Český daňový systém se v uplynulých čtyřech letech dočkal řady změn. Pandemie, rostoucí schodky rozpočtu i tlak na konsolidaci veřejných financí přinesly úpravy, které se dotkly firem i jednotlivců. Jak se promítly do podnikání a které kroky mohou přijít po volbách?
Konsolidace státního rozpočtu, digitalizace a harmonizace s evropskými pravidly – to jsou tři hlavní síly, které v posledních čtyřech letech formovaly tuzemskou daňovou legislativu. Výsledkem je systém, který sice přináší státu více peněz, ale zatěžuje podniky i občany vyšší administrativou a progresivnějším zdaněním.
Redakce Forbes oslovila přední daňové experty s otázkou, které změny považují za nejdůležitější a co nás čeká v příštím volebním období.
Zavedení windfall tax
Vláda hned po svém nástupu v roce 2021 čelila výrazným výpadkům ve státním rozpočtu, které ještě prohlubovaly dopady odeznívající pandemie covidu.
Mezi první kroky patřilo zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, která od roku 2023 do 2025 dopadá na vybrané sektory: energetiku, bankovnictví a těžbu fosilních paliv.
Zrušení EET
Změnou s nejširším dopadem bylo podle Josefa Žaloudka, daňového partnera Havel & Partners zrušení zákona o EET, ke kterému došlo v roce 2022 s platností od ledna 2023. Elektronická evidence tržeb byla v důsledku covidové pandemie pozastavena už od konce března 2020 do konce roku 2022.
Zrušení superhrubé mzdy
Miroslav Kocman, vedoucí partner společnosti Rödl & Partner a daňový poradce pokládá za klíčovou změnu posledních let zrušení superhrubé mzdy, což vedlo ke zvýšení příjmu zaměstnanců, ale zároveň to způsobilo výpadek ve státním rozpočtu. „Ačkoli tuto změnu iniciovala již předchozí vláda, ODS tuto změnu podpořila,“ doplňuje Kocman.
Zaměstnanců se také dotklo omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů z roku 2024, které ale mělo být původně zcela zrušeno.
Zvýšení sazby daně z příjmů PO
Právnických osob se dotklo nejen zvýšení sazby daně z příjmů z devatenácti procent na jedenadvacet procent od roku 2025, ale také takzvaná minimální (dorovnávací) daň, která byla zavedena na základě konsenzu skupiny zemí OECD. Daň se týká zejména nadnárodních podniků.
„Globální minimální daň byla zavedena s cílem zajistit, aby nadnárodní skupiny platily minimální daň v sazbě alespoň patnáct procent bez ohledu na to, kde působí a přestaly přesouvat zisky do států, kde nepodléhají žádnému nebo jen nízkému zdanění,“ vysvětluje Jan Černohouz, partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.
„Tato opatření sice přinášejí dodatečné příjmy do státní kasy, ale zároveň znamenají vyšší míru nejistoty a nárůst administrativní zátěže pro podniky,“ dodává Kocman.
Sjednocení DPH
Konsolidační balíček sjednotil snížené sazby DPH na dvanáct procent. Dále došlo ke změnám pravidel pro registraci plátců DPH, uplatňování nároku na odpočet daně či osvobození od daně u vybraných finančních činností.
„Významné je také další zvýšení administrativní zátěže v souvislosti s úpravami v oblasti DPH, například nutnost sledovat faktury, které jsou více než šest měsíců po splatnosti, a nesou tak povinnost vrátit dříve uplatněný odpočet DPH nebo přesuny položek mezi sazbami DPH,“ zmiňuje Černohouz.
„Novela zákona o DPH zavedla také omezení odpočtu DPH u luxusních automobilů a od července 2025 se výrazně změnila pravidla uplatňování DPH v oblasti nemovitostí. Převod nemovitostí bude častěji od DPH osvobozen mimo jiné i z důvodu zkrácení lhůty pro osvobození na téměř dva roky,“ doplňuje Žaloudek.
Za zmínku stojí též výrazné zvýšení daně z nemovitostí, ke kterému došlo od roku 2024 a částečně pokračovalo i v roce 2025. I přes tyto úpravy však zůstává zdanění nemovitostí v Česku v porovnání se zbytkem Evropské unie stále relativně nízké.
Od roku 2025 se významně změnily podmínky registrace k DPH, kdy je nově zapotřebí sledovat dva limity obratu.
Účetnictví v cizí měně
Pozitivně lze podle Černohouze hodnotit také zavedení možnosti vést účetnictví i v jiné než české měně nebo možnost nezahrnovat nerealizované kurzové rozdíly do základu daně.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Od 1. ledna 2026 začne platit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které zjednoduší administrativu tím, že nahradí několik dosud samostatně podávaných formulářů.
Roman Ženatý, partner Tax & Legal Deloitte ČR připomíná, že zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele bude představovat pro daňové subjekty i finanční správu poměrně vysoké finanční výdaje spojené s úpravou systému tak, aby byly poplatníci schopni příslušné formuláře vyplnit a finanční správa následně zpracovat.
Změny v dani z příjmů fyzických osob
U fyzických osob se od roku 2025 změnily podmínky pro uplatnění vyšší 23procentní sazby daně z příjmů. Hranice, od které se tato sazba uplatňuje, klesla z 48násobku průměrné mzdy na 36násobek, takže vyšší daň teď platí více lidí s vyššími příjmy.
Současně byly zrušeny některé daňové slevy, například na školkovné a pro studenty, což také zvyšuje daňovou zátěž pro rodiny a mladé osoby.
„Naopak ke snížení celkové daňové zátěže přispěla podpora nízkoemisních vozidel či rozšíření možnosti pro daňovou odčitatelnost pomoci Ukrajině,“ doplňuje Žaloudek.
Ve prospěch poplatníků je podle Žaloudka také přijetí odkladu zdanění („no tax before cash“) takzvaných zaměstnaneckých opčních (či akciových) plánů, po kterém volala zejména startupová scéna a která posouvá okamžik zdanění a zpojistnění přiznaného nepeněžního benefitu („slevy“ z akcie, podílu apod.) až do jeho budoucího prodeje (případně jiné budoucí události).
„Ještě jeden obdobný režim bude, s určitými odlišnostmi, paralelně účinný od roku 2026 pro specifické opce a na jejich základě nabyté akcie či podíly. Naopak došlo s účinností k 1. lednu 2026 k odstranění daňového zvýhodnění jiných zaměstnaneckých benefitů (kultura, sport apod.) poskytovaných v podstatě místo mzdy,“ dodává daňový partner Havel & Partners.
Během minulého volebního období byly rovněž několikrát navýšeny měsíční zálohy na paušální daň pro živnostníky. K dalšímu navýšení dojde od příštího roku.
V roce 2025 byl zvýšen maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a změny se dotkly i hranice pro odvod pojistného u zaměstnanců, což má negativní dopad na čisté příjmy osob s vyššími příjmy.
Zdanění příjmů z investic
Pro podniky představovalo poměrně zásadní změnu zavedení stropu čtyřiceti milionů korun pro osvobození od daně u příjmů z prodeje cenných papírů, obchodních podílů a kryptoaktiv. Objevily se obavy, že může snížit motivaci zakládat startupy v Česku a některé firmy zřejmě urychlily prodeje či vyplacení kupních cen ještě do konce roku 2024.
Na konci volebního období byl však tento limit zrušen s účinností od 1. ledna 2026. Limit nadále platí pouze pro prodej kryptoaktiv. Prakticky to znamená, že od začátku příštího roku budou majitelé akcií a podílů na firmách moci po splnění časového testu prodeje využít osvobození od daně bez omezení částky.
Co se nestihlo
Mezi hlavní změny, které se v tomto volebním období v oblasti daní nestihly dokončit, patří především dlouho avizovaný nový zákon o účetnictví a s ním související předpisy, zejména nový zákon o daních z příjmů. Účetnictví by mělo projít významnou změnou směrem k větší kompatibilitě s mezinárodními standardy IFRS.
„Ačkoli se tyto zákony vzhledem ke komplexitě nepodařilo v dostatečné kvalitě doposud připravit, diskutuje se o jejich předložení do legislativního procesu. To by však pro podnikatelské prostředí představovalo zásadní nejistotu,“ upozorňuje Železný.
Kocman připomíná, že mezi oblasti, které se nepodařilo včas legislativně dokončit, patří také navýšení odpočtu na výzkum a vývoj.
Daňové změny po volbách
Co nás čeká v oblasti daní v příštím volebním období, je zatím těžké přesně odhadnout. Podle Jana Černohouze se jednotlivé politické strany ve svých programech často liší, ale s ohledem na potřebu navyšovat příjmy státního rozpočtu lze předpokládat, že daňová zátěž spíš poroste.
„Prostor pro růst příjmů se nabízí například u daně z nemovitostí nebo omezení paušálních výdajů pro OSVČ. Je také možné, že se dočkáme zavedení sektorových daní, například pro banky,“ míní expert.
Velkým tématem zůstává i digitalizace správy daní, která je momentálně brzděná zastaralým systémem finanční správy, na jehož náhradě se ale intenzivně pracuje.
Co se týká DPH, čeká nás postupná implementace změn vycházejících z VAT in the Digital Age (ViDA), například povinná elektronická fakturace nebo úpravy pro digitální platformy, především služby krátkodobého ubytování a přepravy cestujících.
Tyto změny se podle Černohouze rozprostřou až do let 2028 až 2035. V mezinárodním kontextu pak pokračuje tlak na daňovou transparentnost a výměnu informací mezi jurisdikcemi. Stále se rovněž hovoří o možnosti zcela nového zákona o daních z příjmů.
Podle Josefa Žaloudka bude směr daňové politiky záviset na výsledku voleb. „Většina politických stran slibuje, že přímé daně ani DPH nebudou zvyšovat. Opozice naopak mluví o navýšení daňových slev pro rodiny a seniory. Současná koalice se pravděpodobně zaměří na daňové pobídky pro investice a inovace,“ soudí Žaloudek.
Ani podle něj nelze očekávat plošné snižování sazeb a některé již schválené změny – například rozšíření množiny dotací podléhajících DPH od roku 2028, budou mít významný dopad na obce a veřejné instituce.
S ohledem na přetrvávající rozpočtový deficit podle něj nelze vyloučit ani zavedení nových forem zdanění, omezení některých osvobození nebo obnovení dříve zrušených daní, například té dědické.
The post Daňová bilance. Jak se v Česku za čtyři roky změnila pravidla hry pro byznys? appeared first on Forbes.
