Mezi obory, které překotný rozmach generativní umělé inteligence z posledních let zasáhl nejvíc, určitě patří vývoj softwaru. Nabídka pracovních pozic pro juniorní vývojáře se tenčí. Fanoušci vibe codingu zaplavují sociální sítě příběhy o tom, jak technickou znalost kódu nahrazuje schopnost artikulovat požadavek do šikovného promptu.
Podle Daniela Bekeho, spolumajitele a šéfa slovenské softwarové firmy Coderama, to však zdaleka není jedinou fundamentální změnou, kterou dané odvětví prochází.
„Pokud se koukáme na časový horizont pěti až deseti let, budou ubývat klávesnice a programování se bude odehrávat spíš na úrovni myšlenek,“ prohlásil Beke minulý měsíc na konferenci Forbes Next Big Thing.
Technologie propojující mozek s počítačem už existuje, byť zatím v rané fázi. Vyvíjí ji například startup Neuralink, který letos v září oznámil, že své speciální čipy už implantoval do mozků celkem dvanácti lidí.
Už první „pacient“, kvadruplegik Noland Arbaugh, zvládl po operaci mozkem ovládat kurzor myši. A první noc s implantátem strávil hraním počítačové strategie Civilization.
Převod myšlenek na text se už také povedlo otestovat v praxi. Letos na jaře to zvládli vědci z univerzit v Berkeley a San Francisku, kteří napojili elektrody na mozek němého člověka. Ten pak zvládl „streamovat“ své myšlenky formou řeči, aniž by u toho řekl jediné slovo.
Prozatím však u vývojářů softwaru zůstává největším gamechangerem generativní AI. Velké jazykové modely zautomatizovaly řadu rutinních činností, které dříve dělali juniorní vývojáři, jako je psaní šablonového kódu, ladění (debugging) nebo testování. To přimělo firmy osekat nabídku pracovních pozic tohoto typu.
„AI dokáže nahradit generické činnosti. Studenti programování s ní budou muset ve vývoji pracovat, aby se dokázali lépe uplatnit na trhu práce. Ve finále by však podle mě mohli být mnohem produktivnější než řada seniorních vývojářů,“ míní Daniel Beke.
Nelehkou situaci juniorních vývojářů ukazují i tvrdá data, jako je například studie vědců ze Stanfordovy univerzity.
Výzkumníci zjistili, že v odvětvích nejvíc vystavených vlivu umělé inteligence v posledních letech výrazně klesla zaměstnanost mladých pracujících ve věku 22 až 25 let. U developerů softwaru činil v červenci 2025 tento pokles téměř dvacet procent (ve srovnání s koncem roku 2022).
Foto Martin Svoboda
Experti z oboru před masivním osekáváním pozic pro absolventy varují. Vytvořilo by totiž v kariérním žebříčku díru – méně juniorních vývojářů dnes znamená málo seniorních vývojářů v budoucnu. A to je problém, protože zkušené programátory umělá inteligence jen tak nenahradí.
„U komplexních systémů je stále potřebný seniorní přístup a zkušenosti, které dokážou vyhodnotit dopady své práce a svých rozhodnutí,“ poukazuje Beke.
To je ostatně důvod, proč se AI turbulence firmě Coderama zatím spíš vyhýbají. „Jsme orientovaní na střední a velké zákazníky, děláme enterprise projekty a řešení, kde je nevyhnutelné, aby na nich pracovali senioři. Děláme systémy pro široké spektrum firem, od fintechu přes telekomunikace až po logistiku a automotive,“ líčí šéf slovenské vývojářské společnosti.
Programátoři, kterých má Coderama více než 150, však s AI nástroji intenzivně pracují. „AI je gamechangerem pro vývoj softwaru. Promptování se určitě stane větší součástí naší práce. Pokud se bavíme o nějakých komplexnějších řešeních, dobře napsaný prompt bude nevyhnutelností,“ soudí Beke.
Velké jazykové modely už dnes zvládají chrlit kód v reálném čase na základě slovních pokynů (promptů), a vývojáři se tak mohou více soustředit na strategii, design a kontext použití. Tento přístup, známý i jako vibe coding, spočívá v tom, že samotné programování se částečně přesouvá k umění správně formulovat požadavek.
To potvrzuje i jiný expert z oboru – šéf technologického startupu Better Stack Juraj Masár. „Myslím si, že to tam půjde, ale že tam zatím nejsme. Dnešní velké jazykové modely umožňují nováčkovi stát se průměrným vývojářem velice rychle. Ale průměrnému vývojáři moc nepomohou k tomu, stát se expertem,“ řekl Masár Forbesu loni.
„Jednoduchá řešení nebo zadání umělá inteligence určitě dokáže nahradit. U enterprise řešení bude ale stále potřeba lidský postup a chápání souvislostí,“ potvrzuje Daniel Beke.
The post Klávesnici může nahradit programování myšlenkami, říká šéf Coderamy Beke appeared first on Forbes.
