Staré jsou šest a půl tisíce let. Možná se kolem nich svou srstí otírali mamuti. Kdo ví. Dnes mezi nimi ale chodí tisíce návštěvníků, kteří zavítali na světovou výstavu Expo v japonské Ósace.
V lese civilizací stojí 133 subfosilních dubů původem z Ostravska, kde je před téměř deseti lety objevil Marek Noga. Jako samostatnou expozici si je vybral japonský architekt areálu Expa Sou Fudžimoto. Právě on vymyslel impozantní stavbu dřevěného prstence, v jehož středu lákají hosty ze všech koutů planety pavilony jednotlivých zemí.
Na pozemku, který měl původně náležet Slovensku, jsou rozmístěné kmeny, jež zažily začátek konce doby ledové. Jsou jediným nadnárodním soukromým projektem v srdci samotného Expa a společnost Subfossil Oak jedinou nejaponskou firmou, která se stala platinovým partnerem výstavy.
Foto Subfossil Oak
Superlativy a pozornost si tmavé duby, které vypadají jako zkamenělé, zaslouží. Podle vědců a odborníků jsou velmi cenné a jejich hodnota je nevyčíslitelná. Pro světovou výstavu ale ohodnocené být musely, kvůli pojištění. Částka je čtyřicet milionů eur.
„Každý exponát by měl být přiřazený k jedné zemi. Aktuálně máme před podpisem čtyřiceti smluv, tu nejdůležitější, s pořadatelskou zemí, už se nám podařilo uzavřít. Jeden z kmenů by si měl vybrat a pojmenovat i generální komisař za Evropskou unii,“ říká Marek Noga, majitel společnosti Subfossil Oak.
Pro samotnou Českou republiku, která se na Expu pyšní pavilonem ze dřeva a skla ve tvaru spirály, je Les civilizací prestižní akcí. Jen při zahájení výstavy se mezi kmeny prošlo na třicet tisíc lidí. Pozornost přitahují právem. Kdysi dávno rostly na území střední Evropy.
„Nejsou zkamenělé, ale promineralizované. Šest a půl tisíce let staré, s přesností na třicet let, což určila laboratoř v Miami za pomoci radiokarbonové metody. Materiál v sobě ukrývá data o změně klimatu z konce doby ledové. To znamená, že vědci dokážou určit, jaké bylo v té době počasí. Na základě letokruhu, přirozeného přírůstku zjistí, zdali byl rok teplotně a srážkově podprůměrný nebo nadprůměrný. Je to taková knihovna velice cenných informací ve vědeckých kruzích,“ přibližuje Marek Noga.
Kmeny objevil pod zemí nečekaně. Původně chtěl vystavět bioplynovou stanici. Geologický průzkum na místě nic neodhalil, při výkopových pracích ale začali dělníci odhalovat materiál nevalné barvy a vůně. Původní záměr projektu ztroskotal, protože nebylo možné zabudovat základy. A jelikož se změnilo založení stavby, couvla od úvěru i banka.
„Přemýšleli jsme, co budeme dělat. Oslovili jsme vysokou školu báňskou, kde nám řekli, že je to poměrně vzácný a cenný materiál, ale bohužel bezcenný kvůli legalitě. Na světě tehdy neexistovala firma, která by jej vlastnila legální cestou,“ vysvětluje majitel společnosti.
Foto Subfossil Oak
Subfosilní materiál se sice objevuje na mnoha místech, nelze ho ale jen tak vzít, vytáhnout z potoka, ze země a přivlastnit si ho. „My jsme oslovili jednotlivé instituce, jako jsou ministerstva, památkáři, archeologové a začali to řešit. Nakonec jsme získali veškeré potřebné dokumenty, bylo jich tolik, že na výšku měřily asi metr. Ale díky tomu je materiál jediný legální na světě,“ prozrazuje.
Jenže, najednou vyvstala otázka, co s ním. Nabízet ho, když jej nikdo nezná? Zkoušeli z něj vyrábět designové předměty. Marek Noga i se svým týmem brzy pochopili, že tudy cesta nevede. Začali jej proto vnímat hlavně jako vědecky a historicky cenný materiál a dnes jsou exponáty v nejprestižnějších muzeích světa – v londýnském National History Museu, v manchesterském muzeu naturálií, v Paříži, ve Vídni, v Berlíně, v galerijních a muzejních sbírkách na pěti kontinentech.
„Vyprávíme příběh stromů, zvou si nás, abychom ukázali, co není k vidění. Vytvořili jsme tak nový trh s něčím, co nikdo na světě nedělá. Zachováváme materiál pro další generace. Je to zlato pro naše děti a diamanty pro naše vnoučata,“ zdůrazňuje.
Přesto se ale materiál koupit dá. Kousky z něj jsou ve svíčkách, které firma vyrábí a které jsou oblíbené hlavně na Blízkém východě, především v zemích, jako je Saúdská Arábie, Kuvajt, Katar, Bahrajn. „Z toho materiálu je dost odpadu ve smyslu, že z něj upadnou kousky, které sbíráme, meleme a vyrábíme z toho svíčky s příměsí subfosilních bylin,“ popisuje Marek Noga.
Kromě toho ještě nabízejí materiál umělcům, u nichž si jsou jisti, že zastávají stejnou filozofii. Díky světově uznávaným sklářským výtvarníkům, jako je Vlastimil Beránek, Jaroslav Prošek nebo sir Anthony Greg, jež spadá do top desítky světových umělců, budou subfosilní duby vyprávět svůj příběh dál skrze jejich umění.
Foto Subfossil Oak
Ne všechny kmeny před téměr deseti lety tehdy ze země vyzvedli. Dohromady vytěžili přes tisíc metrů krychlových, některé kusy vážily až dvě stě tun a jejich vytěžení by bylo příliš nákladné. Ale podle Marka Nogy ty, co mají, stačí na to, aby mohli vyvolávat zvědavost a přitáhnout zájem lidí. Aby se zastavili, a zamysleli nad tím, jak mohl vypadat počátek lidství. Aby se zajímali o subfosilie, nikoli jen o fosilie, jako jsou dinosauři nebo přesličky.
„Když se řekne doba ledová, všichni si vybaví mamuta, někteří možná ještě šavlozubého tygra nebo jeskynního medvěda. Ale málokdo ví, že na území střední Evropy se objevovali mamuti ještě před čtyřmi a půl tisíci lety. My netvrdíme, že se o naše stromy nutně opírali, ale kolem jít mohli.“
Na světové výstavě Expo jsou důkazem, že i malé firmy si mohou získat pozornost celé planety a uspět mezi nadnárodními koncerny. Mezi jednotlivými pavilony vytvářejí kořenový systém. Není to ale tak, že by si země kmen, který si pojmenuje, také mohla odvézt. Všechny se vrátí zpět do Česka, až výstava skončí, pokud ale o ně budou mít státy zájem, nebude problém je zapůjčit.
V Lese civilizací stojí kmeny vysoké od dvou metrů do čtyř. Nejnižší výška byla stanovená architektem tak, aby po nich nemohli lidé šplhat a posazovat se na ně. Nejtěžší kmen váží dvě a půl tuny, Japonsko si vybralo třiapůlmetrový dub, přímo na špici pozemku.
The post Duby, které mohli míjet mamuti, ohromují svět. Ze země je vykopala česká firma appeared first on Forbes.
