Pátek 19. prosinceSvátek má Venku je 0 °C, Zataženo

Nominální hodnotu nemají, přesto je o ně zájem. Fantasy bankovky tiskl i Banksy

Forbes Před 10 hodinami

Fantasy bankovky nejsou peníze určené do oběhu. Vypadají jako platidla, pracují s jejich symbolikou i estetikou, ale do skutečného měnového systému nepatří. Pokud je prodavač za pultem alespoň průměrně pozorný, nezaplatíte s nimi.

Na sociálních sítích se v posledních dnech rozšířila zpráva, že Portugalsko v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale vydává speciální sedmieurovou bankovku s podobiznou Cristiana Ronalda. I když portugalská národní banka tyto zprávy kvapem dementovala s tím, že nic takového nechystá, kauza do širšího povědomí dostala fenomén takzvaných fantasy bankovek.

Nestojí za nimi žádné banky, státy, ani zavedené instituce. Fantasy bankovky jsou často technicky překvapivě precizní, občas provokativní a téměř vždycky dělané tak, aby vás na první pohled přiměly zpozornět a na druhý začít řešit, co vlastně „hodnota“ znamená.

Do abstraktního světa fantasy bankovek vstupují konkrétní čísla ve chvíli, kdy se jednotlivé kusy objeví na aukcích. Na trhu se už prodávaly práce, jejichž ceny se pohybují v řádu desetitisíců korun.

Například kreslená desetilibrová bankovka amerického umělce J. S. G. Boggse se vydražila za 1140 dolarů (přes 23 tisíc korun), „desetilibrovky“ s portrétem princezny Diany od populárního britského umělce Banksyho se prodávají za tisíce liber. Podobných bankovek vytvořil umělec v roce 2004 několik tisíc a jedna z nich se dostala i do britského národního muzea.

info Foto Banksy/Pest Control
Banksyho bankovka s princeznou Dianou

Jedním z autorů, kteří s tímto principem dlouhodobě pracují, je slovenský grafik Matej Gábriš. „Svá díla ani nenazývám bankovkami. Jsou to jednoduše gábrišovky, nebo anglicky gabrisnote,“ vysvětluje.

Pracuje se speciálními papíry, ochrannými prvky a tiskovými postupy běžnými u cenin, takže se jeho práce po řemeslné stránce blíží skutečným bankovkám. „Jde jen o tisk ve formě bankovek, i když obsahuje ochranné prvky a často vzniká ve stejných tiskárnách jako ty skutečné,“ popisuje.

Do všeobecného povědomí se Gábrišovo dílo dostalo zejména edicí 0 Euro Souvenir. Bankovek s tváří Karla Gotta vzniklo v roce 2019 pět tisíc kusů a s cenou padesáti korun za kus se rozprodaly během několika hodin. Na aukčních portálech se od té doby několik kusů bankovek, které mají i unikátní sériová čísla, vydražilo za ceny v řádu tisíců korun.

info Foto Matej Gábriš
„Gabrišovka“ s Karlem Gottem, která vznikla v počtu pěti tisíc kusů

Hodnotu fantasy bankovek v těchto případech neurčuje žádná nominální částka ani samotný materiál, ale autor, příběh konkrétního kusu a extrémně omezený počet existujících exemplářů – tedy stejná logika, jaká platí na trhu s uměním. Jak upozorňuje odborník na alternativní aktiva Radek Novák, technická kvalita je důležitá, ale rozhodující je kombinace jména, motivu a rarity. „Pokud mají velmi žádaný námět, například s Karlem Gottem, rozprodají se okamžitě a je po nich dlouhodobá poptávka,“ říká.

Globální sběratelský trh

Zatímco ještě před deseti lety šlo o okrajovou záležitost, dnes se fantasy bankovky objevují v širším mezinárodním sběratelském kontextu. Podle Gábriše vznikají nové projekty jak v rovině volné tvorby, tak jako suvenýry nebo prezentační tisky tiskáren.

Fantasy bankovky se podle něj stávají běžnou součástí numismatických aukcí velkých aukčních domů, což této části notafilie dodává větší váhu a viditelnost.

Geograficky se sběratelská aktivita soustředí především do zemí, kde tyto projekty nejčastěji vznikají. Největší zájem je dlouhodobě patrný v Česku, na Slovensku, v Německu, Francii, Anglii, Spojených státech a Polsku. Postupně se přidávají i další evropské trhy, například Itálie nebo Nizozemsko.

„Výrazný zájem vidím také v Asii, především v Číně, kde vzniká velké množství fantasy bankovek v různorodé kvalitě zpracování,“ říká Gábriš.

Proč z nich není investice

Z investičního pohledu zůstávají fantasy bankovky spíše na okraji zájmu. Ne proto, že by jim chyběla kvalita nebo atraktivní zpracování, ale kvůli samotným parametrům trhu, na kterém se pohybují.

Radek Novák upozorňuje, že zde zatím chybí jeden ze základních předpokladů investice – dlouhodobý tlak poptávky převyšující nabídku. „Základna kupujících je příliš malá a zároveň je tam příliš krátká historie,“ shrnuje, proč se ceny těchto děl zatím nemají o co opřít.

Podle Nováka je právě časový faktor tím, co dnes fantasy bankovkám chybí. Otázku, kdy se sběratelský předmět může stát investicí, dlouhodobě rozebírá i ve své nové knize Sběratelské předměty. Koníček, nebo investice?

To, co může navenek působit jako růst hodnoty, má podle něj jinou povahu. U nových emisí se často objeví rychlý cenový pohyb, který ale nesouvisí s investičním potenciálem. „Zpravidla ceny vystřelí nahoru jen na začátku, protože to často skupují různí překupníci,“ popisuje mechanismus, který se u podobných sběratelských produktů opakuje.

Nikdo neví, jak se to bude dále vyvíjet.

Přesto odmítá jednoduché nálepky a neoznačuje segment za slepou uličku, jen za oblast, u níž zatím chybí časová hloubka. „Nikdo neví, jak se to bude dále vyvíjet,“ konstatuje s tím, že ve sběratelství se skutečný význam ukazuje až v horizontu desetiletí, nikoli během několika prvních let existence.

Budoucnost v digitální době

Další vývoj fantasy bankovek nebude záviset na rychlosti růstu ani na krátkodobém zájmu, ale na tom, zda si tento segment dokáže udržet kontinuitu v čase.

Pět let ve sběratelství neznamená prakticky nic a ani dvacet let ještě nevytváří skutečnou historii. Dobře to podle Nováka ukazuje příklad telefonních karet, které na přelomu osmdesátých a devadesátých let zažily obrovský boom a prodávaly se za neuvěřitelné částky.

„Sbírky, jež tehdy stály statisíce korun, dnes často nelze prodat ani za jednotky tisíc. Trh vznikl rychle, rychle se nasytil a stejně rychle zmizel,“ uvádí.

Zkušení investoři vědí, že klíčová je časová hloubka, a proto se soustřeďují na oblasti, kde se hodnota prověřovala po generace – například na umění, staré mince nebo poštovní známky, jejichž historie se počítá ve stovkách let.

Podle autorů se prostředí kolem fantasy bankovek postupně proměňuje z volné autorské scény v organizovanější sběratelský svět. „Tím, že vznikají kluby, katalogy, setkání, veletrhy či aukce, se prostředí profesionalizuje,“ uzavírá Gábriš a také on dodává, že tyto kroky samy o sobě ještě neurčují budoucí význam celého segmentu, ale vytvářejí rámec, ve kterém se podle něj bude hodnota sběratelského trhu teprve formovat.

Nicméně když takovou bankovku vytáhnete třeba na vánočním firemním večírku, účet s ní sice nezaplatíte, ale pozornost si koupíte spolehlivě.

The post Nominální hodnotu nemají, přesto je o ně zájem. Fantasy bankovky tiskl i Banksy appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek