Ministrem irské vlády byl Harris od roku 2016. Do roku 2020 měl na starost zdravotnictví, kde byl jedním z hlavních iniciátorů referenda o zrušení osmého dodatku ústavy, který blokoval možnost potratů. Poté byl jmenován ministrem vyššího vzdělávaní, vědy a inovací. Harris byl po Varadkarově rezignaci jediným kandidátem na šéfa Fine Gael.
Harris označil své zvolení do čela strany za "svou životní čest" a prohlásil, že hodlá "nastartovat" vládní program. Bude mít ale ani ne rok na to, aby Fine Gael zachránil před porážkou v parlamentních volbách, které se mají uskutečnit nejpozději v březnu 2025. Průzkumy veřejného mínění v posledních třech letech označovaly za favorita příští vlády levicovou stranu Sinn Féin, která podporuje sjednocení se Severním Irskem.
Harris se bude potýkat se stejnými problémy jako jeho předchůdce, především s vážným nedostatkem dostupného bydlení a se znepokojením z rekordního počtu žadatelů o azyl, které vedly ke stagnaci Fine Gael za Varadkarovy vlády. Zdědí také koaliční dohodu, která ponechává jen malý prostor pro nové významné politické iniciativy.
Krátce před zvolením Harrise irským premiérem Varadkar prohlásil, že pro jeho stranu začíná nová éra. Svou politickou kariéru označil za nejvíce naplňující období svého života. "Dnešek však znamená začátek nové éry pro mou stranu, nové kapitoly v mém životě a nové etapy tohoto úřadu," dodal a pochválil svého nástupce. "Jsme malá loď na obrovském rozbouřeném oceánu a potřebujeme na palubě dobré lidi," řekl Varadkar.
Varadkar oznámil rezignaci v březnu po dvojím referendu, ve kterém Irové hlasovali o vypuštění formulací o ženách v domácnosti a rodině tvořené výhradně sezdanými páry. Odmítavý postoj většiny katolické společnosti hodnotila irská média jako velkou porážku pro Varadkarovu vládu. Varadkar poté prohlásil, že ve funkci skončí z "osobních a politických důvodů". Dodal, že se již nepovažuje za nejvhodnější osobou pro tuto práci.
