Úterý 01. červenceSvátek má Venku je 28 °C, Jasno

Nesmrtelný ajatolláh Chameneí: Ctil ho už Gustáv Husák, teď ho má Izrael za novodobého Hitlera

CNN Prima News Před 6 hodinami

Alí Chameneí za pozdravy od Gustáva Husáka srdečně poděkoval a pustil se do jednání s předsedou československé vlády Ladislavem Adamcem. Co všechno si skutečně řekli, nevíme. Po tolika letech je nutno se spokojit pouze s referáty, které o československé návštěvě v Íránu přinášelo Rudé právo, deník ústředního výboru Komunistické strany Československa.

ČTĚTE TAKÉ: Izrael zlikvidoval dalšího strůjce masakru. Spoluzakladatel Hamásu vycvičil tisíce teroristů

S prezidentem Alí Chameneím se Adamec sešel až v závěru návštěvy, takže už i trochu bilancovali: „V rozhovoru oba představitelé vyjádřili uspokojení nad dosavadním vývojem návštěvy čs. premiéra, kterou ocenili jako významnou příležitost posoudit cesty k rozvoji a rozšiřování styků spolupráce mezi oběma státy, vzdor jejich vzdálenosti a rozdílnosti.“

Napřed se šáhem, pak s islamisty

Československá socialistická republika (ČSSR) neměla žádný problém paktovat se s teokratickým totalitním státem. Sovětský blok přitom dříve udržoval velmi přátelské vztahy s íránskou monarchií v čele se šáhem Rézou Pahlavím, kterému Gustáv Husák v roce 1977 dokonce osobně předal nejvyšší státní vyznamenání – Řád Bílého lva. Když ale islámská revoluce v Íránu v roce 1979 smetla šáhův režim a do vlasti se z exilu vrátil náboženský vůdce Chomejní, komunistický blok brzy akceptoval i nový režim.

A právě ajatolláh Chomejní si v roce 1981 vybral do funkce prezidenta země svého loajálního žáka Alí Chameneího, který je dodnes nejobávanějším blízkovýchodním nepřítelem Izraele, Spojených států i západních demokracií. Rusko zásobuje drony pro válku s Ukrajinou a světu hrozí jadernou pumou, ta by ale asi nejvíce ohrožovala právě Izrael.

Společný nepřítel má jméno Izrael

Když Ladislav Adamec v lednu 1989 mluvil v Teheránu o rozdílných společenských zřízeních v Československu a Íránu, brzy padla řeč i na to, co oba režimy spojuje. Společným nepřítelem islámského i socialistického státu byl totiž právě Izrael.

„Podobně jako ČSSR je i Írán pro spravedlivé urovnání situace na Blízkém východě a pro prosazení zákonných práv palestinského lidu,“ zaznělo při Adamcově návštěvě. O takzvané „nezákonné izraelské okupaci arabských území“ se během pobytu delegace mluvilo vícekrát, například při setkání s íránským premiérem Hosejnem Músávím.

Nešlo jen o planá slova, Praha byla až do sametové revoluce v roce 1989 jednou z tajných centrál palestinských teroristů. A když třeba 18. října 1989 přijel do Československa palestinský vůdce Jásir Arafat, stál mu po boku také Bassam Abu Sharif, podle tehdejšího amerického časopisu Time nejznámější „tvář teroru“. Podobně to o několik let později viděl i britský deník Daily Mail: „Bassam Abu Sharif byl jedním z nejznámějších a nejnebezpečnějších teroristů na světě.“

Československo v osmdesátých letech dokonce zajišťovalo i výcvik Palestinců v Zastávce u Brna, což měla mít na starost Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti. Husákův režim také teroristům v Palestině nepřímo dodával Semtex, jen v osmdesátých letech měl vyvézt 40 tisíc tun této výbušniny do Sýrie či Íránu, odkud ji nebyl problém dostat do Pásma Gazy či na Západní břeh Jordánu.

Paradoxní pieta premiéra Adamce

Když v lednu 1989 přijel do Teheránu premiér Ladislav Adamec, zrovna utichla válka Íránu s Irákem, která začala v září 1980. Osmileté boje si vyžádaly až 400 tisíc obětí, přičemž je zajímavé, že Praha v průběhu války udržovala přátelské vztahy s Teheránem i Bagdádem.

Pragmatismus či alibismus komunistického režimu už byl historiky mnohokrát popsán. V pondělí 30. ledna 1989 se premiér Ladislav Adamec poklonil obětem šáhova režimu i padlým vojákům islámské republiky z právě ukončené irácké okupace: „Součástí pondělního programu byla návštěva ústředního teheránského hřbitova Behešte Zahra, kde L. Adamec položil věnce u památníku vlastenců, kteří padli v boji proti šáhovu režimu i za Íránskou islámskou republiku.“

Tanky i magnetofonové kazety

Šáh přitom nosil československý Řád Bílého lva a Československo po celá osmdesátá léta podporovalo Irák také vojenskými dodávkami. Podrobných informací o množství zbraní není mnoho, z diplomové práce „Vztahy Československa a Iráku v letech 1980-1989 v kontextu studené války a irácko-íránské války“ vyplývá, že na vysoké vojenské škole v Bagdádu během války působilo 15 československých odborníků a iráčtí studenti se vojenským odbornostem učili i na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. V menší míře Československo dodávalo do Iráku i těžké zbraně, včetně tanků a transportérů.

V Iráku i během irácko-íránské války působili českoslovenští odborníci také při modernizaci průmyslu a zboží putovalo oběma směry. Pamětníci si možná vzpomenou na irácké magnetofonové kazety v tuzemských obchodech, které byly v osmdesátých letech dostupnější a dle někoho i kvalitnější než tehdejší české kazety značky Emgeton.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Pásmu Gazy bude brzy příměří, tvrdí Trump. „Vyřešit“ hodlá i Severní Koreu

Premiér Adamec ovšem v lednu 1989 vyjednával byznys i s protivníkem Bagdádu. „L. Adamec si prohlédl jednu z největších automobilek v Íránu, státní podnik Iran Khodro. Vyrábějí se zde autobusy, mikrobusy a sanitní vozidla v licenci firmy Mercedes Benz,“ uvedlo Rudé právo. Předseda vlády měl s íránskou vládou dojednat dodávku sanitních vozidel pro Československo, ale zda k ní skutečně došlo, není známo. Jisté je, že po sametové revoluci Praha rychle ukončila jakoukoli spolupráci s Teheránem i Bagdádem a zastavila i podporu Palestincům.

Současný íránský lídr Alí Chameneí výše popisovanou historii prožil na vlastní kůži. Od roku 1981 v pozici prezidenta a po smrti ajatolláha Chomejního v červnu 1989 i na postu nejvyššího duchovního a politického vůdce Íránu. V čele země je 36 respektive 44 let a v tomto směru nemá žijícího konkurenta. V historickém přehledu by se ale našli státníci, kteří zemi řídili i mnohem déle. Například britská královna Alžběta tak činila 70 let a rakouský císař a český král František Josef I. 68 let.

Kac: Je to novodobý Hitler

Alí Chameneí měl ovšem v minulých dnech namále. „Zachránil jsem ho před velmi ošklivou a potupnou smrtí,“ podotkl americký prezident Trump v pátek 27. června. Američané prý velmi dobře věděli, kde se íránský vůdce skrývá, ale darovali mu život. Chameneí se následkům bombardování vlastně vysmál, Trump proto hrozí dalšími nálety.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac přirovnal íránskou hlavu země k novodobému nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. A slovy „nemůže nadále existovat“ vyjádřil představu o dalším osudu dlouholetého vládce Íránu, který podle Kace neváhá veřejně mluvit o zničení Izraele.

Jisté je, že premiér Ladislav Adamec, který si s Chameneím třásl rukou v lednu 1989, měl mnohem kratší politickou kariéru. Šéfem československé vlády se stal v říjnu 1988 a už 7. prosince 1989 ho z politické scény smetla sametová revoluce. Adamec zemřel v dubnu 2007, ale Chameneí pořád sedí na pomyslném „perském trůnu“.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Trump má potřebu provokovat, řekl Pavel v Partii. Prozradil, o čem spolu mluvili v Haagu

Pokračovat na celý článek