„Plicní hypertenze znamená zvýšení krevního tlaku v plicních cévách. Postihuje zhruba procento dospělé populace, přičemž ve věku nad 60 let je ještě častější,“ uvedl Pavel Jansa z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
ČTĚTE TAKÉ: Češi touží po štíhlosti jako Hollywood. Pro koho jsou léky na hubnutí určeny?
Nejčastějším příznakem nemoci je dušnost, která se postupně zhoršuje. K ní se přidává suchý dráždivý kašel, únava, vyčerpání a bolest na hrudi.
Lékaři zprvu hledají běžnou diagnózu
„V pozdějších fázích onemocnění začíná pacientům postupně selhávat pravá komora srdeční – při plicní hypertenzi dochází k její zvýšené námaze. To se projevuje modravým zbarvením kůže a rtů nebo otoky dolních končetin. Pacienti také mohou vykašlávat krev a omdlévat,“ líčil Jansa.
Přibližně 95 procent případů plicní hypertenze souvisí s onemocněním srdce a plic. Její příčinou však také může být plicní embolie nebo autoimunitní nemoci. Zejména v počátečním stadiu se plicní hypertenze často zaměňuje s jinými chorobami, jako je například astma.
„Závažné formy plicní hypertenze představují vzácné onemocnění, a tak lékaři nejprve uvažují o běžnějších diagnózách. Zásadní přitom je začít s léčbou včas. Jen tak dokážeme předejít vážným zdravotním komplikacím, nebo dokonce úmrtí,“ zdůraznil kardiolog a dodal, že pacientům po prodělané plicní embolii pomáhá s včasným záchytem od roku 2023 screeningový program.
Nemoc má i socioekonomický dopad
Zhruba procento plicních hypertenzí představuje takzvaná plicní arteriální hypertenze (PAH). Ta postihuje muže i ženy ve všech věkových skupinách. Denisu z Ostravy postihla před sedmi lety v jejích 33 letech, když při chůzi do schodů podruhé omdlela.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Klíšťat v Česku přibývá, alikace ukazuje, kde je jich nejvíce. Lidé je mohou i nahlašovat
„Úplně jsem zmodrala, přestala dýchat a svíjela se v křečích. Manžel mi volal sanitku. Měla jsem štěstí, že se hned přišlo na příčinu: plicní arteriální hypertenze,“ vzpomínala. Okamžitě se jí ujali experti z Fakultní nemocnice Olomouc a začala léčba. „První rok jsem si aplikovala lék, který sice pomáhal, ale moje tělo ho špatně tolerovalo,“ popsala Denisa.
Musela proto přejít na nový léčivý přípravek, ten jí však způsoboval bolesti, kvůli nimž musela brát zároveň opiáty. Po třech měsících proto lékaři uznali, že léčbu je třeba změnit, a tak Denise zavedli do břicha malou pumpičku, která jí aplikuje léky vnitřně. „To bylo v roce 2020 na mé narozeniny, takže jsem vlastně dostala dárek,“ smála se.
Kromě zdravotních komplikací má i tato nemoc i výrazný socioekonomický dopad. Přibližně 81 procent pacientů s PAH v produktivním věku pobírá invalidní důchod, dvě třetiny z nich dokonce nejvyšší – třetí stupeň. Jen 31 procent nemocných je ekonomicky aktivních a pouze 14 procent z nich pracuje na plný úvazek.
Tento vliv nemoci pocítila i Denisa, která se ke svému původnímu životu vrátit nemůže. Po stanovení diagnózy opustila svoji práci kadeřnice a pobírá invalidní důchod. „Nemůžu vykonávat náročné fyzické aktivity. Zadýchám se a rozbuší se mi srdce jen při naplňování pračky prádlem. To samé se mi děje i při změnách počasí,“ líčila.
Důležitou oporou je pro ni manžel. „Měl o mě první měsíce po zjištění diagnózy takový strach, abych znovu neomdlela, že mě nosil do schodů v náručí,“ přiznala Denisa. To, že PAH významně ovlivňuje kvalitu života pacientů, kteří jsou často odkázáni na pomoc druhých, vyzdvihl také Jansa: „Péče o ně je podobná jako o nemocné se závažnými formami rakoviny.“
Plicní arteriální hypertenze se léčí kombinací léků, které vedou především k rozšiřování plicních cév. „Aktuální vývoj ve farmakoterapii PAH směřuje i k možnosti ovlivnit přestavbu malých plicních cév. To v kombinaci s účinkem stávající terapie představuje zcela zásadní pokrok,“ přiblížil lékař.
V současné době v Česku fungují tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze: II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Klinika kardiologie IKEM a I. interní klinika – kardiologická, FN Olomouc. „Léčba tohoto onemocnění je komplexní a nákladná. Proto je nutné soustředit péči o pacienty do specializovaných center,“ doplnil Jansa.
Budovy v Česku se zahalí do modra
K moderním léčivým přípravkům se v rámci klinické studie dostala jeho pacientka 35letá Kateřina z Prahy. Po úpravě terapie její potíže s dechem ustoupily. „Vyjdu například bez zastavení více pater,“ popsala. Naplno však pracovat nemůže a jako většina ostatních pacientů s PAH pobírá invalidní důchod.
Kateřina aktivně působí ve Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které v Česku existuje již od roku 2005. Jak uvádí jeho předsedkyně Milena Kaftanová, pacientům psychicky pomáhá kontakt s ostatními nemocnými.
„Organizujeme proto řadu společných akcí, vzájemně si vyměňujeme informace a šíříme osvětu,“ přiblížila. U příležitosti Světového dne plicní hypertenze pořádá sdružení setkání na pražském Vítkově. „Zúčastnit se ho může kdokoli, nejenom nemocní, ale i jejich rodiny a přátelé,“ avizovala Kaftanová.
Na nemoc také 5. května upozorní několik modře nasvícených významných budov – v Praze Tančící dům a budova Riverview, ve které sídlí farmaceutická společnost MSD Česká republika. V Brně modře zazáří budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku i OC OMEGA a v Olomouci budova radnice na Horním náměstí.
Modře nasvícené budovy mají symbolizovat jeden z příznaků nemoci – modré rty.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zelená uklidňuje, červená povzbuzuje a co růžová? Odborníci odhalili vliv barvy léků
