Přijetím konsolidačního balíčku došlo k navýšení daně z příjmu právnických osobo o dva procentní body. Je to poprvé v historii, co se tato daň zvyšuje. Zavedla se totiž v roce 2010 a dosud platila hranice 19 procent. Vyšší zdanění brala vládní koalice jako kompromis. Přesto se k její obhajobě přihlásil ministr financí Zbyněk Stanjura.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pět minut hrůzy. CNN zveřejnila video, které odhaluje řádění Hamásu i přípravy na útok
„Jakkoliv mě zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent netěší, přispěje to ke snížení strukturálního deficitu po minulé vládě o 22 miliard korun ročně. Ekonomičtí experti se navíc vesměs shodují, že mírné zvýšení sazby o dva procentní body nebude pro firmy motivací ke stěhování,“ uvedl Stanjura na sociální síti X.
Podle něj se firmy neodhodlají ke stěhování kvůli nákladům na reorganizaci, jelikož se jim to nevyplatí. „S 21procentní sazbou se jen přiblížíme průměru Evropské unie,“ dodal ministr financí.
Průměru se sice Česká republika přiblíží, východ Evropy ale nabízí nižší firemní daně. Týká se to například Polska, které bude mít daň ve výši 19 procent a Maďarsko dokonce devět procent.
Ekonom Petr Bartoň považuje za nestandardní, jakou argumentaci ministr financí použil. „Řešit zrovna strukturální deficit skrze firemní daně je trochu neortodoxní, neboť právě zisky firem většinou reagují na hospodářský pokles citlivěji než třeba zdanění spotřeby nebo pracovních výdělků. Ale snížit deficit to určitě pomůže,“ řekl Bartoň pro CNN Prima NEWS.
Podle něj se ale neobjeví moc firem, které by kvůli zvýšení odešly do zahraničí. „Firmy trápí zejména schované zdanění práce ve formě sociálních odvodů, ty má Česko relativně k státnímu rozpočtu největší na světě. Změna ale dává signál, že by se lidé neměli snažit být podnikateli, ale raději zaměstnanci. Pak je ale otázka, kdo bude do budoucna pracovní místa vytvářet,“ dodal Bartoň.
Stát chce vybrat zpět peníze z covidové pomoci
I hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda považuje schválený návrh za nešťastný. „Ještě nešťastnější je však jeho zdůvodnění – prý firmy mají vrátit pomoc, kterou jim stát poskytl během covidu,“ řekl Kovanda.
Ekonom tím naráží na Stanjurův výrok v rozhovoru pro E15, podle kterého firmy vrátí na daních peníze z covidové pomoci. „Některé státy třeba v covidových letech dávaly pomoc formou půjčky. Jestli to byly opravdu desítky a desítky miliard této pomoci, tak si myslím, že není nic špatného na tom chtít část té pomoci vrátit zpátky ve formě daní,“ řekl v rozhovoru Stanjura.
Kovanda totiž upozorňuje, že zvýšení daně je trvalé, nikoli dočasné jako v případě covidové pomoci. „Ale hlavně. Politici přece učinili z covidové pomoci předmět politického boje. Nejprve, v první půli 2020, když Babišova vláda ještě pomoc škrtila, tehdejší opoziční strany – dnešní strany vládní – volaly po dramatickém navýšení pomoci. Když pak Babišův kabinet začal do ekonomiky sypat miliardy, tehdejší opoziční strany otočily a volaly, že pomoci je příliš a Česko kvůli ní zbankrotuje,“ dodal ekonom Trinity Bank.
