O tuzemském režisérovi Dužanovi Duongovi s vietnamskými kořeny bylo letos na festivalu ve Varech slyšet. A to v souvislosti s jeho celovečerním debutem z prostředí někdejších vietnamských tržnic Letní škola, 2001. Zbylé kostýmy z natáčení teď Duong upcykluje na merch. Za minimalismem v jeho podání se neskrývá líbivá estetika, ale odpovědný způsob života. Na cestování nejvíc miluje návraty domů a na záchodě si čte čínské sci-fi. Místo suvenýrů sbírá vzpomínky a v lednici na něj čeká domácí pho od tchýně.
Můj osobní styl oblékání
Nosím to, co zbylo. Nekupuji si nic nového a snažím se upotřebit vše, co mám ve skříni. Po natáčení filmu nám zbylo opravdu hodně oblečení. Rozhodli jsme se proto udělat z kostýmů upcyklovaný merch. Na věci, které jsme původně nakoupili z druhé ruky, teď lepíme naši značku Summer School 2001. Chceme se ženou žít tak, abychom neměli velkou uhlíkovou stopu a byli sami se sebou spokojení.
Místo, kam nejraději cestuji
Nejraději se vracím odněkud domů. Vždycky se těším zpátky. Naposledy jsem se třeba vracel jen z Brna do Prahy… I tak jsem se těšil domů. Kam ale jezdím rád, je naše zahrádka, kterou máme se ženou v Praze. Je to taková česká klasika – skleník a ovocné stromy.
Letos už jsme sklidili pár jahod a teď čekáme na rajčata a cukety. Zahrada je naše společná vášeň, já jsem typický kutil. Navíc máme malého syna. A s ním je nejlepší být venku, v přírodě, to je pak odpočinek i pro mě. Výhodou je, že ho stále ještě baví všechno, co děláme my. Zatím i zahradničení.
Hudební album, po kterém vždy rád sáhnu
Přiznám se, že hudbou se moc nezaobírám. Neznám jména interpretů, vždycky si spíš poslechnu to, co mě prostě baví. K tomu hodně využívám i algoritmy jako Discover Weekly na Spotify. Nepovažuji se za hudebního znalce, poslouchám spíš, co mi kdo doporučí, nebo na co náhodou narazím. Jednou za rok ale dostanu chuť pustit si Arctic Monkeys, jejich album AM z roku 2013 .
Oblíbený suvenýr, který jsem si přivezl z cest
Čím dál víc si uvědomuji, že na suvenýry moc nejsem. Nerad se obklopuji věcmi, které mi pak doma jen leží na polici. Nechci být materiálně založený. Takže mým největším suvenýrem je vždy nějaká vzpomínka. Z Varů jsem si třeba letos přivezl setkání s celou partou, se kterou jsme natáčeli. To je pro mě vůbec nejcennější suvenýr.
Předmět, bez kterého nedokážu žít
Asi bohužel telefon. Chci mu dávat co nejmenší váhu. V současné chvíli, kdy máme venku nový film, je ale fakt těžké neviset na něm nonstop. Snažím se to krotit.
Ale víte, bez čeho si fakt nedokážu představit život? Bez kočárku! Je to nejlepší nákupní taška, „převážedlo“ dítěte i věcí. Za mě number one. Nerad nosím tašku nebo batoh, kočárek to všechno pojme. Jen zaparkujete, zabrzdíte – všechno máte na dosah.

Nejlepší kniha, podcast
Nedávno jsem od čínského autora sci-fi Lioua Cch’-sina přečetl trilogii Problém tří těles, Temný les a Vzpomínku na Zemi. Za poslední dobu to byly jedny z mála knížek, co jsem přečetl. A musím říct, že mě ohromily.
V dobře odvyprávěném příběhu dokáže autor čtenářům, kteří normálně nečtou, zprostředkovat exaktní a technický svět . A ta jeho fantazie! Trilogii jsem si schoval na záchodě, kde jsem díky němu nakonec opravdu odložil telefon a četl knížky. Nakoplo mě to i do další četby, ale zatím jsem se k ní nedostal.
Podcasty? Ty poslouchám na období. Před volbami vyhledávám spíš politické jako Vlevo dole nebo Americkou krásu od Respektu. A teď mě hodně baví Odvážné palce na Radiu 1.
V mé lednici vždy najdete
Jídlo od mojí tchýně. Naposled nám uvařila pho – maso a vývar do samostatných sklenic. Stačí si to pak jen ohřát a máte plnohodnotnou vietnamskou polévku.
Jinak se ale snažíme nemít nikdy moc plnou ledničku. Nechceme zbytečně plýtvat. Obchod máme blízko a snažíme se vždy nakoupit jen na konkrétní recept či událost. Navíc cesta do obchodu je s malým dítětem skvělý program.
Poslední věc, kterou jsem si koupil na sebe
Přiznám se, že jsem si přece jen jednu věc koupil. Ve Vietnamu, kde jsme natáčeli Letní školu, 2001, jsem totiž ztratil sandály. Balili jsme narychlo. Asi jsem si je vůbec nezabalil. Snad mi nové vydrží alespoň tři roky. Doufám.
Film nebo kulturní akce, které mě v poslední době obohatily a donutily se zamyslet
Tak třeba film Hon dánského režiséra Thomase Vinterberga. Je to příběh o učiteli ve školce, kterého zbožňuje malá – asi čtyřletá – holčička. Ta mu jednoho dne vyzná lásku. On ji sice odmítne, jestli se to tak vůbec dá říct, ale láskyplně a shovívavě jí řekne, že ji má taky rád.
Ona si to doma ale trochu přikrášlí… Vyzní to tak, že ji učitel de facto zneužívá. Na základě dětské smyšlenky se na učitele strhne velký lynč. To byl docela filmový highlight. Ocenil jsem práci s perspektivou a pravdou, snaha se jí dobrat. Zarezonovalo to ve mně.
The post Jahody ze zahrádky, minimalismus a kočárek. Poznejte Dužana Duonga Out of Office appeared first on Forbes.