Bývalý český velvyslanec v Kanadě Bořek Lizec nastiňuje, jaké odvetné plány vůči Trumpovým clům vznikají v Kanadě, kde udělal americký prezident chybu a jak může z celé situace těžit Česko i Evropa.
Obě severoamerické země mu byly po dlouhé roky domovem. Bořek Lizec vedl český konzulát v Chicagu, poté nastoupil na prestižní post velvyslance v Kanadě, který po čtyřech letech opustil v září 2023. Nyní se, už z pozice akademika na CEVRO Institutu, musí dívat, jak spory mezi oběma zeměmi eskalují pod taktovkou staronového prezidenta Donalda Trumpa.
Ten pod hrozbou tvrdé obchodní války dokonce vyzývá Kanadu, aby se stala dalším státem USA. „Troufám si tvrdit, že to skutečně vzali velice vážně, jako útok na kanadskou nezávislost. Kanada přestala mít kam ustupovat,“ říká v rozhovoru pro Forbes a zdůrazňuje, že Kanada má v rukou silné trumfy, které v silové přebíjené s Trumpem může vytáhnout.
Jaké to pro Kanaďany bylo, probudit se do světa, kdy mají na svém jihu už ne zcela přátelský stát?
Vnímám to jako historický zlom. Můžeme to relativizovat tím, že Kanada už zažila první období Donalda Trumpa, během kterého prohlásil, že vystoupí ze severoamerické zóny volného obchodu, pokud nebudou Mexičané a Kanaďané ochotní podepsat její úplně nové znění. Už tehdy na adresu Kanady a Mexika zněly silné výhrůžky.
Do jisté míry tak obavy z Trumpa panovaly už po jeho opětovném zvolení. Současná situace je ale povýšila na zcela novou úroveň. Kanada dospěla k závěru, že nešlo o otázku hranic a pašování fentanylu, jak tvrdil. V tomto směru mu Kanada nabídla absolutní kooperaci, včetně nasazení lidí a vynaložení více než miliardy dolarů na střežení společných hranic.
Takže je to čistě obchodní spor?
Není. Kdyby šlo o vyrovnávání obchodní bilance, o které Trump v minulosti hovořil, dalo by se to ještě chápat. Jenže nyní říká, že už není nic, co mu Kanada může nabídnout. Donald Trump vyhlásil myšlenku obehnání Spojených států zdí z cel. Usiluje tím o přesun výroby do USA, kde těmto firmám nabízí ochranu. Jinou cestu nevidí.
Kromě toho Trump nadhodil myšlenku, aby se Kanada připojila k USA. Bylo to očima Kanaďanů přes čáru?
Troufám si tvrdit, že to skutečně vzali velice vážně, jako útok na kanadskou nezávislost. Kanada přestala mít kam ustupovat.
Berou Trumpa vážně? Přece jen jistá velkohubost k němu patří…
V tomto případě už to není legrace. Od politických špiček zaznělo, že zpočátku byly Trumpovy výpady takový nepříjemný humor, pak šlo o nevítaná vyjádření a nyní se staly podle kanadské vlády hrozbou, která nabrala reálné kontury.
Trumpovy výroky pečlivě sleduji. Ve chvíli, kdy podepsal rozhodnutí o uvalení cel (Trump nakonec po telefonátech s kanadským premiérem Justinem Trudeauem uvalení cel zatím o měsíc odložil, pozn. red.), řekl, že bez podpory USA už Kanada není životaschopnou zemí. Nabídl Kanaďanům lepší život a ekonomické podmínky, pokud se připojí k USA. Je to hodně imperiální uvažování.
Jak si my v Evropě máme představit provázanost Kanady a USA? Jako Česka a Německa?
Provázanost je ještě větší. Když jsem v Kanadě působil jako velvyslanec, ukazoval jsem jim ale přesně na tomto příkladu, že jejich situaci rozumíme. Že u nás se říká, že když si německá ekonomika kýchne, má ta naše do týdne chřipku.
Kanaďané používají jiné přirovnání, se kterým přišel otec Justina Trudeaua Pierre. Řekl, že být sousedem Spojených států je jako sdílet postel se slonem. Že je fajn mít ho na blízku, ale že je také potřeba dávat si pozor, kdyby se chtěl slon v posteli převalit. Ukazuje se, že Kanada si na to převalení dostatečný pozor nedávala. Proto se teď mluví o tom, že to musejí dohnat.
Co konkrétně pro to chtějí dělat?
Obrovským strategickým projektem je čerstvě dostavěná Trans Mountain Pipeline, ropovod schopný dodávat surovinu z Alberty na západní pobřeží. To je důležité proto, že doteď byli vázáni téměř ze sta procent na dodávky do Spojených států, které toho využívaly a kupovaly dost pod cenou. Nyní je tak na stole USA obcházet a prodávat třeba jinam.
Potenciální stopnutí přívodu energetických surovin z Kanady by bylo mimořádně vážný krok. Slyšel by na něj Trump?
Kanada dodává fosilní paliva do Ameriky s výraznou slevou. Trump operuje s tím, že Kanada má s USA obchodní deficit. Jenže když odečteme zvýhodněné dodávky ropy a zemního plynu, zjistíme najednou, že je situace opačná a obchodní manko má naopak Kanada.
Ve hře skutečně byla možnost, otevřeně se o ní diskutovalo, přívody do Ameriky úplně vypnout. To by způsobilo okamžitý problém s dostatkem fosilních paliv.
Jakžtakž by to Američané pokryli, ale museli by je přestat vyvážet. Navíc by došlo k tomu, že středozápadní státy jako Michigan, které tak výrazně pomohly Trumpovi do Bílého domu, by najednou začaly ekonomicky padat společně s automobilovým průmyslem a raketově by jim naskočily ceny fosilních paliv. Začalo by se propouštět.
Stejný efekt by nakonec mělo i uvalení cel. Velký háček ale stále je, že Kanada nemá transkontinentální potrubí, které by jí umožnilo nezávisle na USA zásobovat východ Kanady, především Quebec, který zásobují téměř kompletně Američané.
Jaké plány má v tomto směru předpokládaný nástupce Trudeaua Pierre Poilievre?
Chce se zaměřit na to, aby si Kanada mohla pomoci sama. Chce snížit daně, odstoupit od klimatických smluv a nově hovoří o radikální výstavbě infrastruktury pro obchod s fosilními palivy. Chce budovat transkontinentální potrubí a rozšiřovat transportní přístavy. Kanada momentálně nemá terminály na vývoz plynu.
Naráží to ale na odpor některých provincií. To je mimochodem velké kanadské specifikum – provincie mají mezi sebou značná obchodní omezení. I to by Poilievre rád změnil.
Jaké emoce vyvolává současný spor v Kanadě?
Premiér Justin Trudeau svůj projev, ve kterém ohlašoval odvetu vůči Spojeným státům, ukončil slovy: „Tak jako jsme zvládli jiné velké výzvy, zvládneme i tuto. Ať žije Kanada!“ Stejně hovořil i Trudeauův nástupce Pierre Poilievre, který řekl, že Kanada se Trumpovi musí postavit, a volal po tom, aby odveta byla takzvaně dolar za dolar. Zatím Kanada vyhlásila 25procentní cla na polovinu toho, co Spojené státy do Kanady vyvážejí. (I tato cla jsou na příštích třicet dní pozastavena, pozn. red.)
Justin Trudeau je považován za politika na odpis, nahradit ho má konzervativec Poilievre. Hraje to nějakou roli, nebo se proti Trumpovi politické elity Kanady sjednotily?
Když Trump nasadil na Kanadu v listopadu poprvé, spekulovalo se o tom, že by to Trudeauovi mohlo pomoci. Že to může liberály sjednotit za ním. To se ale nepotvrdilo. Liberálové, a možná i zbytek Kanady, začali mít pocit, že se Trumpovi musí postavit nový lídr k boji na čtyři roky.
Trump dlouhodobě prokazoval, že Trudeaua skutečně nemá rád. Na druhou stranu názor na Donalda Trumpa je v Kanadě víceméně konzistentní, příznivců tam moc nemá. Místo toho se v posledních dnech začíná uvažovat o tom, kdo bude nejlepší pro jednání s Trumpem.
Liberál Trudeau je tedy definitivně ze hry?
Já bych nad ním hůl nelámal. Je to mimořádně zručný politik, který nedělá velká gesta a jedná spíše v zákulisí. Neuslyšíte od něj na adresu Trumpa jediné negativní slovo, naopak říká, že se na společná jednání těší.
Vlídnou tvář navenek pak střídá pečlivě vyprofilovanými opatřeními, která předloží Trumpovi jako verzi kanadské případné odvety. A ta jsou vymyšlená tak, aby Trumpa skutečně bolela. Mám dojem, že Trudeau trochu pookřál, a nevylučoval bych ani jeho budoucí politický comeback.
Jak taková opatření, která mají Trumpa bolet, vypadají?
V Kanadě vědí, že Trumpa čekají relativně brzo takzvané midterms, tedy volby, které mohou zásadně překreslit poměr sil v Kongresu. Už když se připravovala USMCA (obchodní dohoda mezi USA, Kanadou a Mexikem – pozn. red.), chystali si opatření, která cílila na swing states, americké státy, které nejspíš rozhodnou volby.
Věděli, kde je jaká továrna, a tedy jaká cla by měla na dané státy impakt. Politicky by tak mohli Trumpovi na jeho domácí půdě slušně pohrozit. Je to ale přesně ta změna stylu, které Trump svým přístupem docílil. Dříve by to bylo něco zcela neslýchaného, zejména mezi zeměmi, které když už se nepovažují za bratry, vidí se minimálně jako bratranci.
Je prostor pro další škálování obchodní války?
Já si myslím, že právě zde udělal Donald Trump chybu. Příliš se nemluví o tom, co říkal poté, co odvolal cla na Mexiko a chystal se na telefonát s Justinem Trudeauem. Tehdy Trump už naznačil, že ustoupí. Zarazila mě jeho upřímnost, když přiznal, že chce cla na Kanadu uvalit s cílem připojit ji k USA. Ale že řada Američanů má prý příliš nízký práh bolesti a nejsou schopni snést ani ty minimální bolestivé dopady tvrdšího postupu vůči Kanadě.
Trumpovy výroky, především ty o životaschopnosti země, v Kanadě hodně rezonují. Celkem jednotná je nyní v názoru, že nesmějí ani chvíli polevit a musejí udělat Kanadu co nejvíce „trumpovzdornou“.
To ale znamená sekat do hodně hluboko prorostlých ekonomických vazeb na Ameriku…
Ano. I proto zatím hodnotím tuto Trumpovu hru jako porážku. Způsobil si pokles burzy, což dlouhodobě podporuje nejistotu firem a investorů. Druhý signál putuje ke spojencům, i těm dlouhodobým a blízkým – a to že si Amerika může v budoucnu vynucovat podobné drastické ústupky i na nich.
Patří sem například Jižní Amerika, kterou si chtěl Trump naklonit a vytvořit z ní svou vlastní americkou zónu vlivu, do níž se nezasahuje, a vytlačit tak vliv Číny. Těmi současnými kroky ale vrací čínské – ekonomicky velmi výhodné – nabídky na spolupráci na stůl ve spoustě jihoamerických zemí.
Co z toho vyplývá pro Evropu nebo pro Česko?
Že Donald Trump se nerovná Amerika. I Kanada se na to dívá tak, že musí zkrátka čtyři roky s Trumpem přežít. Na druhou stranu ani Joe Biden neměl odvahu řadu trendů vůči Kanadě po prvním Trumpově období změnit.
Otevírá se evropskému byznysu v Kanadě příležitost?
Kanada, na rozdíl od USA, má uzavřenou dohodu o volném obchodu s Evropskou unií. V Kanadě se nahlas přemýšlí o tom, kam mají její firmy dodávat. Ve hře je Velká Británie i Evropská unie. Když jsem byl v Kanadě, úplně otevřeně se říkalo, že kdyby Kanada byla geograficky v Evropě, je členem Evropské unie už dávno.
Může to znít šíleně, ale není ta myšlenka nyní na stole?
Evropská unie stále stojí na předpokladu, že jde o geograficky čistě evropský projekt, takže přístup Kanady je ryze teoretický.
Nicméně když jsem sloužil v Kanadě jako velvyslanec, byla první žádost od premiéra, ať sháníme zkapalněný plyn. Evropa o něj měla zájem. Premiér Trudeau k tomu byl tehdy velmi skeptický, velmi rezolutně to odmítl i německému kancléři Scholzovi, z čehož byla tehdy při návštěvě velmi rozpačitá atmosféra. Myslím, že tehdy Kanada propásla velkou ekonomickou příležitost. Kanadští konzervativci nyní toto téma silně uchopili a otevřou ho znovu.
Jak má český byznys otevřít dvířka na kanadské trhy?
Já vidím velký potenciál v už zmíněných energetických surovinách. A neznamená to jednat jen za Evropskou unii, mohla by se nám vyplatit také bilaterální jednání. Dodávky zemního plynu přes terminály v Nizozemsku, které využíváme, umíme také.
Směrem od nás do Kanady je to už výzva. Určitě bychom ale uměli pokrýt výpadek některého zboží z Ameriky, třeba alkoholu.
S jakými kartami ještě Kanada kromě ropy a plynu může hrát?
Podle mě je mimořádně zajímavé, že mají i relativně bohatá naleziště uranu a vzácných minerálů. Teď si uvědomují, že jsou na přírodní zdroje bohatá země a USA jsou jen jeden ze států, které o ně mají zájem. V Kanadě běží úvahy o tom, kam se ekonomicky přesměrovat. Logicky z toho tak plyne šance pro Evropu.
Nevytváří se nyní přirozený diplomatický tandem Kanada–Mexiko?
Vyčetl jsem něco podobného mezi řádky v projevu Justina Trudeaua, když oznamoval kanadskou odvetu na cla. Jakoby mimochodem v něm zmínil, že v tentýž den mluvil s mexickou prezidentkou. Je to logická volba. V Kanadě se řešil například dovoz pomerančů z USA a to, že obchodní válkou s Amerikou by z pultů obchodů zmizel pomerančový džus.
Samozřejmě ale zrovna tak dodává stejné komodity do USA Mexiko. Nabízí se, aby Mexiko dodávalo přímo do Kanady. Pak je ale samozřejmě otázka, jak to vyřešit logisticky.
Zkrátka obě země si mají v rámci vynahrazování obchodu s USA co nabídnout. Kanadská odvetná cla například mířila na alkohol, který je pro Ameriku silný vývozní artikl. Některé kanadské provincie si dokonce udělaly vlastní, silnější opatření. V Ontariu kupříkladu tamní guvernér stáhl z obchodů veškerý americký alkohol.
The post Konec legrace. Kanada už před Trumpem nemá kam couvat, říká bývalý velvyslanec appeared first on Forbes.
