Vánoce se blížily a ulice San Francisca byly plné hladových lidí. Psal se rok 1891 a kanadský důstojník Armády spásy Joseph McFee přemýšlel, jak lidem pomoct. Vzal velký železný kotel na vaření polévky a postavil ho na rušné místo.
Místo polévky k němu připsal ceduli o finanční sbírce na pomoc hladovým. Stál vedle kotlíku a zvonil na zvonek, aby přilákal pozornost. Povedlo se mu to. Díky sbírce dostalo jídlo tisíc lidí. Úspěch kotlíku inspiroval brzy další a postupně přibývala další města i země, kde se před Vánoci zvonilo na kotlíky. Dnes už červené kotlíky Armády spásy pomáhají takřka po celém světě. Zvoní i v českých ulicích.
Z peněz, které lidé do kotlíků nebo také prostřednictvím online sbírky na darujme.cz věnují, pak Armáda spásy financuje například aktivity pro děti a mládež, seniory, ale i rodiny v nouzi nebo opuštěným lidem v tíživé situaci. „Například z vybraných peněz pomůžeme chlapci, který špatně slyší a potřebuje velmi drahé naslouchátko. Jeho rodina by si ho ale nemohla dovolit,“ vysvětluje kapitán František Pekárek, národní ředitel sborové práce Armády spásy.
Většina vybraných peněz ale míří na celoroční aktivity jednotlivých sborů Armády spásy, například loni v Brně pořídili vybavení do hudebního klubu, který navštěvují mladí lidé z problematického sociálního prostředí.
V Havířově díky dárcům zakoupili hudební klávesy pro klub seniorů. „Pro mnoho seniorů bylo splněným snem, že jim někdo zahraje jejich oblíbené staré písně,“ vzpomíná poručík Jakub Kowalczyk z havířovského sboru. A v Kopřivnici mohli pořídit výtvarné potřeby a suroviny na společné vaření s dětmi. V Praze putovaly peníze tradičně na nákup potravin a hygienických potřeb pro lidi v nouzi od toaletního papíru přes mýdla až po konzervy.
„Část sbírky se využije i na vánoční setkání, které tradičně pořádáme pro lidi, kteří by byli o svátcích osamoceni,“ vysvětluje ředitel František Pekárek.
Kotlíková sbírka, která patří mezi vůbec nestarší veřejné sbírky na světě, probíhá ve městech, kde má Armáda spásy své pobočky. Letos tak budou zvoníci zvonit u kotlíků v Opavě, Brnu, Praze, Ostravě, Havířově, Šumperku, Přerově, Kopřivnici, Krnově a Karlových Varech. Přesné časy a místa, kde budou dobrovolníci Armády spásy, jsou na webových stránkách akce kotlikpomaha.
V českých a moravských městech kotlíky Armády spásy možná pomáhaly už za dob první republiky, kdy tady tato organizace působila. Komunisti ji ale po svém nástupu k moci zakázali a některé členy i uvěznili. „Domnívám se, že kotlíková sbírka tady fungovala už za první republiky, protože to je součást práce Armády spásy. Ale po nástupu komunistů zmizela spousta listinných dokladů, a tak pro to nemáme písemné důkazy,“ vysvětluje František Pekárek. Armáda spásy se do Československa vrátila po sametové revoluci v roce 1990 a spolu s ní se postupně vracela i kotlíková sbírka.
Tahle sbírka má i hlubší význam než jen získání peněz na pomoc potřebným. „Dává možnost propojit lidi, kteří jsou na různých stranách sociálního spektra a ukazuje, že jedna strana ví o té druhé a není k jejím osudům lhostejná,“ zdůrazňuje kapitán Pekárek.
The post Kotlíky se rozeznějí. Do českých ulic se vrací jedna z nejstarších sbírek na světě appeared first on Forbes.
