Dosáhl několika obrovských úspěchů v kinech – třetí film Avatar by měl vydělat více než dvě miliardy dolarů (asi 41,7 miliardy korun) na tržbách. Oscarový režisér se jako miliardář dostal v Hollywoodu do elitní společnosti.
Jedním z největších překvapení v Hollywoodu uplynulého týdne – alespoň mezi zprávami, které nesouvisely s bojem o Warner Bros. Discovery – byla informace, že film Avatar: Oheň a popel nezískal nominaci na cenu Zlatý glóbus v žádné z hlavních kategorií.
Jako určitou formu uznání toho, že chystané pokračování dvou ze tří nejvýdělečnějších filmů všech dob bude s velkou pravděpodobností největším filmem letošního roku a potenciálně by mohlo vydělat více než dvě miliardy dolarů (asi 41,7 miliardy korun), jej organizace udělující ceny nominovala alespoň v kategorii Filmový a kasovní úspěch. To i přesto, že film bude mít premiéru teprve v pátek.
Tak vysoká je důvěra v režiséra Avatara Jamese Camerona. Během své čtyřicetileté kariéry vkládal tento jednasedmdesátiletý filmař do svých projektů stále vyšší částky a čelil závratným očekáváním, že v kinech pokaždé narazí na další zlatou žílu.
Od 80. let 20. století, kdy natočil filmy Terminátor a Vetřelec, přes Titanic až po první dva díly Avatara, vydělaly Cameronovy filmy v celosvětových kinech dohromady téměř devět miliard dolarů (asi 187 miliard korun). Jeho podíl na těchto tržbách tvoří většinu jeho osobního čistého jmění.
Forbes odhaduje jeho majetek na 1,1 miliardy dolarů, tedy skoro třiadvacet miliard korun.
To Camerona řadí na mimořádně krátký seznam filmařů, kteří dosáhli statusu dolarového miliardáře, mezi něž patří George Lucas, Steven Spielberg, Peter Jackson a Tyler Perry.
Na rozdíl od ostatních, kteří měli významné smlouvy nebo zdroje příjmů i mimo Hollywood, Cameron tohoto postavení dosáhl téměř výhradně díky úspěchu svých filmů. Přesto se v rozhovorech zmínkám o svém bohatství vyhýbá – prostřednictvím svého zástupce odmítl poskytnout také vyjádření pro tento článek.
Kéž bych byl miliardář
„Kéž bych byl miliardář,“ řekl v nedávném podcastu s Mattem Bellonim z webu Puck. „Zaprvé, ten miliardářský status předpokládá určité smlouvy, které nikdy neexistovaly. A zadruhé to znamená, že jsem za třicet let neutratil ani cent.“
I po započtení Cameronova rozsáhlého podmořského výzkumu, ochranářské filantropie a realitních transakcí – stejně jako jeho dlouhodobé historie obětování či riskování vlastních honorářů, aby si udržel uměleckou kontrolu – Forbes odhaduje, že jeho odměny, podíly na zisku, příjmy z licencí pro zábavní parky a hračky a hodnota vlastního kapitálu jeho produkční společnosti Lightstorm Entertainment tento rozdíl více než vyrovnávají.
A v nadcházejících měsících bude jeho majetek dál růst. Forbes odhaduje, že Cameron by si na filmu Avatar: Oheň a popel mohl vydělat nejméně 200 milionů dolarů (4,2 miliardy korun), pokud snímek naplní vysoká očekávání ohledně tržeb.
První plat: 3 600 korun týdně
Pro někdejšího vysokoškoláka, který na začátku kariéry pracoval jako řidič kamionu, jde o mimořádný vzestup. Než se prosadil ve filmovém průmyslu, našel práci asistenta výroby ve studiích New World Pictures, která mu podle jeho slov vynášela 175 dolarů týdně (asi 3 600 korun týdně).
Cameronova první režie, film Piraňa II: Létající zabijáci z roku 1981, nebyla o mnoho lépe honorována – zvlášť poté, co byl už po dvou týdnech od začátku natáčení propuštěn kvůli uměleckým neshodám a obdržel pouze polovinu slíbeného honoráře ve výši deset tisíc dolarů (asi 208 tisíc korun).
Foto Forbes US
Velký zlom přišel o tři roky později s Terminátorem. Nápadem, který podle jeho slov vznikl v horečnatém snu, když byl nemocný v Římě a pracoval na filmu Piraňa II. Výměnou za jistotu, že bude moci film režírovat, Cameron poprvé výrazně zariskoval a prodal svůj scénář producentce Gale Anne Hurdové za jeden dolar. (asi dvacku v če
Film celosvětově vydělal sedmdesát milionů dolarů (1,6 miliardy korun) při rozpočtu 6,4 milionu dolarů (asi 130 milionů korun), čímž odstartoval kariéru Jamese Camerona i Arnolda Schwarzeneggera a zároveň položil základy filmové franšízy, která v kinech dohromady utržila více než dvě miliardy dolarů (41,7 miliardy korun).
Po svatbě s Hurdovou v roce 1985 následovaly v rychlém sledu filmy Vetřelci z roku 1986 a Propast z roku 1989. Jejich manželství se však v témže roce rozpadlo a pár se rozvedl.
Byl jsem hlupák
Příběh o penězích – o tom, kolik jeho filmy stojí a kolik vydělávají – provází Jamese Camerona po celou jeho kariéru. Vybudoval si pověst extrémního perfekcionisty („V 80. letech jsem byl hlupák,“ přiznal nedávno), který má sklony k překračování rozpočtů. To vytvářelo obrovský tlak na komerční úspěch každého jeho filmu. Přesto se mu to téměř pokaždé podařilo.
V roce 1991 byl Terminátor 2: Den zúčtování v době svého vzniku nejdražší hollywoodskou produkcí s rozpočtem přesahujícím devadesát milionů dolarů (1,9 miliardy korun), částečně kvůli rozsáhlému využití počítačem generovaných efektů.
Film se následně stal nejvýdělečnějším snímkem roku, v kinech překonal hranici 500 milionů dolarů (10,4 miliardy korun) a další miliony vydělal na prodeji videokazet VHS – tehdy s astronomickou maloobchodní cenou 99,95 dolaru (trochu přes dva tisíce korun).
Foto Forbes US
Kromě honoráře ve výši šesti milionů dolarů (asi 125 milionů korun) za film byl Cameron odměněn pětiletou smlouvou v hodnotě 500 milionů dolarů (10,4 miliardy korun) od společnosti Fox pro svou produkční společnost Lightstorm Entertainment, která měla financovat široké spektrum projektů s jeho scenáristickým, režijním či producentským podílem.
Partnerství prošlo zkouškou už u jeho dalšího filmu Pravdivé lži s Arnoldem Schwarzeneggerem a Jamie Lee Curtis v hlavních rolích, který překročil původně oznámený rozpočet čtyřicet milionů dolarů (844 milionů korun) i studiem stanovený strop sedmdesát milionů dolarů (1,5 miliardy). Snímek se údajně stal první filmovou produkcí v historii, jejíž náklady přesáhly sto milionů dolarů (2,1 miliardy korun).
Namísto toho, aby Cameron ohrozil svou uměleckou kontrolu, znovu vyjednal smlouvu se společností Fox tak, aby studio mohlo čerpat prostředky z jeho podílu na výnosech k pokrytí investice. Film opět předčil očekávání – celosvětově utržil 378 milionů dolarů (asi 7,9 miliardy korun) a skončil jako třetí nejvýdělečnější film roku 1994.
„Osobně mě to stálo peníze, když jsem na Pravdivých lžích utratil víc,“ řekl tehdy magazínu Entertainment Weekly a tím vystihl filozofii své kariéry. „U mě vždy vítězí touha natočit co nejlepší film. Nedokážu to dělat hůř, než si sám myslím, že by to mělo být. Nemohu to ošidit. Je to kletba. A tato mentalita se přenese na každého, kdo pracuje na jakémkoli aspektu filmu. Takže každý utrácí víc, aby ho ještě vylepšil.“
Titanic: Jsem král světa
Tento tvůrčí konflikt se v mnohem větším měřítku zopakoval u filmu Titanic v roce 1997. Když rozpočet přesáhl 200 milionů dolarů (4,2 miliardy korun) – a to kvůli digitálním i praktickým efektům, včetně potopení celé lodi – Cameron nabídl, že vrátí peníze, které obdržel za režii a produkci, a zároveň se vzdá svého hrubého podílu na konečném filmu.
Média si nenechala ujít metafory o drahé potápějící se lodi a studio se připravovalo na katastrofu.
„Jimova sebedůvěra nikdy nezakolísala,“ říká pro Forbes Josh McLeglen, první asistent režie filmů Titanic a Avatar. „Pracuje na hraně toho, co je možné – a pak ty hranice ještě posouvá.“
Film při prvním uvedení vydělal v kinech 1,8 miliardy dolarů (37,5 miliardy korun), čímž se stal nejvýdělečnějším filmem všech dob. Následně se prodalo ohromujících padesát osm milionů videokazet VHS, což představovalo odhadované tržby kolem 800 milionů dolarů (16,7 miliardy).
Jako kompenzaci poskytl Fox Cameronovi podle Forbesu deset procent ze zisku filmu, což mu před zdaněním a poplatky přineslo přibližně 150 milionů dolarů (3,1 miliardy dolarů).
Když Titanic o rok později získal jedenáct Oscarů, včetně cen za nejlepší film a nejlepší režii, Cameron při přebírání ocenění slavně citoval vlastní film slovy: „Jsem král světa!“
Navzdory úspěchu Fox zpočátku odmítal jeho další film – sci-fi epos odehrávající se na planetě vytvořené výhradně pomocí digitálních efektů. Cameron sám přiznal, že technologie potřebná k vytvoření Avatara v podobě, jakou si představoval, tehdy ještě neexistovala.
Avatar: výzkum a vývoj po svém
Z této tvůrčí výzvy se brzy stala i výzva ekonomická pro jeho nově založenou společnost zaměřenou na digitální efekty Digital Domain.
Jon Landau, producent, který se stal Cameronovou pravou rukou u Titanicu a spolupracoval s ním až do své smrti v červenci loňského roku, ve svých pamětech uvedl, že během prvního roku Cameronův tvůrčí tým vyčerpal celý rozpočet na výzkum a vývoj ve výši deseti milionů dolarů (zhruba 208 milionů korun), jenž byl vyčleněn ve smlouvě se studiem Fox.
Cameron však, jak bylo jeho zvykem, ve svém úsilí pokračoval.
Za čtrnáct milionů dolarů (asi 292 milionů korun) on a jeho spolupracovníci vybudovali nový 3D kamerový systém. Zároveň vyvinul speciální headsety pro technologii snímání obličeje společnosti Weta Digital, aby bylo možné přenést herecký výkon do digitální postavy, a ve spolupráci se společností Giant Studios také technologii simulcam, která mu umožňovala vidět digitální postavy během natáčení vykreslené v digitálním prostředí v reálném čase.
„Každý den vyvíjel nové nástroje a zdokonaloval něco jiného,“ říká Candice Alger, tehdejší generální ředitelka společnosti Giant Studios. „Pracovala jsem s mnoha režiséry, ale nikdy s nikým, kdo by se technologiím věnoval tak intenzivně. Jiní režiséři je berou jako nástroje a obklopují se lidmi, kteří je umějí používat. Jim je vždy prakticky zapojený.“
Celebrity – investoři
Avatar v roce 2009 samozřejmě zcela ovládl kina a s tržbami téměř tři miliardy dolarů (třiašedesát miliard korun) zbořil veškeré žebříčky. Vzhledem k tomu, že společnost Fox se snažila zajistit externí financování šedesát procent rozpočtu filmu, aby omezila svou expozici vůči případnému neúspěchu, sklidilo výnosy hned několik subjektů – včetně soukromé investiční společnosti Dune Capital Management.
Investiční konsorcium Ingenious Media, složené z desítek britských celebrit, mezi nimiž byli David Beckham, Sacha Baron Cohen, Peter Gabriel či Guy Ritchie, údajně dosáhlo zisku téměř 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun) z investice přibližně pětasedmdesát milionů dolarů, zhruba 1,6 miliardy korun.
Forbes odhaduje, že Cameronův výdělek z prvního filmu Avatar – který získal devět nominací na Oscara a proměnil tři z nich, včetně ceny za nejlepší vizuální efekty – přesáhl 350 milionů dolarů (7,3 miliardy korun) z kinotržeb a prodeje domácích nosičů, a to ještě před zdaněním a poplatky.
A protože on i společnost Lightstorm Entertainment vlastní duševní práva, inkasuje Cameron od té doby každoročně další miliony z licenčních smluv na hračky, merchandising a také z atrakce v zábavním parku Disney’s Animal Kingdomv Orlandu.
Tyto peníze umožnily Cameronovi investovat do dalších vášní, včetně mořského výzkumu a ochrany životního prostředí. V roce 2012 spoluzaložil novozélandskou společnost Cameron Family Farms, v roce 2013 ekologickou poradenskou skupinu Avatar Alliance Foundation a v roce 2017 společnost Verdient, zaměřenou na rostlinné potraviny.
V rámci svých četných podmořských expedic se Cameron proslavil také cestou do nejhlubšího bodu oceánu – na dno Mariánského příkopu. V posledních letech žije na Novém Zélandu, kde údajně vlastní více než 1 200 hektarů půdy. Při odchodu z Kalifornie v roce 2020 prodal několik nemovitostí.
Meta Quest
Cameronova fascinace technologiemi se naposledy projevila ve společnosti Lightstorm Vision, která v prosinci navázala partnerství se společností Meta na tvorbě 3D zážitků pro platformu Meta Quest. V loňském září se pak stal členem představenstva společnosti Stability AI, jež stojí za generátorem obrázků a videí Stable Diffusion.
Jeho filmařský apetit se však nikdy nevyčerpal. Poté, co dostala zelenou dvě pokračování Avatara, strávil Cameron téměř deset let vývojem nové technologie pro film Avatar: Cesta vody z roku 2022, který v kinech utržil 2,3 miliardy dolarů (47,9 miliardy korun).
Cameron, jenž měl podle odhadů nárok na zhruba dvacetiprocentní podíl „z prvního dolaru“, tedy ještě před ostatními aktéry, si díky filmu připsal dalších přibližně 250 milionů dolarů, přibližně 5,2 miliardy korun.
Trochu šílené
V nedávné kampani k filmu Avatar: Oheň a popel Cameron odvážně prohlásil, že má plány na čtvrtý a pátý díl Avatara, zároveň však naznačil, že další pokračování dostanou zelenou pouze v případě, že se nový film znovu osvědčí v kinech.
Podle jeho vlastních slov stojí produkce každého snímku „metrickou tunu peněz“ a také značné množství času, protože herecké výkony snímá v reálném čase podobně jako divadelní představení a teprve následně film digitálně skládá během střihu a postprodukce.
„Je to trochu šílené, že?“ řekl nedávno o svém produkčním stylu. „Kdybychom s prvním filmem nevydělali tolik zatracených peněz, nikdy bychom se do toho nepustili – myslím tím, že je to opravdu šílené.“
The post James Cameron je miliardář. Režisér Avatara popírá, že zbohatl díky filmům appeared first on Forbes.
