„To, co sledujeme na Ukrajině, je velice podobné tomu, co se odehrávalo v Jugoslávii – ostřelování nemocnic, divadel, kostelů, kulturních památek. Zabíjení civilistů v konfliktu je také velmi podobné. Musím přiznat, že jsem nevěřil tomu, že se v době svého života ještě dožiju války v Evropě,“ podotkl Dzuro.
Vysvětlil, že vyšetřováním válečných zločinů strávil deset let, z toho rok ve válce. „V roce 1994 jsem přišel do Sarajeva, celý rok tam válečný konflikt byl. A doufal jsem, že aspoň generace, v níž nyní žiju, se z toho poučí. Vím, že lidstvo je nepoučitelné, ale i z té zkušenosti v Evropě jsem se domníval, že další válka nebude. Spletl jsem se. Už rok na Ukrajině probíhá,“ pokračoval.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jako kdyby Rusům docházel dech. Reportér rozebral kruté boje o strategický Bachmut
Ze záběrů v televizi, z toho, co vidí z dálky, má pocit, že se situace opakuje. „Vypadá to skoro stejně jako to, co jsme pozorovali v Jugoslávii, Bosně a Hercegovině a Chorvatsku,“ domnívá se. Vzpomněl, že jen v Bosně bylo zavražděno sto tisíc lidí, miliony obyvatel uprchly.
„Ale v porovnání s tím, co se děje na Ukrajině, je aktuální konflikt daleko větší. Ukrajina je obrovská země v porovnání se Srbskem. Jsou to kilometry a kilometry potenciálních míst, kde by mohlo dojít k válečným zločinům. Časově bude trvat možná desítku let, než se podaří zajistit všechny důkazy,“ uvedl.
Emoce měly 17 let zpoždění
Dzuro v Jugoslávii doslova objevoval a otevíral masové hroby. „Nebyla to jen jedna exhumace. V tom největším hrobě bylo 265 zabitých lidí. Dělal jsem i menší masové hroby, ale v té době jsem vlastně žádné emoce neměl. Byla to práce, nebyl čas na pocity. Nedávno jsem se tam vrátil v rámci natáčení filmu Vyšetřovatel. Když jsem se postavil k masovému hrobu, tak na mě úplně nečekaně emoce dolehly,“ přiznal.
Doplnil, že u něj měly 17 let zpoždění. „Když jsem tam před dvěma lety přijel, viděl jsem ty hrobečky – za každé jedno tělo je tam keříček. K tomu ten památník... Bylo to jako ve filmu, všude kvetly vlčí máky, které jsou symbolem zabitých lidí ve válce. Poprvé mě zasáhly emoce,“ podotkl. Dodal, že těžko se obrazy z vyšetřování dostávají z hlavy: „Bude to se mnou až do smrti – zkušenost z obrovského množství těl. To u kriminální policie v normální zemi nezískáte.“
