Jsi třicetiletý mladý člověk, který se chce usadit a koupit si své první bydlení v některém z evropských měst? Podle žebříčku níže zjistíš, jak dlouho na něj musíš šetřit.
Rostoucí ceny nemovitostí učinily z vlastního bydlení pro mnoho Evropanů stále více nerealistický sen. Krize bydlení tvrdě dopadá na chudší obyvatele a mladé lidi, kteří si nemohou dovolit své vlastní.
Žebříček byl sestaven společností Politico na základě faktu, že člověk pobírá průměrný plat v zemi, kde kupuje byt. Ten je velikostně všude stejný, tedy o rozloze pětasedmdesát metrů čtverečních. Zároveň je zde zahrnut i předpoklad, že člověk neutratí ani korunu a veškeré vydělané peníze investuje do koupi bytu.
Ze všech patnácti evropských měst nejdéle člověk odkládá peníze na koupi vlastního bytu v Praze. Člověk, který pobírá průměrný plat v Česku na byt šetří 25,3 let.
Neposuneme se nikam daleko, dojedeme jen k sousedům. O rok a půl kratší dobu (přesně 23,8 let) člověk spoří na velikostně stejný byt v hlavním městě Slovenska, tedy Bratislavě.
Na pomyslné třetí místo v žebříčku nejméně dostupných bytů se dostalo město módy a luxusu – Paříž. Ta vychází na odkládání plné výše své výplaty po dobu třiadvaceti let.
Hned za francouzskou Paříž se řadí Varšava, Budapešť, Lisabon nebo Stockholm.
Naopak mezi top 3 nejdostupnější města, co se týče koupě bytu řadíme: Dublin (8,8 let), hned za ním je město čokolády a waflí, tedy Brusel. Ten vychází na necelých osm let šetření.
Jako nejdostupnější město, ve kterém člověk odkládá svoji průměrnou výplatu po dobu pěti a půl let vychází hlavní město Kypru – Nikósie.
