Značka Balvin dnes stojí na jednoduchém principu: méně kusů, víc času na každou klientku. Sázka na pomalý růst se návhářce Petře Balvin vyplatila, i proto je na trhu už dvacet let.
Petra Balvin patří k návrhářkám, které si během dvaceti let v české módě vybudovaly velmi specifickou pozici. Její značka Balvin dnes funguje na principu ateliérové couture výroby s omezenou kapacitou a věrnou klientelou.
Přestože česká móda často balancuje mezi kreativitou a ekonomickou realitou, Balvin říká, že pro ni byla otázka podnikání od začátku zásadní. „Česká móda s minimálním kapitálem se ale nedá vepsat do Excelu – ten progres si musí člověk odžít,“ říká návrhářka.
Začátky přitom nebyly jednoduché. „Na začátku v roce 2006 jsem pohořela, ale za dva roky už jsme byli na stránkách Elle a dalších časopisů.“ Skutečný zlom přišel v roce 2012. Tehdy poptávka po modelech začala výrazně převyšovat kapacitu malého butiku v Benediktské ulici.
„Tlak na naše modely byl tak velký, že jsem z původního butiku udělala přístupný showroom a vše přešlo na zakázku,“ vzpomíná Balvin.
Jedna konkrétní situace podle ní symbolicky odstartovala novou éru značky. „Kolekci, kterou jsme našili ve dvou velikostech za dva měsíce, nám čtyři klientky vykoupily během jednoho dopoledne. Odpoledne jsem jim volala s prosbou, jestli by modely vrátily, s tím, že jim je našijeme postupně na míru, protože jinak už nemáme co v butiku ukazovat ani prodávat,“ vzpomíná Balvin.
Klientky modely skutečně vrátily a značka přešla na systém zakázek šitých přímo na míru. Dnes si na šaty Balvin počkáte jeden až čtyři měsíce.
Druhý zásadní moment přišel během pandemie. „V roce 2020 byl přetlak enormní. Klientky, které po nás toužily, ale vždy neměly čas, konečně přišly. A zůstaly dodnes,“ říká návrhářka.
Ateliér tak dnes funguje podle přesně nastaveného systému plánování zakázek a zkoušek. Modely se šijí postupně a dodávky se rozkládají do několika etap, často i na devět až dvanáct měsíců dopředu. Díky tomu může značka přijímat nové klientky, aniž by ztratila exkluzivitu nebo kvalitu práce.
„Dnes v ateliéru spolupracujeme velmi exkluzivně, dáváme klientkám maximum našeho času a energie,“ říká návrhářka.
Balvin Couture dnes představuje velmi limitovaný model podnikání. „Máme jasné limity – maximálně 200 kusů zakázek za rok. Před čtyřmi lety to bylo několikanásobně více,“ vysvětluje Balvin. „Klientky půlroční kapacitu zaplní většinou do deseti dnů, poté už plánujeme zakázky na další termíny.“
Ateliér dnes generuje roční obrat ve vyšších milionech korun. Kolekce couture vznikají dvakrát ročně a jsou prezentované pouze privátní klientele, která si modely objednává na míru z evropských luxusních materiálů.
Součástí identity značky je také vědomé odmítnutí běžných marketingových strategií módního průmyslu. Balvin couture modely nepůjčuje celebritám ani influencerům.
„Nepřijde mi fér, aby si někdo model půjčil, zatímco druhá žena, která do něj investuje, si ho musí koupit,“ vysvětluje návrhářka. V ateliéru podle ní platí jednoduché pravidlo: všechny ženy jsou si rovné – klientky, návrhářka i krejčové. „Nechci, aby klientky měly pocit, že jsou ty druhé. U nás si model kupují i celebrity stejně jako ostatní ženy.“
Velký zájem o couture zakázky nakonec vedl k dalšímu podnikatelskému kroku. Před třemi lety vznikla řada Balvin Seasonless, která měla značku otevřít širší klientele, aniž by narušila exkluzivitu ateliéru. „Právě nedostupnost couture modelů mě donutila vytvořit bezsezonní řadu, dostupnou v butiku i na e-shopu,“ vysvětluje Balvin.
Nový projekt měl okamžitý ekonomický dopad. „První den otevření jsme vydělali 700 tisíc korun. Laťku držíme doteď.“ Tyto modely jsou dostupné v butiku Balvin v Domě u Nováků v centru Prahy, který dnes tvoří čtyřicet procent obratu značky.
Filozofie těchto kolekcí je postavená na jednoduché ekonomické úvaze: šaty by se měly své majitelce dlouhodobě vyplatit. „Naše šaty jsou celoroční, celodenní i večerní. Průměrně je klientka vezme minimálně třicetkrát za rok. Při průměrné ceně 15 900 korun vychází jedno nošení na zhruba 530 korun,“ říká Balvin.
Modely jsou navržené tak, aby fungovaly napříč situacemi – od pracovního dne po společenské události – a zároveň vydržely v šatníku mnoho let. Značka proto nepracuje s klasickými sezonními výprodeji. „Aby model měl stále svou hodnotu, nemáme sezonní slevy.“
Foto Anna Bartušková
Vedle designu hraje zásadní roli i konstrukce střihu. Balvin pracuje s vlastní konstrukční sítí vytvořenou z měr stovky klientek, která je přizpůsobená ženám ve věku nad třicet let. Výsledkem jsou modely s charakteristickými detaily – například ikonickým poloraglánovým rukávem nebo prohloubeným průramkem – které mají zlepšit komfort i siluetu.
Po dvaceti letech práce se značka nachází v bodě, kdy se otevírají další možnosti růstu. Balvin zvažuje různé strategie – silnější digitální marketing, rozvoj B2B distribuce nebo vlastní zahraniční prodejní kanály. „Jsem na rozcestí, kam značku posunout dál,“ říká. Zatím ale zůstává největší překážkou čas. „Mám rodinu, malé dítě a rozjetý byznys s couture. Nejdůležitější je nevyhořet a dodržovat work-life balance.“
První zahraniční krok už značka udělala na Slovensku, kde začíná spolupráce s lokálními butiky. Návrhářka ale přiznává, že v českém prostředí zatím nenašla partnera, který by značce pomohl s mezinárodní distribucí. „Už dva roky hledám někoho, kdo umí dostat módní značku k nákupčím a posunout ji na evropskou úroveň. Zatím jsem potkala spíš teoretiky než lidi s reálnými výsledky.“
Přestože by další růst mohl znamenat vyšší obraty, návrhářka zatím nechce ztratit kontrolu nad tím, jak značka funguje.
„Zatím chci zůstat plně pod svou kontrolou. Pohoda a pracovní balanc jsou pro mě klíčové. Honba za milionovými zisky mi nestojí za cenu rovnováhy,“ říká Balvin. Po dvaceti letech práce tak její značka stojí na paradoxně jednoduchém principu: pomalém růstu, omezené produkci a klientkách, které se k ateliéru vracejí právě proto, že vědí, že jeho kapacita není neomezená.
The post Dvacet let značky Balvin. Zakázky na couture šaty mizí během týdne appeared first on Forbes.
