Tajemné město Mayů ožívá. Objev česko-slovenského týmu může přepsat učebnice historie. Desítky tisíc vzácných nálezů objevila expedice uprostřed guatemalské džungle. Odhalila i dosud neznámé mayské město, jež vypráví příběh mayské civilizace od počátku až po její konec.
O ojedinělém úspěchu česko-slovenské expedice, kterou podpořila Nadace Neuron, poprvé informovali výzkumníci už před rokem. Teprve nyní se však na veřejnost dostávají detaily o jejich mimořádném objevu.
Na ploše přes dvanáct kilometrů čtverečních našli dosud neznámé město, které vzniklo v osmém století před naším letopočtem. Podle dvou nejcennějších objevů, soch ztvárňujících mužskou a ženskou postavu, objevené město pojmenovali: Los Abuelos. Právě to dokládá nejstarší fázi mayské civilizace.
Předměty a jejich zlomky, které tady tým česko-slovenské expedice objevil, jsou ale i z dalších období a mapují vývoj tohoto města až po dobu kolapsu kdysi slavného světa původních obyvatel Latinské Ameriky.
Nový objev tak vypráví mayský příběh od samotného počátku až k jeho zániku a z Los Abuelos je podle slov Milana Kováče, který vědeckou expedici vedl, jedinečná laboratoř pro studium celého mayského vývoje.
Jedinečná byla i samotná expedice. Milan Kováč rád vzpomíná na okamžik, kdy nalezli mimořádné sousoší muže a ženy, jež ztvárňuje mytický pár z posvátné knihy Popol Vuh. Pod sochami dvou postav, které objevili na vrcholku malého chrámu, našli různé obětní předměty včetně kostí dvou jaguárů.
„Moment, kdy jsme pod sochami objevili kosti obětovaných šelem a vzápětí se u nás objevil skutečný živý jaguár, byl naprosto nezapomenutelný. Jako bychom probudili něco pradávného,“ vzpomíná Milan Kováč.
Foto se souhlasem Nadace Neuron
Právě s tím se pojí i jedna z nejsilnějších vzpomínek archeoložky Sary Polak, která se na výpravě také podílela. Právě v den klíčového objevu byla s kolegou na průzkumu v jiné části.
„Byli jsme ten den skoro deset hodin na nohou, chudák kolega i já jsme měli plné batohy střepů, ale v táboře nás teprve čekalo překvapení. Včetně toho, že během nalezení soch kolem kolegů kroužil jaguár, který měl samozřejmě nulový respekt a stále se přibližoval,“ vzpomíná Sara Polak.
Ačkoli si jaguár útok nakonec rozmyslel, místní podnikli podle jejích slov na místě několik rituálů, protože jaguára vnímají jako ztělesnění ducha džungle.
„Takhle z pohodlí domova nám to může přijít zvláštní, ale ráda bych upozornila, že i my v naší ,západní civilizaci‘ máme nehmotné modly, a když je člověk v té džungli, odkázán sám na sebe a malou skupinu lidí, má z džungle respekt a rád si ten rituál udělá též,“ dodává Sara Polak.
Výzkumníci z FIT ČVUT a CESNET spolu s Milanem Kováčem z bratislavské univerzity, který celou expedici vedl, nyní pracují na digitalizaci a rekonstrukci toho, jak mohly objevené sochy kdysi vypadat. „Pomůže to s popularizací i dokreslením archeologického kontextu,“ poznamenává Sara Polak.
Celá výprava, která měla členy z Česka, Slovenska i Guatemaly, se vydala na sedm týdnů do džungle s finanční podporou Nadace Neuron, jež podporuje jak vědce v Česku, tak i na zahraničních expedicích a přímo v terénu.
Foto Nadace Neuron
Foto Nadace Neuron
„Tento úžasný objev ukazuje, jak důležitá je podpora práce v terénu, odvaha jít do neznáma a dát důvěru expedičníkům. To, že právě naši vědci objevili město, které může změnit učebnice, je naprosto fascinující,“ říká ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková.
Kromě zmíněného sousoší objevila expedice také tři kamenné astronomické observatoře, jež sloužily k pozorování rovnodenností a slunovratů. Jedna z nich byla postavena už v osmém století před naším letopočtem a patří k nejstarším svého druhu.
Celkem výzkumný tým čítající přes dvacet lidí objevil kromě dvou soch také více než dvacet tisíc keramických fragmentů, 3500 kamenných nástrojů, 24 kompletních nádob, čtyři kamenné stély a dvanáct hieroglyfických nápisů na keramice.
Expedice zmapovala vedle Los Abuelos i sedm dalších lokalit, včetně dvou nově objevených mayských sídlišť. Právě samotné Los Abuelos představuje podle archeologů unikátní místo, které nazývají „alfou a omegou“ mayského světa.
„Už dnes je jasné, že jde o klíčového reprezentanta nejstarší fáze mayských dějin. V kombinaci s vrstvami z období kolapsu se Los Abuelos stává jedinečnou laboratoří pro studium celého mayského vývoje,“ vysvětluje archeolog Milan Kováč, který je nyní opět v Guatemale a pokračuje ve výzkumu dávné civilizace.
Výzkum ovšem neprobíhá jen tradičními archeologickými metodami. Naopak, bez nejmodernějších technologií by se nejspíš k samotným vykopávkám vědci ani nedostali. Tým v džungli nejprve využil letecké laserové skenování LiDAR, ale také neuronové sítě a 3D modelování objektů.
„Objev Los Abuelos je nejen velký vědecký úspěch, ale i potvrzení, že když propojíte vášeň, špičkovou technologii a důvěru ve vědce, vznikne něco mimořádného,“ věří Monika Vondráková.
Sara Polak, která se k týmu přidala právě kvůli propojení archeologie a umělé inteligence, nicméně upozorňuje, že zásadní roli v celé expedici zaujímají tamní lidé.
„Bez místních, kteří zajišťovali logistiku, kopali, vařili a hlídali nás se zbraněmi, bychom v pralese pochcípali. Těm patří největší dík a koneckonců jim patří i obsah nepropustné džungle, kde my jsme pouhými hosty,“ dodává Sara Polak.
Nejvýznamnější nálezy česko-slovenské expedice se letos představí na mezinárodním kongresu v Guatemale.
The post Když přišel černý jaguár. Česko-slovenský tým odhalil dosud neznámé město Mayů appeared first on Forbes.
