Myšlenkový experiment, který nepostaví. Sen saúdského prince The Line se rozpadá

Forbes Před 9 hodinami

Kdekdo to možná čekal. Mezi ně se ale nepočítá samotný strůjce megalomanského projektu The Line. Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán si vysnil, že se se svojí vizí zapíše do historie, a v roce 2021 s pompou ohlásil světu, že se už v roce 2025 začnou stěhovat první obyvatelé do futuristického lineárního města se zrcadlovými fasádami táhnoucími se v délce 170 kilometrů a tyčícími se do výšky pěti set metrů.

Mělo to být naprosté překopání konceptu měst. Devět milionů lidí mělo bydlet ve vertikálně uspořádaném městě bez klasických ulic mezi stěnami vzdálenými od sebe dvě stě metrů.

Jednotlivé zádrhely přišly už záhy. Rostly očekávané náklady, prodlužovaly se odhady doby výstavby, zmenšovala se první etapa. Teď to ale vypadá, že The Line nevznikne vůbec. A že poslední, kdo projektu věří, je už jen sám jeho strůjce.

Podle textu Financial Times, který dal dohromady rozsáhlé důkazy a názory expertů i lidí, již se na projektu podílí, je lineární město v ohrožení kvůli inženýrským i fyzikálním překážkám a zároveň rapidně ubývají investoři, kteří do The Line chtějí dát své peníze.

„Myslím, že jako myšlenkový experiment je to skvělé. Ale myšlenkové experimenty se nestavějí,“ citují Financial Times experta na městské plánování působícího v Saúdské Arábii. Jeden z bývalých zaměstnanců projektu zase pro list uvedl, že už všichni vědí, že projekt nebude fungovat, nyní jde jen o to, jak to šetrně sdělit korunnímu princi, který si neúspěch odmítá připustit.

Problémů, které se s městem spadajícím pod zastřešující projekt Neom objevily, je mnoho. Zároveň je ovšem až fascinující, jak se je lidé, kteří na projektu pracují, snažili řešit.

Například centrální marina, kde by měly kotvit největší výletní lodě světa, by podle expertů postrádala přirozený proud. To by znamenalo, že by v lineárním městě byla místo přímořského přístavu brzy spíše jakási tůň se stojatou vodou, která přináší například hygienické potíže. Inženýři se proto rozhodli problém vyřešit instalací obřích čerpadel. Ta by ale musela běžet 24 hodin denně, 365 dní v roce.

Další výzvu představuje třicetipatrová budova nazvaná „Lustr“, která má být umístěna nad přístavem a má být zavěšena za obří konstrukci fasády.

U zavěšené budovy vyvstala mimo jiné otázka, co se splachováním na toaletách vzhledem ke gravitaci, protože když člověk spláchne, obsah toalety míří logicky dolů k zemi. Vyřešit toto dilema měly stovky kyvadlových vozítek, která by splašky svážela nahoru do fasády a pak do kanalizace.

S dalším působením fyziky by si ale „Lustr“ asi neporadil. Architekti totiž podle Financial Times tvůrce projektu varovali, že zavěšení třicetipatrové budovy ze skla a oceli stovky metrů ve vzduchu by mohlo vést k tomu, že by se budova kvůli otáčení Země začala postupně pohybovat jako kyvadlo a nakonec se ulomila a zřítila.

Ke konstrukčním problémům je potřeba připočítat i ty enviromentální. Katastrofou by lineární město bylo například pro migrující zvířata včetně milionů ptáků, pro které by 170 kilometrů dlouhá a půl kilometru vysoká zrcadlová překážka v jejich migrační trase byla fatální. Pokud by tedy přežili průlet mezi plánovanými větrnými farmami, které by měly The Line zásobovat energií.

Odborníci na ochranu přírody proto označili projekt na začátku roku 2024 za nově vznikající problém globální ochrany biodiverzity. A i když se designéři snažili hledat řešení jako tečkovanou fasádu nebo velké průchody ve fasádě, ukázalo se, že nic z toho enviromentální katastrofě nezabrání.

Navíc byl původní rozsah projektu tak obrovský, že by pravděpodobně přetížil globální zásobovací kapacity a cenotvorbu. Například na beton pro prvních dvacet osmisetmetrových modulů by byla potřeba roční zásoba cementu větší, než je roční produkce Francie. Projekt by také spotřeboval přibližně šedesát procent roční světové produkce oceli.

S tím se pojí i finanční náročnost projektu, která je podle posledních aktualizovaných odhadů ve výši zhruba 4,5 bilionu dolarů. Saúdská vláda přitom spoléhala na to, že projekt The Line přiláká obrovské množství financí zvenčí. Jenže zahraniční investice se neuskutečnily a asi už se ani neuskuteční.

Aby byl projekt finančně atraktivní pro externí investory, vyžadoval podle propočtů minimální množství obyvatel odhadované na tři sta tisíc až pět set tisíc lidí, což by odpovídalo sedmi modulům. Jenže rozsah první etapy se postupně snížil až na pouhé tři moduly, což v podstatě znemožnilo nabízet projekt jako investici. A to je zásadní problém.

Rozestavěný pomník vynalézavosti

Stavební práce na The Line sice v současnosti ustaly, základy lineárního města už jsou ale patrné například ze satelitních snímků. A je třeba uznat, že to, co se už podařilo vybudovat nebo zorganizovat, je jedinečné. Ovšem pravděpodobně zbytečné.

Aktuálně už podle dostupných zdrojů Saúdská Arábie do projektu The Line napumpovala minimálně padesát miliard dolarů. Většina z této částky připadá na masivní základové a zemní práce, které jsou ve světovém kontextu výjimečné svým rozsahem a měřítkem.

K dnešnímu dni už bylo vyvrtáno asi šest tisíc pilotů táhnoucích se přes dva kilometry pouště, které zdroje v textu Financial Times označují za jedny z největších na světě. Někteří specialisté je popsali jako „absolutně kolosální“ a „možná největší piloty, jaké kdy člověk položil“. A pro dělníky a jejich rodiny vzniklo několik velkých obytných komplexů.

Obří výkopové práce se už uskutečnily také na místě zmiňovaného centrálního přístavu, kde bylo do konce roku 2023 vyhloubeno sto milionů kubických metrů zeminy, což odpovídá čtyřiceti Velkým pyramidám v Gíze.

Zároveň vláda srovnala se zemí i několik vesnic domorodých obyvatel, které násilně vystěhovala, a čelí obvinění z toho, že některé z nich dokonce zavraždila.

A poté, co byla první fáze projektu zredukována z dvaceti modulů na tři, zasypali stavaři část už vybudovaných základů pískem.

The post Myšlenkový experiment, který nepostaví. Sen saúdského prince The Line se rozpadá appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek