Tak dlouho prodával umění miliardářům, až se sám stal jedním z nich. Larry Gagosian je nejen nejznámější, ale pravděpodobně taky nejbohatší obchodník s uměním na světě. Jeho jmění je podle magazínu The New Yorker oceněno na miliardu dolarů.
Příběh Gagosiana je ztělesněním klasického amerického snu. Narodil se v roce 1945 v Los Angeles do rodiny chudých přistěhovalců z Armenie a s svůj původ nezapře. „Gargosian se netváří jako galerista, jako osoba z vyšších sfér. Má okolo sebe fluidum macha, tvrdého obchodníka,“ deklaruje spisovatel Patrick Radden Keefe pro The New Yorker.
Tento však očividně vyhovuje Antoine Arnaultovi, Romanu Abramovičovi, Madonně či Stingovi. Ti všichni jsou totiž Gargosianovi stálí klienti, kteří od něj nakupují díla Warhola, Picassa, Damiana Hirsta, Anselma Kiefera a dalších.
Na Larry Gargosianovi je pozoruhodné i to, že celý svůj byznys, jenž čítá devatenáct galerií, které se nachází od Los Angeles po Hong-Kong, vlastní sám. „Slunce nikdy nezapadá nad nějakou z mých výstavních síní,“ prý rád tvrdí.
Dohromady má tak k dispozici prostory o rozloze víc než 60 tisíc metrů čtverečních, což je víc než může nabídnout i leckteré velkorysé muzeum.
Původně přitom Gargosian začínal jako takový muž pro všechno – vydělával si jako noční obsluha benzínky, přes den prodával v obchodě s cetkami. Aby plakáty prodal dráž, naučil se k nim dávat rám. A slavil s tím úspěch.
S rostoucím zájmem oslovoval lokální začínající umělce z Los Angeles a otevřel si vlastní obchod. S přibývajícími kontakty a samostudiem v oblasti umění se Gargosianovo obchodování rozšiřovalo.
Nejvíc mu ale v začátcích pomohlo seznámení s newyorským galeristou Leem Castelli. V sedmdesátých letech to byl nejdůležitější obchodník s americkým uměním a nadšený Gargosian mu byl sympatický.
Aby se Castellimu odvděčil za to, že mu otevřel svět umění, věnoval mu Larry zlaté hodinky Patek Phillip. Galeristu, který byl následníkem vlivné italské rodiny Castelliů, však přesvědčilo především Gargosianovo umění prodávat.
Foto Dimitrios Kambouris/Getty Images for WSJJak ale funguje Gargosianův byznys model dnes? Zjednodušeně řečeno, prodává nejznámější umělce těm nejbohatším lidem. Od té nejmovitější klientely však také artefakty nakupuje. A jeho know-how tkví v kontaktech. Přesně ví, kde získat i velmi vzácná díla.
Naproti tomu podpora institucí mu ale nijak blízká není. „Nerad prodávám obrazy muzeím. Pak je od nich nemůžu dostat zpět,“ prohlašuje natvrdo pro The New Yorker.
Sídlo v Hamtons, kam Gargosian pravidelně zve bohaté a vlivné, připomíná palác Velkého Gatsbyho. Vše tu má pod palcem Gargosianův komorník Eddie, který je vždy připraven nalít svému zaměstnavateli sklenici perlivé vody.
Gargosianův mozek totiž musí zůstat střízlivý i během opulentních večírků s pečlivě sestaveným guest listem. Nejznámější podnikatelé planety se tu potkávají s celebritami i samotnými umělci. Důležitá je podle něj vyváženost, když dorazí příliš byznysmenů, budou se nudit. Pokud ale bude víc hollywoodských hvězd, kdo nakoupí všechno to umění?
S kontakty na důležité lidi pomáhá Larry Gargosianovi i Derek Blassberg. Novinář a spisovatel, kterého sledují na Instagramu dva miliony lidí, je připraven obchodníkovi s uměním dovést téměř kohokoliv z řad svých známých i jejich přátel.
Nestačí ale být jen slavný. Guest list musí Gargosian předem schválit. A i u herců, jako je Leonardo di Capria nebo Robert De Niro, se předem zajímal zda už někdy dříve nakupovali drahé umění.
Pozvánku nicméně vždy dostávají magnát Henry Kravis nebo investor Steve Cohen. Stejně jako Giselle Bundchen nebo Kate Moss, protože „mít super modelky u stolu“ působí podle Gagosiana dobře.
Italský fotograf Jean Pigozzi, kterého pojí s Larrym Gargosianem dlouholeté přátelství, tvrdí, že tyhle večírky jsou vlastně jakousi převlečenou marketingovou kampaní. A Gargosianovo kouzlo podle něj spočívá v tom, že dokáže toho správného člověka přesvědčit o tom, že si „bezpodmínečně nutně musí pořídit další obraz od Picassa“.
Larry Gargosian je údajně schopen zajít tak daleko, že je ochotný případným zájemcům prodat i vlastní umělecká díla či dokonce nábytek. Zprvu se tomu bránil, ale pokud se někomu z hostů zalíbí jeho židle, stůl, či obraz visící na stěně, stanoví mu cenu.
Podobně se ale chová i k těm, jejichž umění prodává. Pokud prahnete po dílech, která se nedají sehnat, půjde Larry ke svým známým, kteří tahle díla na stěně nebo v trezoru mají, a přesvědčí je, aby je prodali. A pokud to odmítnou, zdvojnásobí nabídku.
I jinak je jeho přístup k byznysu přímočarý. Například otázka morálky jeho klientů pro něj, zdá se, příliš zásadní není. Pokud je pro něj nezákonné s někým obchodovat, dělat to nebude. Jinak mu prý však nepřísluší rozebírat morální předpoklady potenciálních kupců.
Proto Gargosian po ruské invazi na Ukrajinu přestal spolupracovat se sankcionovanými ruskými miliardáři, ale dodnes například prodává umění Leonu Blackovi, který musel odejít z křesla předsedy amerického muzea MoMa poté, co vyšly najevo jeho úzké finanční vazby na Jeffreyho Epsteina.
