George Fleck má v globálním hotelovém řetězci Marriott na starosti značky hotelů jako St. Regis, Edition a v neposlední řadě W. V jeho pražské pobočce jsme mluvili u příležitosti oficiálního otevření hotelu, který se za několik měsíců fungování stihl stát luxusním hotspotem pro cizince i Pražany.
„Odkud byli vaši předci? Víte, že máte české příjmení?,“ ptám se na úvod George Flecka na uvolnění atmosféry v domnění, že je Američan. Jeho perfektní angličtina i běloskvoucí úsměv to naznačují. „Jsem z Kolína nad Rýnem, takže je možné, že jsem také trochu Čech,“ směje se.
A kompliment s angličtinou slyší rád, v dětství mu totiž učitelka tvrdila, že se ji nikdy nenaučí. Jak už to někdy bývá, učitelky ze základní školy nejsou vždy těmi nejpřesnějšími proroky budoucnosti. Fleck totiž nejen odjel do Spojených států, ale také studoval hotelový management a marketing na prestižní Cornellově univerzitě.
Foto se svolením Martina Faltejska
Jako globální lídr Mariott příběhy jako ten jeho musí milovat. Drama, překážky i šťastný konec. „Ale musí se odehrávat v hotelu. Je totiž pro mě jevištěm, místem, kde se jich denně odehrávají stovky. Každý je jedinečný, některé jsou kouzelné nebo dojemné. Moje poslání je umožnit je, ale také inspirovat,“ prozrazuje.
V Praze je Fleck poprvé a je přesvědčený, že až s příchodem hotelu W Prague dostalo město nový druh luxusu. „Je zbaven formálnosti. Díváme se lidem do očí, usmíváme se na ně přátelsky, ale cítíte kvalitu a cit pro detail,“ vypočítává George Fleck. Chce tak vyjádřit kontrast oproti fungování klasických přepychových hotelů, kdy se personál snaží být úplně neviditelný.
Značku W Hotels nevede jako produkt. Vnímá ji jako živý organismus, který musí růst, dýchat a neustále se měnit. „Největší výzva dneška je zůstat relevantní. Design hotelu nemůžete každý rok předělat. Ale zážitek ano.“
W Prague má být podle něj místem, které má vlastní rytmus, komunitu, svůj tón, jímž k hostům promlouvá. „Když přijdete do hotelu, chci, abyste měli pocit, že se kolem vás něco děje. Nejen na recepci a v lobby. Ale tady vás překvapí DJ set, výstava, diskuse, zajímavý koktejl. Chceme vás buď rozesmát, nebo dojmout,“ tvrdí George Fleck.
Foto se svolením Martina Faltejska
A jak dojmout jednoho z nejvýše postavených mužů globálního pohostinství? Přineste mu koktejl s gumovými medvídky. „Miluju je. Byl jsem ubytován v jednom z našich hotelů a přinesli mi je zapíchnuté v martini. Byl to fantastický okamžik, kdy jsem se cítil opravdu viděn, vnímán. To je mnohem víc než láhev šampaňského jako dárek na pokoj,“ svěřuje se.
Podobný přístup se Fleck snaží přenést na celý tým. „Říkám našim zaměstnancům, aby se stali super špióny. Sledujte, co host neříká. Naučte se číst řeč těla, tón hlasu, nevyřčené přání. Tak vznikají okamžiky, na které nikdy nezapomene,“ vysvětluje.
Zároveň je ale pro něj důležité nacházet do týmu opravdové osobnosti. „Nejsme hotelová škola. Jsme platforma pro sebevyjádření.“ Lidé, kteří tu pracují, nejsou typickým hotelem vyškolení profesionálové. Často přicházejí z barů, eventových agentur, módních značek, nebo dokonce z PR. „Hledáme charisma, schopnost být s lidmi přirozený, schopnost říct ‘whatever, whenever’, a myslet to vážně.“
Každý zaměstnanec má prostor být sám sebou. „Nechceme uniformitu. Chceme jedinečnost. Někdo má rád květované šaty, někdo koženou bundu. Pokud to koresponduje s atmosférou, je to tak správně.“
Značka W Hotels se podle George Flecka musí chovat jako kulturní centrum, nikoliv jako instituce. „Nemůžeme usnout na vavřínech. Zákazníci dnes chtějí víc než postel a sprchu. Chtějí být součástí dění.“ Plánuje tak rozšířit hudební kurátorství, módní spolupráce, umělecké residence, popup kuchyně. „Cílem je, aby si hosté z každého města odvezli zážitek, který jinde nezažijí. Ne kopii, ale originál.“
A v duchu měnícího se pojetí luxusu přichází i změna u wellness: „Lidé nechtějí zůstat oddělení. Chtějí zpomalení. Nikoliv retreat, ale být v centru dění“. Při těchto slovech se vám možná vybaví popkulturní fenomén posledních týdnů – další série seriály Bílý lotus. Seriálu, který přesně cílí na demografickou skupinu, která bydlí v hotelech, pro které George Fleck pracuje.
„Dívám se na to, je to skvělý počin. Naše práce je spojená s řadou emocí. Obsluhovat někoho vás musí hodně těšit, jinak to nedělejte,“ zasměje se. Další nutnou vlastností je už zmíněná pozornost. „Myslím, že ten největší luxus dneška je skutečnost, že vás někdo vnímá. Aniž by měl nějaký scénář nebo očekávání od toho, jak má interakce probíhat,“ myslí si George Fleck.
Ačkoliv pochází ze sousedního Německa, přijel do Prahy nyní poprvé. A zrovna téměř veškerý čas strávil v opulentní budově někdejšího Grand Hotelu Evropa. „Je to kulturní poklad. Nechceme ho přepsat. Chceme jeho příběh rozvinout, jako kdybychom otevřeli novou kapitolu.“
Jak by vypadal příběh George Flecka, kdyby nebyl ve vedení hotelové sítě, která má obrat přes 24 miliardy dolarů ročně? „Byl bych pilotem, miluju letadla a létání. Ale nejde mi matematika, tak to nevyšlo. Což je škoda, místo arašídů bych servíroval gumové medvídky,“ směje se.
The post Gumídky a pozornost detektiva. Seznamte se s architektem luxusu hotelu W Prague appeared first on Forbes.
