Proč ve světě rostou krátkodobé úrokové sazby? Bude mít válka v Íránu dlouhodobé dopady na trhy? To vše byla témata dopisu, který minulý týden zaslal akcionářům americké investiční banky Goldman Sachs CEO této společnosti David Solomon. Co dalšího v něm píše jeden z nejvýznamnějších bankéřů planety?
Solomon se mimo jiné domnívá, že v tvorbě aplikační vrstvy pro umělou inteligenci může Evropa nakonec zaujmout vedoucí pozici. Řeč je o vývoji aplikací postavených nad velkými jazykovými modely (LLM).
Podle Solomona mají evropští vývojáři v této části AI ekosystému náskok a ten z nich časem může udělat světové lídry přinejmenším v této oblasti umělé inteligence.
„V aplikační vrstvě umělé inteligence (tvorba AI aplikací pro firemní segment – pozn. red.) už po evropském kontinentu existuje celá řada společností, které si byznysově vedou velmi dobře, mají velký ohlas u zákazníků, rostou a investoři si toho začínají více všímat,“ tvrdí generální ředitel Goldman Sachs.
Klíčová otázka ale podle něj zní, zda jsou tyto evropské podniky schopné si svůj náskok udržet a vyrůst natolik, aby ovládly trh. Důležité také bude, jak na to zareagují dnes převážně americké firmy, dominující trhu s velkými jazykovými modely.
Solomon zde opakuje jeden z hlavních závěrů jedenáctého ročníku Goldman Sachs sympozia Disruptive Technology Symposium, které před pár dny skončilo v Londýně.
Šéf Goldman Sachs se dále vyjádřil k dopadům probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na akciové trhy.
„Vodítko nám mohou dát krátkodobé úrokové sazby, které od začátku války po celém světě prudce rostou, což signalizuje, že centrální banky budou extrémně citlivé na jakékoli náznaky inflace,“ míní Solomon. Obchodníci, kteří se těšili na snižování sazeb, si tedy zřejmě budou muset nejspíš zase nechat zajít chuť.
Podle analýzy Goldman Sachs se krátkodobé úrokové sazby, tedy způsob, jak se centrální banky snaží bezprostředně usměrňovat inflaci, po začátku války výrazně zvýšily v řadě zemí.
Například v Austrálii to bylo o 0,3 procenta, v eurozóně o půl procenta, v Kanadě o 0,39 procenta, ve Spojených státech o 0,4 procenta, a ve Velké Británii dokonce o 0,63 procenta.
Solomon ale zároveň připouští, že dopady by nemusely být tak dramatické jako v závěru covidové pandemie v letech 2021–2022, kdy k inflaci vedle předchozích stimulů a nízkých sazeb notně přispělo také narušení dodavatelského řetězce, a to z jednoduchého důvodu.
Tím je fakt, že se nyní celý problém koncentruje do jediného sektoru, jímž jsou energie, a to ještě pouze na jeho omezenou část.
Byznys se státy Perského zálivu s neenergetickými produkty podle Goldman Sachs představuje pouze jedno procento globálního obchodu, a hlavní rozvinuté ekonomiky jsou mu navíc vystaveny minimálně.
Země Perského zálivu na druhé straně nejsou významnými exportéry většiny produktů s výjimkou lodí. Goldman Sachs dokonce uvádí, že náklady na námořní přepravu netankerovými loděmi od začátku války paradoxně, na rozdíl od letecké přepravy, klesají.
Výjimku představuje pouze produkce některých chemických a kovových produktů, i zde ale má být dostatek náhradních dodavatelů. To rozhodně neznamená, že nás zvýšená inflace nečeká, nemělo by ale podle Solomona docházet k výskytu velkých sekundárních inflačních efektů.
Inflaci nyní ovlivňuje hlavně cena ropy, a to nepřímo tím, že hrozí kaskádový efekt, kdy počáteční nárůst cen vyvolá úpravy v jiných částech ekonomiky a mezd. Vyšší ceny ropy mají podle Salomona v příštím roce snížit globální HDP o 0,3 procenta a naopak povedou k růstu inflace o 0,5 až 0,6 procenta.
Evropy a Asie se však dotkne ještě prudké zdražení zemního plynu. Prognóza nicméně vychází z optimistického scénáře, kdy se celý konflikt s Íránem vyřeší v dohledné době nebo alespoň dojde opět k plnému otevření Hormuzského průlivu. V opačném scénáři čeká Evropany daleko větší šok.
Další téma Solomonova dopisu je značně optimističtější. Burzovně obchodované fondy (ETF) podle zjištění banky v posledních několika týdnech ukusují stále větší podíl na obchodování a nahrazují tak nakupování samotných akcií.
Těch je ostatně na americkém trhu od loňského roku více než samotných akcií – téměř pět tisíc. Obchodování ETF minulý týden vzrostlo na nejvyšší podíl od roku 2019 (jedná se o procento z celkového obchodování za klouzavé desetidenní období).
Goldman Sachs to přičítá snaze o větší diverzifikaci a přizpůsobování obchodnické strategie chaotičtějšímu tržnímu prostředí.
Dalším důvodem může být hledání likvidních aktiv (likvidita na samotném akciovém trhu kvůli válce klesla) na straně investorů obchodujících s vyššími částkami a svoji roli sehrává i stále větší zapojení drobných investorů do obchodování ETF.
Podle dat bankovního domu zároveň drobní investoři v současné době velmi aktivně využívají aktuálních tržních poklesů k nákupům.
The post Evropa drží v jedné části AI eso v rukávu, tvrdí šéf Goldman Sachs David Solomon appeared first on Forbes.
