Do českých nákupních košíků se dere nový a velmi silný hráč. Turecko-čínský gigant Trendyol si pro svou evropskou expanzi vybral Česko hned v první vlně. A budí respekt.
Český trh stál dlouho stranou největších hráčů globální e-commerce. I díky tomu tu mohly vyrůst silné značky s českými zakladateli, jako Alza nebo Notino. Poslední události ale ukazují, že časy se mění právě teď.
Už na přelomu roku spustily čínské e-shopy Shein a Temu velké marketingové kampaně cílené na české zákazníky. A doplnili tak nabídku velkých tržišť – polského Allegra a německého Kauflandu. Na jaře však odstartuje svou evropskou expanzi další mamutí tržiště s globálním dosahem Trendyol.
„V prvním čtvrtletí 2024 vstoupíme na trhy východní Evropy. Začneme v Rumunsku, Řecku, Maďarsku a České republice a v dalším období počet zemí ještě zvýšíme,“ uvedl Erdem Inan, CEO skupiny Trendyol na akci InMerge Innovation Summit v ázerbájdžánském Baku, kde vystupoval vedle technického šéfa Tesly nebo zakladatele Shazamu.
Úspěch tohoto online tržiště stojí už od jeho vzniku v roce 2020 na plánu nabízet současně zboží ultralevné i prémiové a vlastní řady kombinovat s nabídkou dalších prodejců. K tomu později přibyla i vlastní secondhandová platforma, rozvoz jídla nebo vlastní doručovací kanál.
Že se to vyplácí, dokládá třicet milionů zákazníků, jejichž důvěrou se firma chlubí, čtyři tisíce zaměstnanců v deseti zemích světa a 250 tisíc zapojených prodejců. Centrálu má stále v Turecku, byť v ní většinu už pět let drží Číňané.
„Trendyol je plnohodnotný marketplace, který prodává všechny kategorie, i značkové zboží. To, co je na jejich webu vidět z české IP adresy, je jen móda a módní doplňky, ale to není kompletní portfolio produktů, které prodávají,“ vysvětluje Michal Vodák, obchodní a marketingový ředitel Heureka Group.
Očekává se, že s plnohodnotným vstupem Trendyolu na český trh se nabídka rozroste o zboží, které nabízí i jinde, jako je vybavení na outdoor, sportovní potřeby, kosmetika a elektronika.
Proč Česko?
Jednoduchá otázka a ještě jednodušší odpověď. Češi milují nákupy na internetu, o čemž svědčí nevídané množství necelých padesáti tisíc e-shopů, které na našem trhu fungují.
„Trendyol patří do skupiny rychle rostoucích e-commerce hráčů zaměřených zejména na módu, podobně jako Shein či Temu. Společné mají velmi agresivní marketing i za cenu dočasné ztrátovosti, radikálně nižší ceny a velmi rychlý cyklus uvádění nových produktů,“ vyjmenovává klíčové vlastnosti tržiště David Antoš, analytik Boston Consulting Group.
Tuzemská konkurence je tak silně pod tlakem. Nejenže si nově příchozí firmy díky agresivní cenotvorbě a marketingu uzurpují část peněz, které by jinak zákazníci utratili u českých e-shopů, ale už také podstatně zvýšily ceny za reklamu, kterou e-shopy lákají zákazníky na své stránky.
„Jelikož se nově příchozí firmy snaží ukousnout si za každou cenu nějaký zajímavý tržní podíl, investují do reklamy opravdu hodně peněz, a ženou tak náklady ostatních e-commerce firem nahoru,“ říká Michal Vodák z Heureka Group.
Alibaba a ti druzí
Trendyol založila v roce 2010 turecká podnikatelka Demet Mutlu, která z původně start-upu zaměřeného na prodej dámských oděvů udělala technologickou hvězdu Erdoganova Turecka. V roce 2018 koupila 86,5 procenta Trendyolu čínská Alibaba Group za 728 milionů dolarů.
Další rekord ale měl ještě přijít. V roce 2021 se společnost dočkala díky valuaci 16,5 miliardy dolarů označení první turecký decacorn, jak se nazývá soukromá společnost, často start-up, s hodnotou vyšší než deset miliard dolarů.
A právě v tureckém zázemí může být hlavní výhoda Trendyolu oproti konkurentům. Zatímco Temu, Shein nebo i Aliexpress se čas od času potýkají s rychlostí doručení, Trendyol bude schopen evropským zákazníkům doručovat zboží rychleji.
„Alibaba již řadu let přemýšlí, jak v Evropě získat výraznější postavení mimo AliExpress a zdá se, že si pro expanzi vybrala právě Trendyol,“ komentuje David Antoš z Boston Consulting Group.
Český online trh se loni propadl o šest procent, konkrétně obraty odvětví klesly ze 197 na 185 miliard korun. Tlak na ceny i marže bude nepochybně pokračovat v roce 2024, což bude obtížné zejména pro malé obchodníky.
„E-shopy, které neposkytují žádnou přidanou hodnotu, například pomoc při výběru či přidané služby, mohou zcela zaniknout,“ předpokládá analytik David Antoš.
