Španělsko a Portugalsko se probírá z největšího blackoutu v dějinách celého Pyrenejského poloostrova. Bez proudu zůstaly obě země včetně metropolí Madrid a Lisabon a dalších velkých měst i malých vesnic. O příčině se stále spekuluje, blackouty ale mohou strašit Evropu čím dál častěji.
„Nikdy předtím se to nestalo,“ uvedl v pondělí večer při narychlo svolaném brífinku před novináři španělský premiér Pedro Sánchez.
Mezitím téměř padesát milionů Španělů bylo bez proudu nebo čekalo ve frontách na autobusových zastávkách, když se autobusy snažily nahradit tramvajovou i podzemní dopravu závislou na elektřině. Tisíce hasičů po celé zemi pak řešily osoby zaseklé ve výtahu, průmysl na chvíli zastavil své výrobní linky.
„Co to způsobilo, experti ještě nevědí. Ale dozvědí se to,“ dodal vzápětí španělský premiér.
Prvotní informace zmiňovaly jako příčinu masivního výpadku elektřiny na celém Pyrenejském poloostrově kybernetický útok. Tato zpráva ale byla vzápětí dementována španělskými i portugalskými úřady, stejně tak jako zpráva agentury Reuters, že za blackoutem stál vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí.
Podle španělského provozovatele přenosové soustavy Red Eléctrica se Španělsko z pohledu výroby elektřiny vrátilo do normálu v úterý před polednem. Úřad slovy svého předsedy po konzultacích s Národním institutem pro kybernetickou bezpečnost (Incibe) a Národním zpravodajským centrem (CNI) vyloučil kybernetický útok.
„Skutečně nedošlo k žádnému narušení řídicích systémů společnosti Red Eléctrica, které by mohlo incident způsobit,“ uvedl v úterý šéf provozovatele Eduardo Prieto.
Podle Prieta ale k rozsáhlému více než desetihodinovému masivnímu výpadku na Pyrenejském poloostrově stačilo pouhých pět sekund, kdy z rozvodné sítě náhle zmizelo až patnáct gigawattů energie. To je v podstatě výkon sedmi Temelínů a více než polovina spotřebovávané energie ve Španělsku.
Podle dat Red Eléctricy byla síť v normálu až do té doby, kdy v jihozápadní části poloostrova došlo na „událost v elektrické síti odpovídající ztrátě výroby“ ve výši pěti gigawattů, o další sekundu došlo k další podobné události, což vedlo „za další 3,5 sekundy k oscilaci v síti a k odpojení přenosové soustavy od francouzské sítě“.
Problémy Španělska a Portugalska pak byly umocněny tím, že Pyrenejský poloostrov je na kraji propojeného evropského energetického trhu a s Evropou je dostatečně silnými dráty propojen jen s Francií. Odjinud exportovat elektřinu a vyrovnat si tím případné výpadky ve výrobě nemůže.
Důvod? Možná soláry
Za výpadkem stála řetězová reakce, u které je hlavní neznámou, co přesně bylo jejím iniciátorem. Sama Red Eléctrica v úterý uvedla, že je „velmi pravděpodobné, že tou první událostí byla solární výroba“. Zároveň ale přiznala, že k potvrzení této hypotézy jí chybějí potřebná data.
Takové vyjádření ovšem nahrává kritikům evropského Green Dealu, kteří poukazovali na to, že k výpadku došlo v době, kdy více než polovinu výroby elektřiny ve Španělsku zajišťovaly obnovitelné zdroje. Ty se vyznačují tím, že jejich výkon není vzhledem k závislosti na přírodních živlech stabilní a že zvyšují nároky na robustnost přenosové soustavy a destabilizují ji.
Laicky řečeno některá trafa nemusejí nápor přitékající elektřiny ze solárních a větrných elektráren zvládnout a může dojít k jejich výpadku, který se pak vzhledem k propojenosti elektrizační soustavy projeví v celé síti. Žádné extrémní počasí ani meteorologické jevy ale nebyly španělskou meteorologickou službou v době výskytu klíčové události zaznamenány.
Kritikům nahrává i fakt, že španělská síť 16. dubna vůbec poprvé v historii fungovala výhradně na obnovitelných zdrojích (vítr, slunce, voda), které pokryly veškerou poloostrovní poptávku po elektřině i během pracovního dne.
Co přesně za výpadkem stálo, je tak stále předmětem šetření, které je na počátku. Španělská vláda k tomu na úterý svolala krizový výbor ve svém sídle v paláci Moncloa v Madridu.
Pokud by se potvrdilo, že za výpadkem opravdu stojí solární elektrárny, mohlo by to změnit energetické směřování celé země. Španělsko totiž plánuje podobně jako Německo odstavit své jaderné elektrárny. V rámci své energetické transformace chce svých posledních sedm jaderných elektráren v provozu postupně odstavit do roku 2035.
Už nyní se ale zvedají opoziční hlasy proti tomuto kroku Španělsku by po dekarbonizaci energetiky zbyly ze stabilních zdrojů jen plynové elektrárny.
„Pokud po tom, co se včera stalo, vláda nezmění svůj postoj a neprodlouží životnost jaderných elektráren, bude to naprosté šílenství,“ nechal se už v úterý slyšet lídr španělské opozice Alberto Núñez Feijóo.
Nápor na přenosové soustavy je s rozvojem obnovitelných zdrojů patrný v celé Evropě. S jejich dalším rozvojem bude třeba zrobustnit celou síť, což si jen v Česku vyžádá až stovky miliard korun, které už postupně začínáme platit na našich fakturách v podobě navýšení regulačních poplatků.
Pokud by se do sítí neinvestovalo, podobné výpadky vzhledem k OZE by mohly hrozit i jinde v Evropě. Poslední velký blackout v Evropě byl zaznamenaný loni v létě, a to na západním Balkáně, kdy vlivem vyhoření trafostanice a následné řetězové reakci postihl několikahodinový blackout země jako Černá Hora, Bosnu a Hercegovinu a část Albánie.
Jižním státům pak nepomáhají ani čím dál četnější letní tropické dny i noci, které zvyšují nápor na síť už jen kvůli vyššímu odběru klimatizací a podobně.
The post K blackoutu stačilo pět sekund. Španělé označili za viníka solární elektrárny appeared first on Forbes.
