Tanker Anatoly Kolodkin s ruskou vlajkou je nyní v Atlantiku asi 3 000 námořních mil od Kuby, kam by mohl podle AP dorazit zhruba za deset dnů. Druhý tanker nazvaný Sea Horse je už v Karibiku a u kubánského pobřeží by mohl být za čtyři dny, pokud tam skutečně směřuje.
DÁLE ČTĚTE: Předzvěst velké katastrofy? Oceán v Mexiku vyplavil „ryby soudného dne“, na pláži byl poprask
Podle služby pro sledování lodí MarineTraffic má Sea Horse nyní jako destinaci uvedený Trinidad, ačkoliv v lednu, když prováděl překládku na Kypru, měl za cíl Havanu, napsal ve čtvrtek server cnnespanol.com. Může jít o taktické opatření, která dělají plavidla kvůli mezinárodním sankcím a riziku zadržení Spojenými státy. Ze stejného důvodu také například vypínají svá satelitní sledovací zařízení.
Kuba letos přišla o své dva hlavní dodavatele ropy – Mexiko a Venezuelu – poté, co americký prezident Donald Trump nařídil zastavit venezuelské dodávky ropy a koncem ledna podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, která by ropu Kubáncům dodávala. V únoru nicméně americké ministerstvo financí oznámilo, že umožní prodej venezuelské ropy na Kubu, ale pouze tamním podnikatelům či jednotlivcům, nikoli subjektům napojeným na kubánskou vládu či armádu.
Spojené státy letos 3. ledna bombardovaly několik míst ve Venezuele a americké jednotky z Caracasu unesly prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Trump poté podpořil ve vedení země Madurovu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, jejíž vláda s USA spolupracuje. Trump po zatčení Madura řekl, že USA chtějí mít na neurčito kontrolu nad prodejem venezuelské ropy a nad příjmy z ní.
Trump letos také opakovaně prohlásil, že vojenský zásah Spojených států jako ve Venezuele v případě Kuby nebude nutný, protože tamní režim se zhroutí sám. Minulý víkend protivládní demonstranti napadli kancelář komunistické strany v kubánském městě Morón. Důvodem hněvu protestujících byly každodenní výpadky proudu a nedostatek potravin. Násilné protesty jsou ale na Kubě vzácné.
Kubu sužují dlouhodobě mnohahodinové výpadky elektřiny, které postihují část území a někdy celou zemi. Celonárodní blackout zažili Kubánci naposledy toto pondělí.
Karibský ostrov se dlouhá léta potýká s ekonomickou krizí, z čehož kubánská vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád kubánského režimu, což se nestalo. Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho tehdejším předchůdcem Barackem Obamou.
Kvůli americkému embargu na dovoz ropy na Kubu vyhlásila kubánská vláda sérii restriktivních opatření ve všech sektorech. Začátkem února například oznámila zahraničním aerolinkám, že nebudou moci měsíc tankovat na kubánských letištích. Toto opatření začátkem března prodloužila do 10. dubna.
Kvůli americkému ropnému embargu není na Kubě ani dost paliva na dopravu lidí do práce, pro zásobování obchodů či svoz odpadků. Nemocnice provádí jen akutní operace a polikliniky kvůli výpadkům elektřiny omezují preventivní vyšetření.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci smazali půlroční postup okupantů na jihu, Rusům hrozí velké problémy, míní analytici
