IPO jako za času covidu? V roce 2021 vstoupilo na americký akciový trh skrze klasické IPO, tedy primární veřejné nabídky akcií, 1035 firem. A vytvořilo tak dodnes platný historický rekord. Taková žeň nás sice letos asi nečeká, přesto jsou tu známky, že by na akciový trh mohlo vedle kapitálu připlout i slušné množství nových ryb. A tím nemyslím ty podměrečné.
Jedním z takových signálů je nebývalý optimismus mezi investičními bankami na Wall Street. Investiční bankéři se podle zprávy agentury Reuters připravují oživení transakcí na světových kapitálových trzích. Stavidla má přitom zvednout slibná nabídka několika významných společností. Prezidentka newyorské burzy Lynn Martin agentuře prozradila, že se instituce po letech připravuje na opravdu aktivní rok.
Něco podobného již loni na konci listopadu naznačoval konkurenční Bloomberg, který citoval jednoho z vedoucích bankéřů banky Goldman Sachs. Bankéř podle článku prohlašoval, že minimálně v technologickém segmentu očekává letos dvojnásobný počet primárních veřejných nabídek akcií.
Můžeme ale investičním bankéřům věřit?
Na jedné straně na trhu panuje celá řada podmínek, které by tomu nahrávaly. Za všechny můžeme jmenovat víru investorů v to, že Trumpova administrativa nebude byznysu ve Státech házet pod nohy zbytečné překážky. Dál jde také o akciové trhy v blízkosti svých maxim, snižování úrokových sazeb a nebývale rozjetou americkou ekonomiku, kterou nastupující administrativa zdědí po předchozí vládě.
Jsou zde ale minimálně dva faktory, které nad tento krásný vzdušný zámek vrhají trochu stín. Tím prvním jsou relativně snadno dostupné zdroje soukromého kapitálu, které jsou pro společnosti před vstupem na burzu rozhodně preferovanější variantou. Souvisejícím, závažnějším, problémem jsou pak valuace.
Relativně velké množství IPO dnes totiž nepřinese ani tolik kapitálu jako poslední velká kola soukromého investování. Volba, jestli si jít pro peníze na burzu a smířit se s mnohem přísnějším dohledem, nebo raději sáhnout po privátním investování, je pak ještě jednodušší.
To by se však brzy mohlo začít měnit. Jak totiž naznačují data společnosti PitchBook, když firmy vyrostou příliš rychle jen za pomoci soukromého kapitálu, není to vůbec výhodné pro jejich investory. Těm totiž dramaticky zpomaluje a klesá návratnost jejich investic.
Podle PitchBooku například v posledních šesti měsících roku 2021 soukromí investoři z firem získali více výstupního kapitálu než v následujících třech letech. Aby totiž investoři realizovali svůj zisk, musí se stát jedna ze dvou věcí – vstup na burzu, nebo musí dojít k akvizici firmy.
Zdroj PitchBook
A tady narážíme na problém – k akvizicím privátních firem dochází hlavně u těch menších, ty s valuací půl miliard dolarů a více se kupují jen málokdy. Bez burzy tak přestává exit strategie fungovat.
Vyjádřeno skrze částku, kterou loni společnosti vstupem na americké trhy vybraly, představoval rok 2024 nezávazný příslib lepšících se časů.
Firmy vybraly 28,8 miliard dolarů při 225 IPO. Pro srovnání v roce 2023 to bylo 19,4 miliardy při 154 IPO a v roce 2022 dokonce jen 7,7 miliard při 181 IPO.
Naopak na vrcholu pandemické investiční bubliny, která vyzdvihla nahoru prakticky všechna aktiva, přinesl vstup na burzu formou IPO rekordních 142 miliard dolarů, o ty se ale muselo podělit rekordních 1035 firem.
Zdroj Stockanalysis.com
Které z firem se současnou valuací přes půl miliardy dolarů by tedy mohly letos prolomit ledy zamrzlého IPO trhu a vstoupit na burzu?
I když je dost zejména technologických firem, které si mohou dovolit luxus čekání, protože mají díky svým investorům více peněz než stačí zatím pálit, je tu i dost adeptů, jimž se pomalu krátí dech.
Mezi takové společnosti patří energetický moloch Venture Global, zabývající se exportem zkapalněného plynu, a dvě trochu přebujelé fintechové společnosti – evropská Klarna, která doma luxuje trh s odloženými platbami, a americká Chime, nabízející bezpoplatkové mobilní bankovnictví – firma, kterou trh v době její největší popularity oceňoval na pětadvacet miliard dolarů. Chime předložila dokumenty pro vstup na burzu již loni v prosinci.
Dalším žhavým adeptem je ambiciózní cloudová platforma pro umělou inteligenci, společnost CoreWeave, a čerstvě podala žádost o vstup na burzu tradingová platforma eToro, jíž v roce 2021 nevyšel vstup na americkou burzu skrze fúzi s účelovou akviziční společností FinTech Acquisition Corp.
Mezi další silné adepty na letošní IPO patří soukromý gigant v oblasti zdravotnických potřeb Medline, softwarová společnost Sailpoint, výrobce konzervovaného ovoce Del Monte, řetězec restaurací Panera Bread a online trh se vstupenkami SeatGeek. Mezi firmy, které žádosti zatím nepodaly, ale v kuloárech se o jejich IPO aktivně spekuluje, patří Databricks, Epic Games, Rokt, Chobani, Liquid Death a Zipline.
V článku citovaný PitchBook pak ve svém 2025 US Venture Capital Outlooku přidává ještě vlastní seznam letošních IPO adeptů z řad dolarových jednorožců silně dotovaných venture kapitálem.
Spadá sem komunikační platforma Discord, monetizační platforma po tvůrce obsahu Patreon a dále společnosti VAST Data, Hinge Health, Lightmatter, Arctic Wolf, Cerebras, EquipmentShare, GrubMarket, Figure Technology Solutions, Wellhub, MNTN, Harry’s, Turo, Kallyope, ShipBob, Element Biosciences a Omada.
The post Nezávazný příslib. Čeká nás v roce 2025 velký návrat IPO? appeared first on Forbes.
