Když se galerie změní v pískoviště. Výstava zkoumá, jak si dnes hrát ve městě

Forbes Před 1 týdnem

Jak by měl vypadat prostor ve městě pro dětskou hru? Jsou oplocená dětská hřiště tím současným nejlepším řešením? Už jste někdy vešli do galerie oknem a hledali exponáty vystavené pod galerijní podlahou pod vrstvou pilin? Tyto a mnohé další otázky klade současná výstava designu Místo dětí v Muzeu umění a designu Benešov.

Když cestovatelé vyrážejí směrem Benešov, tak obvykle k západnímu cípu města, na zámek Konopiště. Pokud by se však někdo přece jen vydal přesně na opačnou stranu, došel by do Bezručovy ulice lemované nízkými panelovými domy. A právě zde uprostřed travnatého plácku se vzrostlými stromy a pár lavičkami by si možná všiml něčeho zvláštního.

V opuštěném pískovišti obehnaném kolem dokola novým růžovým plůtkem s půlkruhovou obrubou ční věže z dřevěných kostek očividně postavené sotva před pár hodinami.

Z protilehlého kopce vede jednoduchá skluzavka a za rohem se na již nevyužívaných železných konstrukcích pne obří tkanina vytvářející přístřeší jakéhosi improvizovaného hlediště. Vše sladěné do stejné starorůžové barvy – barvy okolních panelových domů.

Růžová venkovní expozice je součástí aktuální výstavy Místo dětí v regionálním Muzeu umění a designu Benešov sídlícím v zrekonstruované secesní vile na Malém náměstí. Za výstavou stojí tvůrčí studio Nami nami, tvořené manželským párem: designérem Eduardem Herrmannem a architektkou Klárou Koldovou.

„Od té doby, co máme děti, my i rodiče v našem okolí vnímáme extrémní nedostatek vhodných míst pro dětské hraní si ve městě. Je to díra na trhu, tak jsme se rozhodli věnovat se tomu profesně,“ popsal Herrmann, co manžele k tématu hry přivedlo.

V Benešově na zmíněném nedalekém sídlišti Na Bezděkově a ve čtyřech sálech regionálního muzea tak společně vytvořili „místo pro volnou hru a experiment“ – pro každého, kdo má chuť se zapojit a hrát si. Dvojici pozvala do galerie kurátorka Anna Sejková, jejíž původní výstavní záměr byl ale úplně jiný.

Do Benešova chtěla přesunout jejich experimentální hřiště nazvané Play Pavilon postavené na opuštěné kruhové zídce na sídlišti na pražském Žižkově. S městem se ale nedohodli a Sejková tak hledala alternativu, jak jinak uchopit výstavu věnovanou dětské bezprostřední hře. Spolu s tvůrci nakonec muzeum udělalo odvážný krok, když celou galerii otevřelo dětem.

Výstava Místo dětí v Muzeu umění a designu Benešov

„Výsledná výstava je experiment: Co se stane, když prostor určený dospělým dáme k dispozici dětem,“ odhalila pozadí výstavy kurátorka Sejková.

Zadání znělo jasně: přetvořit galerii k dětské hře, ale současně vystavit i exponáty ze sbírek galerie – modýlky starých dětských autíček a vláčků. Duo Herrmann–Koldová tak hledalo způsob, jak předměty, na které se v jinak zcela interaktivní expozici nesmí sahat, vystavit jinak než za sklem, jak bývá v tuzemsku zvykem.

Tím vznikl další prostor pro experimentování. Celá výstava plná termofolií pro stavbu bunkru, vycpaných džínových kalhot, do kterých mohou děti skočit, vrcholí obřím „piliništěm“ – místností s dvojitou podlahou pokrytou až po kotníky hoblinami.

„Viděli jsme příležitost pro hru na archeologické vykopávky v piliništi, kde se k exponátům ukrytým pod prosklenými okny v podlaze musíte prohrabat, abyste je vůbec viděli,“ říká autor výstavy Herrmann.

Inspiraci Herrmann s Koldovou čerpali v Kodani, Londýně či Antverpách.

„Herní prvky tam nebývají soustředěné do jednoho dětského hřiště, jde spíš o menší urbanistické zásahy ve veřejném prostoru. Třeba jednoduché grafické malby na chodníku, které okamžitě vedou děti k přemýšlení a spontánní hře. Oplocené dětské hřiště s certifikovanými atrakcemi pak není potřeba,“ popsal Herrmann současný zahraniční přístup. Své pojetí manželé opírají i o doktorské studium Koldové, která se tématu věnuje na ČVUT i teoreticky.

Hru, kterou se Nami nami snaží přenést do Česka, vyzdvihl také jeden z návštěvníků galerie Ladislav Kerleha. Na vernisáž přijel společně se svými třemi syny z nedalekých Nespek, kde se svou ženou provozuje bistro Ledce.

Lidé podle něj sice možná vůbec nepochopí, že má venkovní expozice sloužit jako alternativní dětské hřiště, ale nevnímá to jako překážku. „Může to být prostě prvek ve veřejném prostoru – umění i místo k odpočinku, děti si v tom prostor ke hře stejně najdou,“ podotýká Kerleha, podle kterého by česká města měla podobné projekty více podporovat.

Eduard Herrmann a Klára Koldová ze studia Nami nami

Výstava s půlmilionovým rozpočtem se těší nebývalé návštěvnosti. „Občas se tu tvoří fronty, ještě než otevřeme – to pro regionální muzeum fakt není obvyklé,“ podotkla Sejková. Současná výstava podle ní ukázala, že podobné projekty mají obrovský význam. „Už to není muzeum, kam vejde pár lidí za den,“ usmála se kurátorka.

Benešovské muzeum není první, které otevřelo galerii určenou dětem, podobnou výstavu uspořádala v loňském roce například i Galerie Benedikta Rejta v severočeských Lounech.

Téma dětí ve výstavních prostorech navíc v posledních měsících v tuzemské diskusi rezonovalo v souvislosti s rozhodnutím Národní galerie zrušit (a po vlně kritiky opět obnovit) volný vstup do tvůrčí dílny Atlas ve Veletržním paláci.

The post Když se galerie změní v pískoviště. Výstava zkoumá, jak si dnes hrát ve městě appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek