Jak by vypadal obchodní dům, v němž bychom mohli nejen nakupovat, ale také vyměňovat, opravovat a vzdělávat se? A jakou alternativu lze nabídnout k tradičnímu lineárnímu maloobchodnímu modelu? Nejen tyto otázky si klade zakladatelka sociálního podniku Kabinet CB Dana Kalistová, jejíž projekt Cirkulární dům ČB se stal součástí výherní přihlášky Českých Budějovic na titul Evropské hlavní město kultury 2028.
Kabinet CB působí v jihočeské metropoli už od roku 2019 jako jedno z prvních českých reuse center. V současnosti má tři pobočky a nabízí řadu environmentálně odpovědných služeb – například sběr a renovaci nábytku, půjčovnu nábytku a dekorací nebo prodej upcyklovaných kousků.

Nepotřebný, ale stále funkční nábytek pak vrací do oběhu také skrz projekt Housing first, který pomáhá lidem na cestě k důstojnému bydlení.
Nejen v Budějovicích zájem o cirkulární služby roste, kandidatura města na Evropské hlavní město kultury (EHMK ) 2028 se tak pro Kalistovou a tým Kabinetu stala ideální příležitostí k rozjetí ambicióznějšího a ucelenějšího projektu Cirkulárního obchodního domu.

Hlavní myšlenkou a cílem je snížit produkci odpadu pomocí kreativních a inovativních metod. Zároveň klade důraz na principy sociálního podnikání, podporu vzdělávání a lokálních řemesel – a to napříč generacemi.
Protože České Budějovice v roce 2023 titul evropského hlavního města kultury vyhrály, budou až do roku 2028 postupně realizovat plány a projekty, které mají za úkol zlepšit kulturu ve městě s ohledem na udržitelnost a ekologické chování.
Jak dodává kreativní ředitelka spolku ČB 2028, který za přihláškou stojí, Anna Hořejší: „Jedním z našich cílů vždy bylo, aby projekt EHMK 2028 reflektoval proměny kulturního sektoru v době klimatické krize – nejen dramaturgicky a tematicky, ale i provozně. Cirkulární dům pro mě zosobňuje přesně tento princip: propojuje environmentální udržitelnost s kulturní praxí, lokální zkušenosti se systémovým přesahem.“
Ve Skandinávii, Belgii nebo třeba v Rakousku přitom podobné projekty dlouhodobě a úspěšně fungují. „Jedná se o osvědčený koncept, nevymýšlím jadernou elektrárnu. Chci jen otevřít místo, kde budou mít lidé nabídku služeb nahrazující klasické obchodní domy, postavené na principu vyrob – použij – vyhoď. Zkrátka nabídnout alternativní služby, které bych sama ráda využívala,“ dodává Dana Kalistová.
A jak bude takový cirkulární dům vypadat v praxi? Koncept je vizualizován do pěti pater. V tom nejnižším bude možné odevzdávat předměty, které už doma nevyužijete a zároveň je z druhé ruky nakoupit.
Vyšší patra poslouží jako obchůdky s upcyklovanými designovými kousky, ale také sdílené dílny a opravárny, ve kterých bude možné spravit elektroniku, rozviklaný stůl nebo díru v batohu. Nebude ale chybět ani sdílený multifunkční prostor pro eventy a volnočasové aktivity.
Páté „virtuální“ patro představuje jakýsi inkubátor nových nápadů a prostor pro sdílení know-how a edukaci.
„Řada projektů krachuje právě na tom, že reuse proces je tak komplikovaný, že ho zákazník nakonec nevyužije. Pro mě je zásadní myšlenka, že se jednotlivé cirkulární aktivity, které u nás už částečně probíhají, koncentrují pod jednu střechu. Takže kdokoliv, kdo cirkulární dům navštíví, uvidí, že si cokoliv může jednoduše nakoupit z druhé ruky, opravit nebo vrátit do oběhu. Zároveň mám ráda praktickou edukaci, takže chci, aby návštěvníci mohli při prohlídce opravdu porozumět tomu, jak cirkulární proces funguje a vše si vyzkoušet,“ vysvětluje zakladatelka.

Protože pomyslný deadline přichází s rokem 2028, momentálně Kabinet CB v rámci projektu postupně spouští jednotlivé roční pilotní programy. První fáze odstartovala koncem loňského roku v budějovickém Prioru, a kromě ukázky cirkulárních aktivit se soustředí především na sběr dat a zkušeností ze zahraničí.
Od března je například zapojený do celorepublikové iniciativy Nábytek v oběhu, která mimo jiné mapuje, jakého druhu nábytku se Češi nejčastěji zbavují. Relevantní je také Česká federace nábytkových bank a reuse center, do které je zapojena zhruba dvacítka cirkulárních podniků po celém Česku. Ukazují například to, že se u nás v loňském roce díky provozu reuse center za případnou likvidaci odpadu ušetřilo přes dva miliony korun.
Aktuálně podnik rozšiřuje systém půjčování a sdílení i mimo nábytek a nádobí. Cílí hlavně na mladé lidi, kteří často nemají finance na nákup vlastních věcí, ale zároveň jsou více otevření myšlence, že ne všechno je nutné vlastnit. Po vzoru pražského projektu art re use zároveň vytváří základnu pro takzvanou materiálovou banku, kterou mohou pro svoji tvorbu využívat vzdělávací instituce a umělci.
Do budoucna chce rozvinout také koncept opravárny ve spolupráci s místními řemeslníky. „Představuji si to tak, že přijdete třeba s rozbitým fénem, který by se v běžném servisu nevyplatilo opravovat. U nás vám ho opraví odborníci, třeba elektrikáři nebo hodináři, nebo se naučíte, jak na to sami,“ přibližuje Kalistová.

Momentálně financování z prostředků EHMK pokrývá přibližně deset procent celkového obratu pilotních projektů. Zbytek hradí Kabinet CB z vlastních zdrojů a s pomocí menších externích partnerů. Dlouhodobě udržitelnou strategií je tak spíše vytváření individuálních byznys modelů pro každou dílčí aktivitu. Podle Kalistové se přesto projekt v příštích letech neobejde bez klíčového partnera.
„Cirkulární domy v zahraničí fungují ve většině případů buď ve spolupráci s městem nebo se soukromou firmou. Já bych ráda usilovala o propojení veřejného a soukromého sektoru. Takové spojení může městu nebo kraji pomoci například s edukací či efektivnějším nakládáním s odpadem, zatímco firmám nabídne příležitost posílit svou reputaci jako environmentálně odpovědných aktérů,“ říká s tím, že by ráda spolupráci směřovala především lokálně.
Největší výzvou do budoucna zůstává především nalezení vhodného prostoru, kde by mohl obchodní dům skutečně fungovat v plném rozsahu. „Firmy se na nás obrací s tím, že už je nebaví podporovat projekty, které jsou krásné na papíře, ale nemají žádný efekt. Pro mě je největší marketingová strategie, že jednotlivé aktivity můžeme už teď ukazovat v praxi, případně odkazovat na projekty v zahraničí. Proto jsme se rozhodli, že nebudeme čekat do roku 2028, i když vše není perfektní a aktivně pracovat s tím, co máme,“ uzavírá autorka.
The post Nový způsob nakupování? Na jihu Čech vzniká Cirkulární obchodní dům appeared first on Forbes.