Koroner Jižní Austrálie David Whittle podle ABC News zveřejnil svá zjištění minulý týden. Podle něj pochybily státní instituce. Především v tom, že chlapci nezajistily pravidelné návštěvy biologické matky, ke které se chtěl vrátit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Se sekerou v ruce se rozběhli proti sobě. Incident za bílého dne natočila svědkyně
„Analýza těchto promarněných příležitostí nevede s jistotou k závěru, že Zhanově sebevraždě bylo možné předejít,“ citoval web Daily Mail koronera. Podle něj však měly příslušné orgány šanci, jak riziko sebevraždy zmírnit. Nikdo s chlapcem například neřešil jeho traumata spojená s velkým počtem „domovů“ a psychické problémy.
Chlapec byl nepřetržitě od jednoho roku života v nějakém typu státní péče nebo v pěstounské rodině, celkem jich bylo 18. Měl tak nestabilní životní podmínky a nemohl rozvíjet žádné smysluplné vztahy s dospělými.
Postoj úřadů k celé situaci byl přitom velmi zvláštní. Ve změti pěstounů se totiž pro chlapce podařilo najít jednoho, u kterého se mu vedlo dobře. Na rozdíl od těch předešlých chodil pravidelně do školy a tam se mu dařilo. Náhradní rodič však podle Daily Mail požádal o navýšení finančních prostředků, což úřady odmítly. Chlapce následně daly do dětského domova s několikanásobně vyššími náklady, než o jaké pěstoun žádal.
Závěrem Whittle doporučil, aby byl zřízen registr rizik vedoucích k takto tragickým koncům. Seznam by měl příslušným orgánům pomoci k rychlému zásahu. Stěžejní je podle něj také to, aby mělo dítě minimálně jednou ročně možnost setkat se s biologickými rodiči. Dále navrhl zvýšení odměn pro pěstouny, což by vedlo k většímu zájmu o tuto činnost. V konečném důsledku by tak měla být náhradní rodina stabilnější a Zhanův případ by se neměl opakovat.
