Američané věřili, že Trump zatočí s vysokými cenami potravin, čímž naplní svůj slib z prezidentské kampaně, že učiní Spojené státy nejen „znovu velkými“, ale také „cenově přístupnými“. Svou vizi podpíral i ekonomickým stavem v době svého prvního prezidentského mandátu před celosvětovým útlumem během covidové epidemie, připomíná autor analýzy Stephen Collinson na webu CNN.
K TÉMATU: „Kanadský Trump“ se potápí. Trudeau a spol. byli na lopatkách, cla jim vlila novou krev
Jenže šéf Oválné pracovny se vydal směrem, který s největší pravděpodobností vyžene ceny v obchodech ještě výše, což by mohlo vést až k nedostatku zboží. Nad malými podniky se navíc smráká i kvůli hrozící recesi.
Podle analýzy vidíme ze strany Donalda Trumpa snahu o největší proměnu americké, ale i celosvětové, ekonomiky za poslední generace. Republikánský reprezentant věří, že obnoví „zlatý věk“ z druhé poloviny 19. století za pomoci diskutovaných cel, která často označuje za „krásná“ a jimiž hodlá porazit obchodní rivaly.
Z trhů mizí biliony, obchody se bojí zabrzdění chodu
Varovných signálů, že americká ekonomika sklouzává k recesi, je řada. Z akciových trhů zmizely biliony dolarů, úspěšné firmy mění k horšímu své letošní hospodářské výhledy. Maloobchodníci se vzdávají prodeje čínského zboží kvůli rekordním clům. Ředitel řetězce obchodů Walmart Doug McMillon mimo jiné Trumpa varoval, že tyto kroky významně zbrzdí chod společnosti již v létě.
Jeden z důležitých makroekonomických ukazatelů, sentiment, se výrazně propadl. V dubnu se dostal na čtvrtou nejnižší úroveň od roku 1952. Index CNN, který podobně sleduje nálady na trhu, v posledních měsících zaznamenal stupeň „strachu“ až „extrémního strachu“.
Collinson zdůraznil, že Trump svou celní politikou vsadil na mimořádně riskantní kartu. Související chaos, kdy Trump po krátké době pozastavil na 90 dnů většinu cel, označují lidé z jeho okruhu za další ze série geniálních tahů, které mají nakopnout americké hospodářství.
Miliony amerických občanů však doufaly v nastolení klidu, nikoliv v další rány pro rozpočty domácností. Trumpova obecná popularita po výhře v loňském listopadu klesla na 41 procent – takové hodnocení si za 100 dní v úřadu nevysloužil žádný americký prezident za posledních 70 let.
S jeho ekonomickým plánem souhlasí jen 39 procent Američanů, což je historicky vůbec nejnižší hodnota. Celní politiku vítá 35 procent občanů USA. Autor analýzy tedy konstatuje, že Trump za 100 dnů v čele země, které uběhnou v úterý, dovedl na pokraj krize ekonomiku, kterou mu mohli další světoví hráči závidět. Šéf administrativy prý navíc ohrožuje vydobytý statut země jakožto stabilního finančního přístavu a umocňuje obavy svých příznivců – část z nich ztrácí přesvědčení o jeho schopnosti vést USA.
Vyšší ceny v obchodech i v případě úspěchu
I kdyby Trumpovy plány došly svého avizovaného cíle, cenovky v obchodech by nijak neklesly. Prezident se již nechal v rozhovoru pro časopis Time slyšet, že by si přál, aby cla na dovoz zůstala v rozmezí od 20 do 50 procent v příštím roce. Americký spotřebitel by však v takovém případě čelil značnému navýšení cen, jež by odráželo masivní zvýšení daní.
Tento vývoj by však podle šéfa Bílého domu měl být kompenzován rozsáhlým zákonem ohledně snížení daní. Trump již dříve avizoval, že by převzal odpovědnost za stanovení cen. „My představujeme obchodní dům a my nastavujeme cenu,“ řekl mimo jiné v rozhovoru.
Takový scénář, kdy o cenovkách fakticky rozhoduje jeden arbitr, by byl přímou trasou k většímu chaosu a bující korupci, varuje Collinson. Navíc by došlo k fundamentálnímu otřesu ekonomického systému, který ze Spojených států udělal světovou velmoc.
„USA byly více než jen stát. Vždy byly i značkou. Pro svět představovaly jakousi inspiraci. Jenže teď tuto značku poškozujeme,“ prohlásil na ekonomickém summitu investor a podnikatel Ken Griffin.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kdo selhal při vyjednávání míru? Nerudová ostře zkritizovala Trumpa, Jermanová vinila Evropu
