Trump, který v sobotu trval na tom, že Írán musí uzavřít dohodu, nebo bude čelit dalším útokům, by mohl podle analytiků vyprovokovat Teherán k odvetě, například v podobě uzavření Hormuzského průlivu, který je důležitou cestou pro dodávky ropy, dále třeba k útokům na americké vojenské základny a spojence USA na Blízkém východě, zesílení raketových útoků na Izrael a spuštění nepřímého boje proti USA a Izraeli skrze prostředníky po celém světě.
ČTĚTE TAKÉ: Neviditelný rozsévač zkázy. Co umí bombardér B-2, se kterým Američané zaútočili na Írán?
Trump nařídil údery v Íránu, aniž by požádal o souhlas americký Kongres nebo na akci řádně připravil americkou veřejnost, poznamenala CNN. Ještě ve čtvrtek Bílý dům tvrdil, že se Trump rozhodne, jak naložit s Íránem do dvou týdnů, nakonec mu to tak dlouho netrvalo.
Prezident rovněž nepředložil veřejnosti ani mezinárodnímu společenství žádné důkazy pro svá tvrzení, že Írán je blízko získání jaderné zbraně, poznamenala CNN. V uplynulém týdnu zpravodajský server CNN publikoval článek, v němž s odvoláním na informované zdroje uvedl, že podle hodnocení amerických zpravodajských služeb Írán aktivně neusiluje o jadernou zbraň a že by jej od jejího získání a schopnosti využít mohly dělit tři roky.
„Pokud vám někdo řekne, že ví, kam to všechno směřuje – ať už v tom nejoptimističtějším, nebo nejpesimističtějším scénáři – vůbec netuší, o čem mluví,“ řekl CNN americký diplomat Brett McGurk, který byl zapojen do koordinace americké politiky vůči Blízkému východu za republikánských i demokratických administrativ.
Krátkodobý vývoj je otázkou schopnosti a ochoty Íránu zasáhnout americké cíle na Blízkém východě a jinde, a navzdory Trumpovu prohlášení o naprostém úspěchu mise není jasné, zda americké údery zlikvidovaly všechny íránské zásoby obohaceného uranu, které Írán mohl ukrývat a které by v budoucnu mohl ještě využít, poznamenala CNN. Zároveň uvedla, že žádný americký představitel nestojí o to, aby měl Írán jadernou zbraň, avšak právě kvůli řadě nejasností se Trumpovi předchůdci rozhodli takové údery nepodnikat.
Írán hrozil USA
Írán se před útokem snažil Trumpa varovat, aby se k izraelskému bombardování zahájenému 13. června nepřipojoval a pohrozil, že by se v takovém případě terčem staly americké základny a lodě na Blízkém východě. Podle deníku The Guardian ale schopnost Íránu tyto objekty zasáhnout značně oslabily izraelské údery z uplynulého týdne. Ty se však podle deníku soustředily zejména na odpaliště raket dlouhého doletu, zatímco Íránu stále zůstal poměrně velký arzenál raket krátkého doletu a bezpilotních letounů.
Druhou hlavní zbraní Íránu, budovanou po desetiletí, je jeho síť spojenectví s šíitskými milicemi v regionu. The Guardian ale v této souvislosti s odkazem na libanonské militantní hnutí Hizballáh a další skupiny píše, že tato takzvaná Osa odporu byla oslabena.
„Íránci jsou vážně oslabeni a jejich vojenské schopnosti byly výrazně narušeny,“ řekl Aaron David Miller, bývalý vyjednavač pro Blízký východ, který sloužil za demokratických i republikánských administrativ. „Ale mají celou řadu asymetrických způsobů, jak mohou reagovat... Tohle neskončí rychle,“ dodal podle Reuters.
Kdy přijde íránská odveta?
Teherán by se tak mohl rozhodnout s odvetou vyčkat. Podle The Guardianu rozhodnutí počkat naznačil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, když v neděli uvedl, že Trumpovo rozhodnutí bude mít „trvalé následky“.
Namísto odvety Teherán zatím přichází s jiným krokem. Na jeho žádost se ještě během neděle sejde Rada bezpečnosti OSN, jak informuje například český velvyslanec při OSN Jakub Kulhánek.
PODÍVEJTE SE: Izrael měl v noci v Íránu zlikvidovat předáka jednotek Kuds. Sám odvracel vzdušné údery
