„Rozpočty na volební roky jsou speciální divadelní disciplína. Už se v nich do značné míry zobrazuje kampaň, sliby – často nereálné, snaha něco víc natřít na růžovo, víc přislíbit, rozdat a my jsme na to v demokracii zvyklí, takže to do jisté míry beru. Dodávám k tomu ale to ‚B‘. V českých podmínkách to není nejhorší rozpočet na volební rok, který jsme zažili, což neznamená, že neplatí naše námitky a kritika,“ zhodnotil pro CNN Prima NEWS rozpočet na rok 2025 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
DÁLE ČTĚTE: Ekonomické minimum, ale politické maximum, řekl o rozpočtu Nečas. Paroubkovi chybí vata
Společně se svými kolegy má za úkol být jakýmsi hlídacím psem veřejných financí a dohlížet na to, aby nejen schodek státního rozpočtu, ale především strukturální schodek veřejných financí byl co nejnižší. A právě pomalé tempo snižování zadlužení je něco, co rada vládě vyčítá.
Konsolidace je pomalejší, než vláda slibovala
„Určitě platí, že hospodaření státu je lepší, než v letech 2020 a 2021, kdy byly covidové roky. Tempo zadlužování je nižší, než bylo, a deficity se posunuly z úrovně šesti procent pod tři procenta. Bez aktivních kroků této vlády by to takto nedopadlo. Řekněme ale zase i to „B“. Tempo konsolidace je mnohem pomalejší, než vláda slibovala, je i menší, než je ve schváleném konsolidačním balíčku a samozřejmě menší, než bychom z hlediska zákona o rozpočtové odpovědnosti považovali za potřebné,“ pokračoval Hampl.
Zároveň ale dodal, že je realista a pokud srovná vývoj v rámci středoevropského kontextu, je na tom Česko stále lépe. Strukturální schodky Slovenska, Maďarska i Polska se pohybují kolem pěti procent HDP.
Strukturální schodek navrženého rozpočtu pro rok 2025 je 2,1 procenta hrubého domácího produktu, takže zůstává na úrovni letošního roku. Zároveň rada upozorňuje na to, že maximální zákonný rámec pro výši strukturálního schodku v příštím roce je 2,25 procenta HDP. Původně byl vládní odhad ale takový, že v roce 2024 bude celkový strukturální schodek 1,8 procenta HDP a v příštím roce dokonce 1,2. Tato čísla, která vláda slibovala, se nedaří dodržovat mimo jiné proto, že vláda nesnižuje výdaje dostatečně rychle.
Hampl zároveň dodává, že se musí usmívat i slovům opozice, která sice vládu za pomalé snižování dluhu kritizuje, ale sama nepřišla s žádným pozměňovacím návrhem, který by zadlužení snižoval, právě naopak.
Schodek o 40 miliard vyšší?
V rozpočtu na příští rok Národní rozpočtová rada obecně kritizuje skutečnost, že vláda u příjmů počítá často s něčím, co ještě není ve stávající legislativě. Jednoduše řečeno, aby byly příjmy v rozpočtu takové, jak vláda tvrdí, bude muset dojít ke změně zákonů, což se ovšem vůbec nemusí podařit.
Jde například o nadhodnocené příjmy z emisních povolenek, a to až ve výši 30 miliard korun. Očekávaný příjem je přitom podle ní pouze 20 miliard korun. Další kámen úrazu se skrývá u výdajů na obnovitelné zdroje nebo u platů nepedagogických pracovníků. Podle Národní rozpočtové rady může být schodek státního rozpočtu na rok 2025 nakonec až o 40 miliard vyšší.
„Záležet bude na tom, kolik se bude muset nakonec vyplatit na dotacích na obnovitelné zdroje energie. Tam je v tuto chvíli otazník největší. Čili se tu bavíme o intervalu přibližně 20 až 40 miliard korun,“ uvedl již před časem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS další člen rady, ekonom Petr Musil.
Na dotaz, zda by měl prezident Petr Pavel zvážit podpis zákona o státním rozpočtu na rok 2025, odpověděl Hampl takto vyhýbavě. „Prezident se mě ptal na názor, já mu jej sdělil a k tomu jsme se dohodli, že komunikace k této věci bude nadále na Hradu. Dohodu s hlavou státu respektuji,“ doplnil. Poradce premiéra i Hamplův bývalý kolega z NERVu, ekonom David Marek, prezidentovi dokonce doporučil rozpočet nepodepsat. Jak se hlava státu rozhodne, by mělo být jasné v pondělí po schůzce s premiérem a zástupci vlády.
Hampl: Na Stanjuru jsem přísný
Velký rozhovor s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem o tom, za co současnou vládu oceňuje, jaký je ekonomický výhled na rok 2025, na co se mají lidé připravit a zda se bojí toho, že Češi vymírají, si budete moci na webu CNN Prima NEWS přečíst začátkem ledna 2025.
V rozhovoru jsme se ho ptali i na to, zda nejsou na současného ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) mírní a jaký bude postoj Národní rozpočtové rady k případné nové vládě, pokud by ji skládalo hnutí ANO.
„Osobně si myslím, že když se Zbyňka Stanjury zeptáte, tak vám řekne opak, že jsme na něj nespravedlivě přísní. Je to vždy o tom, že auditovaný to bere velmi úkorně a nám je to více méně jedno. Role naší instituce, která je placená z peněz daňových poplatníků, je dbát na principy zdravého hospodaření. Monitorovat je, vymáhat je, mluvit o nich. Jsme nastaveni tak, že a priori je pro nás akceptovatelnější vždy ten, který se chce k těm principům dostat, než ten, který je chce rozmontovat a nechce pravidla respektovat vůbec. Kdyby kdokoliv nechtěl respektovat pravidla rozpočtové odpovědnosti, tak s námi bude určitě v konfliktu,“ říká v rozhovoru mimo jiné Hampl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Češi ochutnávali vzorky potravin z domácích a německých obchodů. Rozdíl v kvalitě byl závratný
