Nizozemský král s královnou jsou od úterního večera v Česku a mají zde nabitý program. Na delší čas se však zdrží jen královna, globálně populární Máxima. Zůstane až do čtvrtka. Král Vilém-Alexandr, který si mimochodem letadlo do Prahy pilotoval sám, se ve středu vrací do vlasti kvůli tamní politické krizi. Královna tak manžela na mnoha místech zastoupí.
On je král, jehož proslavil fakt, že dodnes létá s nizozemskými aeroliniemi jako pilot, čehož využil i při nynější návštěvě.
Ona je žena obdivovaná po celém světě, žena s turbulentním osudem, velkým vlivem, velkými schopnostmi a pozoruhodným citem pro detail a zákulisní diplomacii. A také respektovaná módní ikona. Matka tří dcer, z nichž ta nejstarší jednou bude královnou.
Nizozemský král Vilém-Alexandr a jeho manželka Máxima. Regina, královna. Po turbulentním vývoji na nizozemské politické scéně, kde padla vláda, se nakonec na několik dní zdrží pouze ona, král se ještě ve středu vrací do vlasti. Státní návštěvu do Česka ovšem odmítl zcela zrušit, na to jsou pro něj dlouhodobě přátelské vazby s Českem „příliš důležité a hluboké“.
Královna Máxima, která s manželem přicestovala již v úterý večer, se oproti tomu zdrží až do čtvrtka. A má pořádně nabitý itinerář, kde v mnoha bodech zastoupí krále. A většina zastávek jeho i jejího programu v Česku má mimořádný, nejen symbolický význam.
Prezident Petr Pavel s manželkou Evou ve středu ráno nizozemský královský pár společně přivítali při slavnostním ceremoniálu na prosluněném nádvoří Pražského hradu.
U uvítání královského páru byl také ministr zahraničí Jan Lipavský nebo ministryně obrany Jana Černochová. Na Hradčanském náměstí mimochodem přivítání přihlížely desítky lidí, kteří nadšeně tleskali a skandovali jména nizozemského královského páru, zejména královny, která je globálně velice populární. Na přijetí si královna Máxima v duchu své role oblékla slušivý bílý krajkový kostým a výrazný klobouk v krémové barvě.
Prezidentský a královský pár si pak na prvním hradním nádvoří vyslechly nizozemskou a českou hymnu, následně spolu prezident s králem prošli kolem nastoupené hradní stráže a odebrali se do útrob Hradu. V plánu bylo soukromé setkání čtveřice i společné jednání delegací z obou zemí. Prezident s králem poté poskytli vyjádření pro média.
Oba státníci se na setkání shodli na tom, že Ukrajina představuje jeden z nejzákladnějších pilířů evropské bezpečnosti, a navzájem si vyjádřili podporu ve snahách obou států i společné spolupráci.
Král Vilém-Alexandr uvedl, že chce dále prohlubovat obrannou spolupráci a posilovat vazby mezi ekonomikami obou zemí. „Účinná obrana a silná ekonomika jsou zásadní pro naši odolnost, stejně tak i dodržování hodnot demokracie a právního státu,“ řekl.
Nizozemský král zároveň vyjádřil hluboký respekt Česku – připomněl ve svém projevu historické paralely let 1938, 1948, 1968 a 1989 a ocenil úsilí, které Česko vkládá do pomoci napadené Ukrajině. „Každý, kdo zná československou turbulentní historii, chápe, proč ČR tak usiluje o silné NATO, efektivní EU a svobodnou a bezpečnou Ukrajinu,“ uvedl král.
Cílem návštěvy v Praze podle něj je mimo jiné to, aby se přátelské pouto mezi ČR a Nizozemskem stalo ještě silnějším. Země mají podle něj stejnou mentalitu a toto sdílené porozumění nabývá na významu s nestabilní situací ve světě.
Prezident Petr Pavel ocenil velice intenzivní ekonomické vazby mezi Českem a Nizozemskem, a také spolupráci v energetice: plovoucí LNG terminál v Eemshavenu podle něj poskytuje až 45 procent kapacity pro českou roční spotřebu.
Poznamenal také, že země mají i dlouholeté historické vazby přes osobnosti, jako byl Jan Ámos Komenský, který prožil část života v Nizozemsku, nebo bývalý nizozemský ministr zahraničí Max van der Stoel, který v se v roce 1977 tajně sešel s mluvčím Charty 77 Janem Patočkou. Jednalo se o první kontakt politického západu s československým disentem.
Obě země podle státníků sdílejí názor, že Ukrajina představuje jeden ze základních pilířů evropské bezpečnosti. „Výsledek agresivní války Ruska proti Ukrajině na dlouhá desetiletí ovlivní bezpečnost Evropy. Pokud ji vnímáme jako náš sdílený problém, tak se samozřejmě také sdílenými způsoby podílíme na jeho řešení,“ dodal Petr Pavel.
Ocenil také, že Nizozemsko přikládá velký respekt a význam účasti československých pilotů při osvobozování země během druhé světové války, například udržováním jejich památníků a hrobů.
Král s královnou Nizozemska se ve středu v Praze po setkání s Pavlem setká s hlavami obou komor českého parlamentu, zúčastní se pietního aktu u pomníku Milady Horákové, odpoledne navštíví pobočku neziskové organizace Člověk v tísni či vojenské letiště v pražských Kbelích, kde si prohlédnou vojenskou techniku a materiál poskytnutý Nizozemskem a Českem na podporu Ukrajiny. Večer Pavel udělí Vilému-Alexandrovi státní vyznamenání, následovat bude slavnostní večeře.
Hlavním cílem státní návštěvy je podle prezidentské kanceláře posílení přátelských vztahů založených na sdílených hodnotách v podobě členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO), hlubší ekonomické spolupráci, posílení evropské konkurenceschopnosti či sdílení zkušeností v posilování společenské odolnosti proti dezinformacím.
Královna Máxima se na bohatý program chystá i zítra, kdy navštíví kostel Sv. Salvatora, kde pokřtí nový „zvon svobody“. Navštíví také sídlo Rádia Svobodná Evropa/Rádia Liberty. Navštíví také konferenci Nizozemsko-české obchodní komory a setká se s krajany v sídle velvyslanectví Nizozemska.
Osobní příběh královny Máximy je mimořádně pozoruhodný. Na přelomu milénia byla zosobněním trendu, který v evropské aristokracii vidíme dodnes.
V posledním čtvrtstoletí se totiž do nejvyšších evropských aristokratických kruhů přivdalo překvapivě mnoho žen, které se narodily ve zcela běžných rodinách. To přitom ještě v polovině 20. století nebývalo zvykem. Nicméně evropské monarchie se modernizují a možnost královských princů vyvolit si „ženu z lidu“, jakkoli to dnes zní úsměvně, je projevem jejich větší svobodomyslnosti.
Nizozemský královský pár je toho příkladem. Když se nizozemský korunní princ Vilém-Alexandr, syn královny Beatrix, začal počátkem tisíciletí scházet s Máximou, vzbudilo to všeobecné pohoršení.
Argentinská kráska Máxima je totiž dcerou kontroverzního jihoamerického politika Jorgeho Zorreguiety, někdejšího ministra zemědělství ve vládě argentinské vojenské junty, krvavé vojenské diktatury generála Jorgeho Rafaela Videly. Zorreguieta tu působil v letech 1976–1983.
Neboť však děti nemohou za činy svých rodičů, dostali Máxima a Vilém-Alexandr od nizozemské královny Beatrix nakonec povolení k sňatku, k němuž došlo 2. února 2002. Nový královský tchán Zorreguieta ovšem nebyl u nizozemského dvora nikdy vítán, neúčastnil se ani svatebního obřadu své dcery, která do té doby pracovala jako bankéřka Deutsche Bank v Bruselu.
Vzdělaná a sympatická ekonomka si brzy získala srdce nizozemského lidu a v současnosti je mimořádně populární královnou. Vilém-Alexandr se svou ženou nastoupil na trůn po abdikaci svojí matky 30. dubna 2013. Pár má tři dcery, příští královnu Catharinu-Amalii, princeznu oranžskou (2003), dále dcery Alexii (2005) a Ariane (2007).
Ač je o deset let starší, patří nizozemská královna Máxima k blízkým přítelkyním Catherine, princezny z Walesu, a jsou s manželem častými hosty u britského královského dvora.
The post Máxima Regina. Nizozemský král s královnou jsou v Praze, vyjádřili hluboký respekt Česku appeared first on Forbes.
