Konflikt na Blízkém východě se v uplynulém týdnu dále vyostřil. Izrael spustil novou rozsáhlou pozemní operaci, během níž izraelská armáda obsadila další části Gazy, přičemž zasáhla stovky cílů spojených s Hamásem. Operace si podle palestinských zdrojů vyžádala stovky životů civilistů, zejména na jihu pásma, kde byly zasaženy i uprchlické tábory.
- Izraelská armáda čelí závažným obviněním z porušování lidských práv. Podle agentury AP používá některé Palestince jako živé štíty, což vojáci i svědci potvrzují. Izrael takové jednání oficiálně odmítá a tvrdí, že údajné případy prošetřuje.
- Mezinárodní společenství mezitím zesiluje svůj tlak na Izrael. Velká Británie, Francie a Kanada vydaly společné varování, že přijmou konkrétní kroky, včetně možných sankcí, pokud Izrael nezastaví současnou ofenzivu a neumožní plný přísun humanitární pomoci do Gazy.
Evropská unie již oznámila, že přehodnotí asociační dohodu s Izraelem kvůli „katastrofální situaci“ v Gaze, což Izrael označil za nepochopení jeho bezpečnostní situace.
- Izrael v reakci na mezinárodní tlak částečně obnovil dodávky humanitární pomoci do Gazy po téměř tříměsíční blokádě. Dodávky jsou ale podle OSN a nevládních organizací zcela nedostatečné. Generální tajemník OSN António Guterres označil tento krok za „kapku v moři“ a upozornil, že obyvatelstvu Gazy stále hrozí humanitární katastrofa, přičemž některé konvoje byly dokonce vyrabovány zoufalými obyvateli.
- Mezinárodní kritiku ještě více posílil incident ze Západního břehu Jordánu, kde izraelští vojáci stříleli varovné výstřely směrem k delegaci zahraničních diplomatů. Tento krok Izrael omluvil s tím, že delegace byla mimo povolenou trasu, přesto se mnohé země, včetně Francie, Itálie a Španělska, ostře ohradily a žádají vysvětlení.
- Situaci v pásmu Gazy kritizoval i český prezident Petr Pavel, který zdůraznil nutnost oddělit podporu Izraele jako státu od konkrétních kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Podle Pavla je humanitární situace neudržitelná a vyžaduje rychlé řešení. Česká diplomacie opakovaně apelovala na nutnost humanitární pomoci, zdůrazňující přitom, že pomoc nesmí skončit v rukou Hamásu.
- Napětí se přeneslo i mimo Blízký východ. Ve Washingtonu došlo k vraždě dvou zaměstnanců izraelského velvyslanectví, které úřady označují za antisemitský teroristický čin. Pachatel, zadržený na místě, skandoval hesla podporující Palestinu, a čin odsoudili představitelé USA, evropských zemí i arabských států.
- Diplomatická jednání o možném příměří, která probíhají v katarském Dauhá, zatím nepřinesla výsledky. Izrael je ochoten přistoupit pouze na dočasné příměří výměnou za propuštění rukojmí, ale trvá na úplné demilitarizaci Gazy a odchodu Hamásu. Palestinská strana požaduje trvalé příměří a ukončení izraelské přítomnosti v pásmu, což Izrael odmítá. Vyhlídky na rychlé řešení konfliktu proto zůstávají minimální.
The post Konflikt na Blízkém východe: Západ zesiluje tlak na Izrael a hrozí sankcemi appeared first on Forbes.
