by nemělo na čem pracovat, nebo by přestalo existovat. To v žádném případě,“ říká ředitel Barrandov Studia Petr Tichý.
Tichý připouští, že zavedení cel by bylo nepříjemné, ale Trumpovo celní opatření vnímá jako dočasné. Je totiž přesvědčený, že sami Američané brzy přijdou na to, že to není dobré řešení ani pro ně samotné.
„Ne všechno můžete natáčet v USA. Vezměte si Mission Impossible, film, který se točí v Dubaji, Londýně, Praze… To jsou lokace, které USA zkrátka nemůžou nabídnout. Pak nedává smysl takové projekty trestat cly,“ uvažuje.
Téma filmových cel je aktuální i pro producenta Petra Jákla, který se v posledních letech přeorientoval z českých filmů na produkci pro Hollywood. Teď právě natáčí v Atlantě kriminální thriller By Any Means s Markem Wahlbergem. Předtím točil v Los Angeles a Jižní Karolíně.
„To jsou věci, které vznikaly v USA, ale děláme je i v Evropě a nedávno jsme točili s Russellem Crowem v Austrálii nebo Anthonym Hopkinsem v Kanadě. Všechno to jsou americké filmy, které jdou do americké distribuce,“ vyjmenovává Jákl, podle kterého teď všichni čekají na konkrétní kroky, které Trumpovo prohlášení budou následovat.
„Pro jednu skupinu to bude výhoda, pro druhou nevýhoda. Náš byznys je v obou sférách, takže nejspíš budeme někde uprostřed,“ říká.
Foto Stanislav Honzík
Důvodem odlivu filmařů z Hollywoodu jsou rostoucí náklady. „Tamější unie herců, režisérů, scenáristů stojí hrozně moc peněz. Z každé smlouvy, kterou s nimi máme, se platí extra peníze na pojištění, důchod a další odvody… Naskakuje to a financování pak začíná být extrémně náročné,“ vysvětluje Jákl.
Toho se už před lety chytla zahraniční konkurence. Nedávný průzkum mezi vedoucími pracovníky hollywoodských studií tak odhalil, že jejich pět nejoblíbenějších míst pro produkci se nachází mimo Spojené státy. Potvrzuje to i Jákl.
„Hodně zajímavé je v poslední době Rumunsko, Maďarsko a čím dál víc i Německo, které zavedlo nové pobídky. Ze stejného důvodu i Anglie. Hodně se točí taky v Kanadě a Austrálii. Točili jsme v Bulharsku horor pro Netflix, protože v USA by stál dvojnásobek,“ říká český producent, jenž slova amerického prezidenta vnímá jako zdvižený ukazováček a hrozbu, která se naplní, pokud se v USA nezačne víc točit.
Česko je podle Jákla aktuálně někde mezi USA a zmíněnými lokacemi. „Nemáme výhodné pobídky a už ani nejsme levná země. Co zůstává, jsou kvalitní lidé. Pro větší produkce ta přitažlivost platí, ale malé produkce jdou jinam. Typicky do Maďarska, kde jsou sice stejné ceny, ale pobídky mají mnohem vyšší. Zajímavě se rozjíždí i Slovensko,“ upozorňuje.
Právě pobídky jsou něco, co by se mohlo ve větším nastartovat i v Kalifornii. V USA totiž mezi sebou soupeří i jednotlivé státy. Poměrně hodně se točí v Las Vegas v Nevadě, kde náklady snižuje absence daní. V oblibě mají filmaři i stát Georgia a jeho hlavní město Atlantu, kde je možné dosáhnout na pobídku ve výši až čtyřiceti procent výrobních nákladů.
Kalifornie už proto reaguje. Kalifornský guvernér Gavin Newsom krátce po Trumpově vystoupení navrhl zavedení federálních pobídek pro filmovou tvorbu ve výši 7,5 miliardy dolarů. Tím by se setřela nerovnost mezi jednotlivými americkými státy. Newsom zároveň loni v říjnu slíbil zvýšit kalifornské filmové pobídky z 330 milionů dolarů ročně na 750 milionů dolarů.
Federální pobídky ale momentálně nejsou nic jistého. Už jenom proto, že Trump během tiskové konference v Oválné pracovně Newsona označil za „hrubě neschopného“ za to, že nechal americký filmový průmysl tak klesnout. Roli v dalším postupu může mít i fakt, že republikán Trump Kalifornii, kde převažují demokraté, kteří mu dlouhodobě dávají najevo nesouhlas s jeho politikou, nemá dvakrát v oblibě.
Pokud podle Petra Jákla ale na zavedení pobídek v USA nedojde, cla můžou oproti Trumpově očekávání způsobit problémy. Ty nebudou například v lidech, kteří by se museli do filmového průmyslu vrátit. Tam Jákl problém nevidí. Problémem pro studia, která už teď nejsou v dobré kondici, mohou být nijak překvapivě peníze.
„Pro studia to bude celé o penězích. Jestli se ukáže, že by jim rozpočet natáčením v Americe narostl moc, může se začít snižovat kvalita, což mnohdy bude mít dopad na zisky filmu. Druhou cestou, kterou se budou muset vydat, je navyšování rozpočtu, ale s vědomím toho, že zvyšujete riziko, že se nedostanete do zisku. Když si pak řeknete, že je riziko moc vysoké, radši do toho ty peníze nedáte vůbec. Tudíž nebudete točit. A z pohledu Ameriky jsme tam, kde jsme byli,“ říká s tím, že pro český filmový byznys Trumpovo rozhodnutí bude znamenat jediné: nevýhodu.
The post Česko kvůli clům utrpí. I v Hollywoodu se ale může točit méně, říká producent Jákl appeared first on Forbes.
