Ten příběh byl tak silný, že ho v Česku zná téměř každý. Letos to budou tři roky, co se Češi semkli a prostřednictvím dobročinné platformy Donio vybrali na státem nehrazenou léčbu tehdy dvouletého Martínka víc než 150 milionů korun. Teď se podobná story může odehrát i ve Španělsku a ve hře je také Itálie.
Padesátimilionové Španělsko je třetí zemí, kde česká platforma zapouští kořeny. Model sedm let fungující v Česku a od roku 2021 i na Slovensku přesvědčil, že je životaschopný. Nejlépe do dokazuje suma, kterou Donio prostřednictvím tisíců sbírek dokázalo vybrat. V tuzemsku už přesáhla 2,6 miliardy korun a na Slovensku v přepočtu 800 milionů korun.
České Donio měsíčně dokáže odbavit 200 až 250 sbírek a jen loni doma nasbíralo 750 milionů korun. Pomalu tak naráží na strop, který desetimilionový trh má. V tuzemsku je navíc stále viditelnější na stejném principu fungující platforma Znesnáze21, která podle webových stránek za dobu fungování pomohla vybrat přes 600 milionů korun.
Zakladatel Donia David Procházka potvrzuje, že expanzní choutky jeho organizace jsou dlouhodobé. Kromě Slovenska byl ale v hledáčku nejprve Kyjev. Mimochodem právě na různé formy pomoci související s válkou na Ukrajině už Češi na Doniu vybrali 400 milionů korun.
Původní plán však padl. „Když jsme si udělali rešerši, sami Ukrajinci nás od toho odrazovali. Hlavním důvodem je to, že na Ukrajině je dominantní banka MonoBank, která umožňuje dělat mezi lidmi zjednodušené sbírky. Donio pak místním nepřináší přidanou hodnotu, protože je pro ně jednodušší nasdílet sbírku skrze vlastní účet. Proto jsme se začali dívat jinam,“ vysvětluje Procházka, člen výběru Forbesu 30 pod 30 z roku 2021.
Následovala tak analýza evropských států, na které se zdarma podílela i poradenská firma McKinsey, kdy hlavním kritériem byla velikost trhu.
„Chtěli jsme jít do větší země, než je Česko a Slovensko,“ říká David Procházka. Pro Donio bylo zároveň důležité, aby na novém trhu neexistovala žádná lokální platforma stejného typu. Důvod?
„Nevidíme přidanou hodnotu v tom, že bychom si s někým přetahovali dárce,“ objasňuje Procházka s tím, že například globální americká platforma GoFundMe pro Donio překážkou není.
Foto Donio
„Jsou sice největší, ale nemají lokální podporu a entitu. Mají jen jazykovou mutaci, a tím to končí. Jenže řada lidí lokální podporu potřebuje. Lidsky i uživatelsky. Lokální entita je důležitá i proto, že si dárce může dar odečíst z daní. To u GoFundMe v Evropě nelze,“ vysvětluje Procházka.
Týmu Donia, které od roku 2023 patří do skupiny Livesport miliardáře Martina Hájka, následně v ruce zůstal výběr šesti pro vstup vhodných zemí: Bulharsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko.
Skandinávie ale po bližším zkoumání vypadla. Především kvůli tomu, že situace, které žadatelé o podporu prostřednictvím Donia nejčastěji řeší, dokáže v naprosté většině pokrýt tamní silný sociální systém.
Nakonec tak finální volba padla na Španělsko. Vliv mělo i to, že se jedná o trh, kde už Livesport funguje prostřednictvím technologické společnosti BeSoccer, kterou Češi koupili před necelými dvěma lety. Před rokem tak Procházka odletěl do Madridu, kam se během následujících tří měsíců vracel vždy na dva až tři týdny.
Cílem bylo především najít člověka, který pobočku rozjede a povede šestičlenný místní tým. Volba nakonec padla na Susan Fernández Garrido, která v minulosti v Jižní Americe rozjížděla a vedla tamější pobočku Change.org, což je největší platforma na online petice na světě.
Plán počítal s rozjezdem do konce minulého roku. Jenže přebujelá byrokracie není jen problém Česka.
„Na všechno tam mají spoustu času. Například založit nadaci v tuzemsku se dá za dva týdny, ve Španělsku to trvalo víc než půl roku. Finální razítko jsme dostali na začátku února a web jsme rozjeli teprve před pár dny,“ popisuje Procházka, který nečeká, že by se složení sbírek ve Španělsku a v Česku nějak zásadně lišilo.
„V tuzemsku nejvíc rezonují zdravotní témata. Ta jsou ve Španělsku sice poměrně dobře pokrytá pojišťovnami, ale i tam nacházíme slepá místa, kam tamní zdravotnický systém nedosáhne,“ vypočítává zakladatel Donia.
„Co nám ještě ukazují data, je silnější vztah ke zvířatům. V Česku zvířecí příběhy nedělají tak velký objem podpory ve srovnání s těmi ostatními. Ve Španělsku se podle dat z trhu zvířecí linka vyrovnává lidským příběhům,“ doplňuje.
Letošní obchodní potenciál Donia na Pyrenejském poloostrově Procházka odhaduje v přepočtu na 200 milionů korun. V horizontu pěti let by se rád dostal v přepočtu na 2 miliardy korun za rok.
Donio si zakládá na tom, že na dobročinné projekty dává sto procent podporovateli věnované částky. Ti pak mají možnost fungování Donia podpořit ještě další sumou v řádu obvykle jednotek procent z poskytnutého daru.
David Procházka mluví o „spropitném“, z něhož se pak hradí fungování platformy. Pokud se vybere víc, Donio peníze rozpustí do sbírek nebo se použijí na expanzi. Ta španělská zatím spolykala pět a půl milionu korun. „Účelem Donia není vytvářet zisk,“ zdůrazňuje zakladatel.
„Spropitné nám zanechá osm z deseti uživatelů. Dva roky zpět to bylo 62 procent, takže se to zásadně mění. V průměru lidé nechávají dýško ve výši 5,6 procenta celkové částky, kterou vybereme. Ta loni činila rekordních 635 milionů korun,“ poznamenává Adam Szabó, šéf Donia pro Česko.
Foto Donio
Že dobročinnost nemusí být vždy jen cestou rozkvetlým sadem však ukazuje i kauza, kterou Procházka musel řešit ve druhé polovině roku 2024, kdy spáchal sebevraždu profesor lékařské psychologie Radek Ptáček.
Přátelé pozůstalých pak skrze Donio žádali o pomoc ve výši deseti milionů korun, což u části společnosti spustilo lavinu kritiky. Donio sbírku následně na přání pozůstalých pozastavilo.
„V rámci ověření tam žádný problém nebyl. Za tím si stojím. Odnesli jsme si z toho, že jsme měli být víc asertivní v rámci nastavení sbírky. Podobné příběhy totiž obvykle nemají určenou finální částku. Přistupuje se k tomu tak, že každý příspěvek pomáhá. Kdyby se to takhle udělalo, nic by se kolem toho nestalo. Tady byl ale najednou požadavek na deset milionů,“ vrací se ke krizovému období Procházka.
„Nechceme žadatelům nic diktovat, ale dnes bychom se s žadatelem snažili domluvit, aby to bylo nastavené podle toho, jak to cítíme my, protože jednak tím lépe ochráníme značku Donio, ale hlavně i další sbírky, které na ní běží,“ připouští.
Aktuální expanze Donia nemusí být konečná. Další na řadě je totiž Itálie. Zda Donio vstoupí i na Apeninský poloostrov však bude jasné nejspíš až na konci letošního léta. Rozhodující bude právě to, jak si český dobročinný projekt povede ve Španělsku.
The post Dobro z Česka míří na jih. Platforma Donio rozjela pobočku ve Španělsku appeared first on Forbes.
