Naši kolegové na Ukrajine píší a vydávají Forbes už skoro dva roky ve válce. Požádali jsme Borise Davyděnka, šéfredaktora Forbes.ua, aby se s námi podělil, jaké to je.
Každé ráno začíná stejně. Ještě než naplno otevřu oči, sáhnu po telefonu a podívám se na zprávy o tom, která ukrajinská města Rusko ostřelovalo, zatímco jsem spal: kolik cílů sestřelila protivzdušná obrana, co bylo zničeno a kolik Ukrajinců zabily rakety a drony. Další bod jsou pak bojové ztráty nepřítele za předchozí den.
První údaje nám mají připomenout, že válka pokračuje a že můj spánek v kyjevské posteli je výsadou, o niž byly včera připraveny statisíce a někdy i miliony spoluobčanů, kteří strávili noc v protiatomových krytech. Druhý údaj je dobrým ukazatelem intenzity bojů. Rusko životy svých vojáků nepočítá, a když počet ztrát nepřítele přesáhne jeden tisíc denně, je to znamení, že na frontě může dojít k významným změnám.
Další částí mé informační snídaně je počet návštěvníků webu Forbes.ua: pokud je to více než padesát tisíc čtenářů denně, je to dobré. Pak je tu analytika sociálních sítí, kanál YouTube, prodej časopisu a požadavky redaktorů na další den na Telegramu. Tato část dopoledne je stejná jako u většiny šéfredaktorů v zemích, kde je mír.
Pokud je více než padesát tisíc čtenářů denně, je to dobré.
Ta informační dichotomie – od počtu zabitých civilistů po počet čtenářů webu a lajků na sociálních sítích – mě zpočátku vyděsila. Stal jsem se snad natolik bezcitným, že se ze smrti lidí stala rutina, která nevyvolává nával emocí, a já můžu hned vzápětí efektivně pracovat navzdory strašlivé zprávě? Teď už vím, že to není bezcitnost, ale přizpůsobivost.
A miliony Ukrajinců, kteří bojují, vytvářejí nové věci a pracují, se naučily žít v kontextu velké války. I my. Jak jsme během ruské invaze znovu vymýšleli a vytvářeli Forbes?
První dny
Práce je záchrana. Umožňuje vaší mysli přesunout pozornost od hrůz války. V prvních týdnech to byla fyzická nutnost: lidé, kteří dvacet hodin denně projížděli zpravodajský kanál, rychle propadali depresím. Snad málokterý z mých kolegů pracoval tvrději než v posledních dvaceti měsících.
