El Niño, jev známý svými extrémními výkyvy počasí, dlouhodobě ovlivňuje klimatické podmínky na celé planetě. Tento cyklus, kdy se tropický Tichý oceán střídavě ohřívá (El Niño) a ochlazuje (La Niña), má vliv na dešťové srážky, teploty a způsobuje extrémní povětrnostní události.
ČTĚTE TAKÉ: Do Česka vtrhne chladný vzduch, hrozí i bouřky. Mapa ukazuje, kde spadnou teploty až k nule
Oba cykly přinášejí svá vlastní nebezpečí od záplav až po dlouhá sucha. „Tyto klimatické změny neovlivňují pouze počasí, ale devastují úrodu, ničí rybolov, škodí korálovým útesům, podporují lesní požáry a ohrožují lidské zdraví,“ poznamenal čínský výzkumník Čeng-jao Lu z univerzity ve švédském Lundu na platformě The Conversation.
Zatímco dříve se tyto jevy objevovaly v nepravidelných cyklech trvajících zhruba jeden rok a poté postupně odezněly, dnes se čím dál častěji stává, že přetrvávají déle a znovu se vracejí. Například La Niña mezi lety 2020 a 2023 trvala nepřetržitě tři roky – šlo o tzv. „trojí ponoření“ (triple-dip), což je mimořádně vzácný jev. Podle Lua to výrazně komplikuje obnovu postižených oblastí: „Jednoleté sucho může představovat vážný problém pro zemědělství, ale několik let trvající sucho může zemědělské systémy zcela paralyzovat.“
Podle nedávné studie vydané v prestižním vědeckém časopise Nature Geocience, na které se Čeng-jao Lu podílel, se víceleté fáze ENSO výrazně nešíří jen v posledních desetiletích, ale dělo se to již dříve. Vědci analyzovali fosilní korály z centrálního Pacifiku, které uchovávají záznamy o teplotách oceánu i klimatických výkyvech až sedm tisíc let zpátky. „Zjistili jsme, že v raném holocénu (holocén začal po skončení poslední doby ledové, pozn. red.) byly jednoleté epizody ENSO běžné, ale v průběhu času se víceleté události staly pětkrát častějšími,“ uvedl Čeng-jao Lu. Tento trend potvrdily i pokročilé klimatické modely, které simulují chování oceánů a atmosféry po miliony let.
Za změny mohou hlavně lidé
Příčinou této změny jsou podle vědců kromě jiného pozvolné změny oběžné dráhy Země, což ovlivňuje rozložení slunečního záření na planetě a mění strukturu teplotních vrstev v Tichém oceánu. Avšak největší akceleraci v posledních letech způsobuje lidská činnost. „Skleníkové plyny z fosilních paliv ohřívají oceán i atmosféru, což zvyšuje pravděpodobnost, že tyto jevy budou nejen častější, ale i delší a intenzivnější,“ varoval Čeng-jao Lu.
Pokud tento vývoj bude pokračovat, svět se bude muset připravit na stále častější a déle trvající sucha, vlny veder, záplavy i ničivé bouře. Důsledky zasáhnou zemědělství, zásoby vody, rybolov, ale i infrastrukturu v pobřežních městech. „Zatímco dříve šlo o přirozený klimatický cyklus, dnes se z něj stává rostoucí krize,“ uzavřel vědec s tím, že důsledky pocítí celý svět. „Nemůžeme změnit oběžnou dráhu Země, ale můžeme omezit emise, zvýšit odolnost vůči klimatickým jevům a připravit se na to, co přijde.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Smrt z moře. V Austrálii zabíjejí až pět metrů vysoké vlny, utopili se plavci i rybáři
