Realizace největší zakázky v historii Česka v podobě dostavby jaderné elektrárny Dukovany přivede do regionu na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje až deset tisíc nových pracovníků. Na rozdíl od dostavby Temelína to nebudou jen Češi a Slováci, ale i jiné národnosti. Města už se na jejich nápor připravují.
V nákupních centrech u třebíčské výpadovky na Znojmo je v pátek večer rušno, lidé rychle skládají potraviny do svých košíků, z nich po zaplacení rovnou do aut a hned nato odjíždějí vstříc volnému víkendu. A během toho mezi sebou klábosí, často jsou totiž z nedaleké rezidenční oblasti Horka-Domky a znají se osobně.
Za pět let ale může být situace taková, že se tu místní obyvatelé ne s každým dorozumějí. Nedaleko za nákupní zónou je totiž lokalita Vídeňský rybník, kde mají vzniknout nové domy a bytovky pro tisíce inženýrů i dělníků, kteří se budou podílet na dostavbě a poté i provozu naší nejstarší jaderné elektrárny.
„Aktuálně je ve výstavbě či ve fázi stavebního povolení 1050 bytových jednotek a zhruba dvě stě parcel pro rodinné domy. Jde o lokality Na Kopcích, Vídeňských rybník, Nehradov, Hájek 3 a několik dalších menších,“ uvedl pro Forbes starosta Třebíče Pavel Pacal.
Ten stál před dvěma týdny před novináři po boku ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, který do Třebíče přijel jen pár dnů po podpisu finální smlouvy s jihokorejskou KHNP. Kromě zastoupení českých firem na dostavbě Dukovan přesvědčoval místní, že čerstvě podepsaná zakázka je příležitostí pro region.
„Projekt přinese Vysočině a Jihomoravskému kraji řadu výzev, ale zároveň obrovský rozvoj v oblasti bydlení, školství, dopravní infrastruktury a velké hospodářské příležitosti pro několik generací ve všech navazujících oborech,“ řekl Vlček.
Otázka ubytování pracovníků na dostavbě jaderné elektrárny Dukovany ale může být daleko výbušnější než před čtyřmi dekádami, kdy kvůli výstavbě jihočeské JE Temelín vzniklo na konci osmdesátých let dokonce celé sídliště Máj v Českých Budějovicích nebo i v Týně nad Vltavou.
Hlavním rozdílem oproti dnešku je, že Temelín ze sta procent stavěly české a slovenské firmy a mezi dělníky tak byli nejčastěji Češi, Slováci a poté Poláci. Podle odhadů jich bylo šest tisíc.
Dnes mají české firmy zajištěnu prozatím jen třicetiprocentní účast na dostavbě Dukovan a tuzemská ekonomika dnes ani nemá k dispozici tolik českých dělníků.
„Ohlodaná kost v podobě čtyřiceti procent je naprosto relevantní obava,“ uvedl už v březnu před novináři odborník na výstavbu jaderných elektráren Václav Matyáš, který si ještě dobře pamatuje na celý proces výstavby Temelína, který započal už na konci sedmdesátých let minulého století.

V Dukovanech dnes pracuje necelých 1700 lidí, kteří obsluhují dnešní čtyři jaderné bloky. Se zaměstnanci dodavatelských firem se výsledné číslo šplhá ke třem tisícům.
Podle socioekonomické studie ministerstva pro místní rozvoj z loňského roku by do regionu kvůli dostavbě Dukovan mělo přijít až deset tisíc nových pracovníků od inženýrských po dělnické profese a bude pro ně chybět až tři tisíce bytů.
Samotná jihokorejská KHNP, v jejíž režii se bude dostavba Dukovan, jejíž výkop je naplánován na rok 2030, odehrávat, už v minulém roce vypočítávala, kolik sama dokáže zajistit pracovníků.
„KHNP má po celém světě zhruba dvanáct tisíc zaměstnanců. Pokud se bavíme jen o stavebních expertech, těch jsou v současnosti zhruba dva tisíce při probíhající stavbě dohromady pěti projektů doma i v zahraničí,“ uvedl před rokem v rozhovoru pro Forbes šéf české kanceláře KHNP Min Hwan Chang.
Aktuálně KHNP pro Forbes dodala, že bude dávat přednost českým pracovníkům.

Realita je ovšem taková, že už dnes firmám na českých stavbách chybějí tisíce pracovníků. Jde prakticky o veškeré profese od vyučených pracovníků až po ty s vysokoškolským vzděláním. A podle prognóz českého Svazu podnikatelů ve stavebnictví může do pěti let na trhu scházet až 74 tisíc pracovníků, kteří by kromě elektráren měli stavět například i vysokorychlostní tratě.
„Pokud by se ukázalo, že je obtížné mobilizovat dostatek pracovníků, zajistíme pracovníky ze sousedních zemí Evropské unie po důkladné komunikaci s českou vládou a EDU II (investor dostavby, pozn. red.),“ dodala KHNP.
Faktem ale také je, že Evropou prochází vlna jaderné renesance, nové bloky plánuje Polsko, Slovinsko, Slovensko nebo Maďarsko. Hlad po těchto pracovnících bude velký po celé Evropě.
A využívání pouze Čechů či obecně lidí z Evropské unie dnes už nedává velký ekonomický smysl. Podle údajů Českého statistického úřadu mzdy ve stavebnictví vzrostly jen v tomto prvním kvartále meziročně o 10,3 procenta, což bylo nejvíce ze sledovaných odvětví.
I v rámci dodržení nákladů na výstavbu je potřeba sáhnout po levnějších pracovních zdrojích. V současné době jsou především z východu (Kazachstán, Turkmenistán), často i z toho Dálného (Indie, Filipíny).
Koneckonců, tento efekt můžeme už teď sledovat u aplikací nabízejících taxi služby nebo u služeb rozvážejících jídlo z restaurací – čím dál tím častěji tyto služby vykonávají pracovníci ze Střední Asie nebo i Afriky. A to hlavně kvůli tomu, že se spokojí s nižšími odměnami než Češi.
V neprospěch tuzemských dělníků z pohledu jejich zastoupení na stavbě pak může hrát rozdíl i mezi korejským a českým právem. Na základě korejského práva může dělník pracovat až 52 hodin týdně, v Česku je to o zhruba čtvrtinu méně.
„Čeští pracovníci, kterým bylo přislíbeno přednostní zaměstnávání, musejí podle zákona pracovat maximálně čtyřicet hodin týdně, což je kratší pracovní týden než v Jižní Koreji,“ varoval už loni korejský server Hankyoreh.
Jen samotná Třebíč o 35 tisících obyvatel by měla z celého desetitisícového koláče příchozích pracovníků absorbovat až tři tisíce. Přibýt by tedy měla až desetina její současné populace.

„Pracujeme i s touto možností,“ odpověděl stručně starosta Třebíče na dotaz Forbesu, zda počítá i s faktem, že by do města přišli zahraniční pracovníci, a zda se neobává nevraživosti místních obyvatel.
Vzápětí ale zopakoval. „Naše město je na jadernou energetiku historicky navázané a díky tomu u nás má maximální podporu veřejnosti.“
Třebíč je od Dukovan vzdálená téměř čtyřicet kilometrů, další ubytovací kapacity mají vzniknout například i v blíže situovaném Moravském Krumlově nebo i v menších vesnicích, jako jsou Rouchovany, které jsou od jaderných bloků vzdáleny jen pár kilometrů. Ty už také mění zemědělské parcely na stavební právě v souvislosti s dostavbou Dukovan.
V těsné blízkosti samotné elektrárny pak na minimálně sedm let, což je doba výstavby, vznikne pracovní kampus pod taktovkou Jihokorejců.
Podle studie jihokorejské firmy Daewoo E&C, kterou si KHNP jakožto od hlavního dodavatele stavby nechala vypracovat ohledně podoby ubytování pro dělníky, bude tento kampus rozdělen na dvě části.
Jedna o rozloze jeden a půl hektaru bude určena pro korejské pracovníky, druhá pětkrát rozlehlejší pro české a zahraniční dělníky. V dokumentu nesou název Temporary area camp 1 a 2.
„Ubytovací zařízení budou navržena tak, aby poskytovala všem pracovníkům vysoce kvalitní životní podmínky, a budou realizována českými společnostmi v souladu s místními normami,“ uvedla KHNP.
„Ubytování se samozřejmě bude lišit v závislosti na tom, zda se jedná o dočasné ubytování během pracovního týdne, nebo o dlouhodobé ubytování na několik měsíců, či dokonce let,“ dodala firma.
Nově vyrostlé městečko by na místě mohlo stát i více než dekádu, jelikož ve hře je i dostavba druhého nového bloku Dukovan, jehož stavba by podle původního harmonogramu měla začít tři roky po prvním.
The post Města chystají nová sídliště pro dělníky z Dukovan. Ti nebudou jen z Česka appeared first on Forbes.