Když před pár lety přebíral Pavel Šatný řízení výrobce dveří Masonite, měl za to, že je to jen krátkodobá mise na půl roku, aby firmu dostal do lepší kondice. A dopadlo to tak, že firmu, která je aktuálně pod názvem Doornite největším výrobcem dveří a zárubní v Česku, od amerických majitelů odkoupil.
Generálním ředitelem firmy Masonite, kterou vlastnila americká mateřská společnost Masonite jako největší výrobce dveří na světě, se Pavel Šatný stal v roce 2015. V roce 2021 ale Američané z Česka odcházeli a hledali někoho, komu firmu prodat.
Teď je z firmy, která loni hospodařila s obratem kolem 550 milionů a ziskem EBITDA kolem 56 milionů, největší výrobce interiérových dveří v Česku.
Historie firmy Doornite sahá hluboko do socialismu, kdy podnik ještě pod názvem Jihomoravské dřevařské závody vyráběl dveře především pro panelová sídliště. Když pak v 90. letech došlo k privatizaci, koupila firmu německá společnost Kronospan, která ji pod značkou Kronodoor provozovala zhruba osm let.
Poté podnik převzala americká firma Masonite. Jenže se jí příliš nedařilo a Američané tak uvažovali o rychlém opětovném prodeji. Nejprve ale zkusili jít cestou výměny managementu a na pozici generálního ředitele oslovili právě Pavla Šatného. Ten do té doby působil například ve společnosti Rigips, jedničce na českém trhu v sádrokartonu i polystyrenu.
Foto Doornite
Poté několik let pracoval jako interim manager se zaměřením na akvizice a rozjezd nových firem v oblasti výroby stavebních materiálů. Měl na starosti aktivity společností nejen v Česku, ale i na Slovensku nebo v Rakousku. Působil také jako poradce investičních firem nebo osobní kouč při generační výměně v rodinných firmách.
„Američané mě oslovili zhruba před deseti lety. Původně jsem podepsal smlouvu jen na půl roku s tím, že firmu jako krizový manažer dostanu do lepší kondice a připravím na prodej. Nakonec mi ale nabídli trvalý kontrakt. A po pěti letech mi pak zavolali, že firmu chtějí prodat. A že ji chtějí prodat mně,“ vzpomíná Šatný.
Odprodej generálnímu řediteli dával smysl. „Báli se právních rizik při prodeji třetí straně. Chtěli odejít s čistým štítem. Zároveň ale nechtěli firmu rozprodat po částech, chtěli mít jistotu, že výroba dveří bude pokračovat. Jako firma obchodovaná na burze si nemohli dovolit reputační riziko,“ vysvětluje Šatný. Navíc se firmě pod jeho vedením dařilo.
A to i proto, že výrobu tlačil více do středního a vyššího segmentu. Do té doby šlo asi 85 procent produkce do hobbymarketů a nižšího, takzvaného DIY segmentu – za anglického Do it yourself, tedy Udělej si sám.
Asi rok s americkými vlastníky, kteří nakonec kompletně opustili Evropu, vyjednával o ceně, podobě transakce, přivzal i finančního a obchodního ředitele a zároveň sháněl kapitál. Z jednání s potenciálními investory ale neměl dobrý pocit.
„Finanční domy nebo family offices často velmi přeceňují své know-how. Výsledkem byly nabídky, kde bychom měli třeba jen čtyři procenta firmy, navíc s velmi tvrdými podmínkami, kdy bychom o vše mohli poměrně rychle přijít,“ říká Šatný.
Nakonec se rozhodl, že osloví vlastní kruh přátel s kapitálem, a výsledkem bylo to, že do akvizice vstoupil jeho bývalý spolužák, s nímž při studiích šest let bydlel na koleji. „Ten poskytl ekvitu, kterou banky požadovaly, zbytek financování šel z bank,“ dodává.
V současnosti je firma mezi vlastníky rozdělená tak, že management drží šedesát procent, z toho sám Pavel Šatný má 36 procent firmy, a zmiňovaný investor drží čtyřicet procent bez možnosti zasahovat do řízení. „Jsem jednatel, a pokud se neshodneme, platí moje rozhodnutí. To považuji za naprosto zásadní, aby v budoucnu nevznikaly problémy v řízení. Dobře nastavená společenská smlouva je klíčová,“ upozorňuje Šatný.
„Když jsme firmu kupovali, často jsem dostával otázku, co se změnilo. Odpověď byla, že vlastně nic zásadního. Já jsem se už předtím snažil firmu vést tak, jak nejlépe umím. Rozdíl byl v akorát tom, že se všechno výrazně zrychlilo,“ dodává.
Dnes se Doornite zaměřuje hlavně na vyšší střední segment a výrazně posílil i v technických dveřích, do kterých spadají protipožární, akustické nebo bezpečnostní dveře. Například protipožárních dveří Doornite vyrobí přibližně 35 tisíc ročně, což z něj dělá největšího producenta v Česku.
„Roste také podíl vstupních dveří do bytů, bezpečnostních dveří a akustických řešení, zejména pro developerské projekty,“ dodává Šatný.
Celkem firma vyrobí ve svých dvou závodech v Jihlavě a Uherském Hradišti necelý půl milion dveří a zárubní ročně, přičemž zhruba padesát procent produkce jde na export do dvanácti evropských zemí, zbylých padesát procent je pro domácí trh.
Foto Doornite
„V Česku jsme výrazně posílili spolupráci se stavebninami. Když jsem nastoupil, nebylo běžné, aby prodejci stavebních materiálů dveře brali vážně. Dnes je to jeden z našich klíčových distribučních kanálů,“ říká Šatný. Část produkce míří také přímo developerům do jejich projektů, a to včetně velkých hráčů, jako je třeba Finep.
Proto v rámci Doornite vznikla dceřiná firma, která přímo do developerských projektů zajišťuje montáže. Navíc firma pro developery dodá na míru i podlahy, akustické panely nebo skleněné stěny tak, aby vše ladilo k dveřím.
„Vedle developerů dodáváme i do veřejného sektoru, tedy pro nemocnice, školy, administrativní budovy. Vyvíjíme například dveře s ochranou proti skřípnutí prstů, určené pro školství a zdravotnictví, které jsme vyvinuli ve spolupráci se španělským partnerem, který dodává řešení do nemocnic a škol po celém světě,“ popisuje Pavel Šatný.
Letos podle něj firma očekává růst obratu o zhruba dvanáct procent a stabilní EBITDA. „Rosteme jak na domácím trhu, tak v zahraničí, zejména v Beneluxu a v Chorvatsku,“ říká Šatný a dodává, že veškerý zisk putuje zpátky na investice do firmy. „Ne všechny stroje zvládnou nové vysoce odolné lamináty a moderní hrany, proto musíme neustále obnovovat vybavení,“ říká.
Foto Doornite
Firma investuje také do digitalizace výroby. Zatímco před třemi až čtyřmi lety pracovalo ve výrobě v Jihlavě zhruba sto lidí, dnes je to asi 65, přičemž objem výroby zůstává stejný. „Nové linky umožňují výrazně snížit počet pracovníků na jednotlivých pracovištích,“ dodává Šatný.
To je ostatně potřeba, protože je ve stavebnictví problém sehnat kvalifikované pracovníky. A bude to podle Pavla Šatného ještě horší. „Právě proto chceme dál zvyšovat podíl technických dveří. Trh nám v tom nahrává, poptávka roste, ale musíme na ni být připraveni kapacitně i technologicky. To může znamenat i omezení dodávek do zahraničí tam, kde se produkty neprodávají pod naší značkou,“ vysvětluje.
Ve hře jsou podle něj i akvizice jiných firem, a to jak v segmentu dveří, tak v příbuzných interiérových oborech. „Vidím potenciál v tom, dostat se během tří let k obratu kolem jedné miliardy korun. A to kombinací organického růstu a případných akvizic firem s obratem v nižších stovkách milionů,“ uzavírá.
The post Měl firmu vyvést z krize, nakonec ji koupil. Doornite je teď špička ve výrobě dveří appeared first on Forbes.
