Zemřel papež a „ožil“ dávno vyhynutý druh vlka. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech měsíce a poznat je i z jiných perspektiv.
Spojené státy vyhlásily světu obchodní válku
Když Donald Trump druhého dubna přišel s tabulkou cel na téměř všechny státy světa a prohlásil, že nastal „den osvobození“, trhy na to reagovaly poklesem a společnosti, které podle něj měly přesunout výrobu do Spojených států, se k tomu zvlášť neměly.
Trump nakonec od většiny cel – alespoň prozatím – ustoupil a zaměřil se na svého největšího rivala, Čínu. Ta vzápětí cla zvýšila, což jí Trump oplatil stejným krokem. Jeho cla i ta předchozích prezidentů se tak sečetla a výsledkem jsou například cla na injekční stříkačky ve výši až 245 procent.
Dopady to má celosvětové a podle společností Dun & Bradstreet a Vizion klesl za první dubnový týden počet všech objednávek kontejnerů na nákladních lodích o polovinu.
Co je nového v historii – Jakub Rákosník
Foto Nová beseda
Hospodářské situaci Číny se věnuje i Jakub Rákosník z Ústavu hospodářských a sociálních dějin na Univerzitě Karlově. Ve své knize se zabývá aktuálními trendy v historiografii a zkoumá například, co bylo příčinou evropské dominance nad Asií v minulosti.
Podle knihy je orientace v současných světových problémech stále složitější, a proto je nutné pochopit historické pozadí událostí. Jenže chápání historie se mění a dějiny se „přepisují“.
Rákosník tak představuje kritický pohled na předsudky a zakotvené představy o světě, jejichž bourání podle něj není vyhlášením nepřátelství kultuře, k níž příslušíme.
Smrt papeže
V nejvyšší pozici římskokatolické církve stál od března 2013, v dubnu však papež František zemřel. První papež pocházející z amerického kontinentu se už od února léčil s astmatickou bronchitidou a následně na Velikonoční pondělí prodělal mrtvici, která způsobila i selhání srdce.
Muž, který byl dříve chemikem, se vyznačoval neortodoxním přístupem k náboženským otázkám. Kladl důraz na skromnost a chtěl, aby celá církev byla církví chudých po vzoru Františka z Assisi. Setkával se také s lidmi bez ohledu na jejich vyznání a měnil přístup Vatikánu k Číně.
Ačkoli pak v minulosti označil homosexuální sňatky za „destruktivní záměr proti Božímu plánu“, v nejvyšší církevní funkci později řekl, že církev by neměla soudit věřící na základě sexuální orientace.
Konkláve – Robert Harris
Foto Knižní klub
Začátkem května se sejde konkláve a kardinálové z celého světa rozhodnou, kdo bude 267. papežem. Stejnou zápletku má i dílo Roberta Harrise, který představuje, jak takové fiktivní hlasování může probíhat.
Kardinálové jsou však také jen lidé, a tak do výběru kromě hlasu Božího zasahují i zvraty, intriky a zápletky. Kdo převezme vládu po reformním papeži, který se rozhodl vytlačit z církve korupci, tak není otázkou jen jednoho hlasování.
„Návrat“ pravlků obrovských
Jsou zpět. Alespoň to tvrdí společnost Colossal Biosciences o dávno vyhynutému druhu pravlků obrovských. Nedávno představila Romuluse, Remuse a Khaleesi, tři vlky, k jejichž vzniku vědci využili třináct tisíc let starý zub a dvaasedmdesát tisíc let starou kost.
Nelze však tvrdit, že se jedná o tentýž druh, který žil v minulosti – ačkoli se mláďata svým vzhledem blíží tomu, jak si myslíme, že tito vlci vypadali, přesnější je jejich popis jako geneticky modifikovaných dnešních vlků obecných.
Prokletí mamutů – Ray Nayler
Foto Host
Jak by to vypadlo, kdy se podařilo navrátit i větší vyhynulé druhy, zkoumá kniha Prokletí mamutů. V té se tato zvířata prochází po Sibiři, jenže jak už to bývá, začnou je lovit pytláci. Noví mamuti jsou navíc bezradní, protože se sice podobají svým starým příbuzným vzhledem, ale nepřevzali od nich schopnosti přežít.
Aby ruští vědci staronový druh zachránili, sáhnou po neobvyklém řešení – do mysli jednoho z mamutů nahrají digitalizované vědomí odbornice na chování slonů, kterou také zavraždili obchodníci se slonovinou. Ta nyní musí své nové stádo ochránit.
Reakce čtenářů na knihu jsou různé, neotřelost námětu ji ale upřít nelze. Kniha je navíc více než aktuální – o vzkříšení mamutů srstnatých se pokouší i Colossal Biosciences.
Zastavení grantů Harvardu
Ve Spojených státech se utahují šrouby a kdo dostatečně nepotírá protesty proti „americkým hodnotám“, toho hodlá Trump potrestat. Jako první si došel pro Harvardovu univerzitu, kterou viní právě z nedostatečných opatření proti protestujícím studentům a odmítnutí jeho požadavku na výměnu vedení univerzity.
Vláda proto škole zmrazila 2,2 miliardy dolarů z federálního financování, na což škola zareagovala žalobou na administrativu prezidenta. Na právní bitky je ostatně připravená lépe než kdo jiný – podle srovnání QS World University Rankings nabízí nejlepší právnické vzdělání na světě.
Podle prezidenta Harvardu židovského původu Alana M. Garbera navíc Trump zastavením grantů nebojuje proti antisemitismu, z něhož školu obviňuje, ale naopak má ohrožovat „schopnost zachraňovat americké životy, podporovat americký úspěch a udržet si pozici světového lídra v oblasti inovací“.
Život za život – Maylis de Kerangal
Foto Maraton
Jedním z úspěchů, které Harvard zařadily mezi světovou akademickou špičku, byla vůbec první úspěšná transplantace orgánu na světě. Zákrok, který lékaři jen ve Spojených státech provedli v loňském roce více než čtyřicet osm tisíckrát, je také hlavním tématem knihy Život za život.
Ta se dotýká složitých otázek a mravních dilemat – například zda svolit k transplantaci orgánů syna po mozkové smrti a pomocí nich tak zachránit jiné.
Kniha střídá vypravěče a kromě rodičů ukazuje i myšlenky a emoce kamarádů syna, lékařů i čekatele na transplantaci. Vyznačuje se navíc netradičním stylem autorky, která volila dlouhé věty.
Spor Indie a Pákistánu
Dlouhodobě nepřátelské vztahy mezi Indií a Pákistánem se opět zhoršily v dubnu, kdy islámští teroristé zaútočili na turisty v indickém Kašmíru. Indie ze smrti šestadvaceti lidí obvinila skupinu, která je podle ní napojena na Pákistán.
Ten to sice odmítá, obě země se ale připravují na možný konflikt. Na sociálních sítích tak přibývají videa vojenské techniky obou zemí, které míří ke společným hranicím v případě obnovení konfliktu, který za posledních šestatřicet let zabil na sedmdesát tisíc lidí.
Existují také obavy z možného zapojení jaderných zbraní. Ty vlastní obě země a jejich použití nevylučují – Pákistán je ale prý zváží jen v případě, že bude „existovat přímá hrozba“ pro jeho existenci.
Curfewed Night – Basharat Peer
Foto Random House India
Dlouhodobě nestabilní situaci v Kašmíru zmapoval místní novinář Basharat Peer. Ve své knize vypráví příběhy z mládí a popisuje také životy lidí, kterým je nekonečný konflikt zničil.
Píše například o tom, jak musel jako mladý prchnout s rodinou z domu poté, co nedaleko jejich vesnice zaútočili separatisté na konvoj indické armády. Ta to oplatila a zaútočila, takže když se rodina vrátila domů, našla kulky ve zdech, které tahala ven kleštěmi.
Sto dní Donalda Trumpa
V předvolební kampani sliboval a v úřadu mnohé z toho splnil – vyvolal masivní obchodní válku, která Američanům zvedla ceny zboží z Číny a ochromila objednávky lodních kontejnerů. Začal masivní deportace, při kterých úřady nezajímá, zda máte právo ve Spojených státech být, či ne. V duchu kulturních válek odstranil z vládních webových stránek sporná slova týkající se sexuálních orientací a rasových menšin. Přejmenoval horu a záliv…
Je to dlouhý seznam a každý den na něj přidává něco nového, ale ani odpůrci jeho politiky v posledních sto dnech nelenili – v rámci série protestů Hands Off se do ulic podle odhadů vydalo až pět milionů Američanů.
Jak umírá demokracie – Steven Levitsky a Daniel Ziblatt
Foto Prostor
Harvard se možná Trumpovi nezamlouvá i kvůli knize Jak umírá demokracie. Tu se profesoři univerzity rozhodli napsat už po prvním vítězství Donalda Trump v roce 2016 a ilustrují v ní, jak jiné země sklouzly k autoritářským režimům.
Přestože byly jejich představy v době vydání brány za alarmistické, dnes podle Ziblatta míří Spojené státy tím nejhorším ze tří scénářů, které v knize autoři vytyčili. Sám je podle svých slov překvapen, jak rychle a bez odporu dokázal Trump ovládnout celou republikánskou stranu i všechny klíčové instituce v zemi.
„Příměří” na Ukrajině
Válčící strany se stále nemohou dohodnout na tom, zda příměří bude, nebo ne. Vladimir Putin rozhodl, že Rusko během během oslav konce druhé světové války na tři dny přestane útočit, Volodymyr Zelenskyj to však označil za „pokus o manipulaci“.
Podle Ukrajiny by mělo příměří naopak trvat třicet dní, to ale za „manipulaci“ označila zase ruská strana. Ta navíc říká, že aby vůbec nějaké delší příměří bylo, musí západní země přestat dodávat zbraně na Ukrajinu.
Spojené státy, které se rovněž snaží prosadit mír, pak chtějí, aby Ukrajina uznala, že Krym je ruský. Ta to však dlouhodobě odmítá a její návrhy na ukončení války obvykle místo toho požadují navrácení poloostrova pod ukrajinskou kontrolu.
The True Story of the Christmas Truce – Anthony Richards
Foto Greenhill Books
Jak může takové příměří probíhat, když se pro něj místo politiků rozhodnou sami vojáci, ukazuje kniha od Anthonyho Richardse. Ten se v ní zabývá vánočním příměřím, které během první světové války proběhlo mezi Brity a Němci.
Ti zahodili zbraně, vzali do rukou lucerny a šli spolu zpívat koledy. Kromě toho si vyměnili suvenýry a jídlo ze svých domovin, a když na ně nikdo nepálil, mohli také pohřbít své padlé spolubojovníky. Mezi zákopy se informace o nečekaném příměří rozšířila a v některých vydrželo až do dalšího roku.
Jak ale válka pokračovala a počty mrtvých se zvyšovaly, už nikdy se nepodařilo tak rozšířené spontánní příměří uskutečnit.
The post Papež, Kašmír a pravlk obrovský. Sedm knih jako ohlédnutí za děním v dubnu appeared first on Forbes.
