Na summitu NATO bude Česko reprezentovat hlava státu. Od červnového setkání očekává jednotu aliance, stejně jako dohodu na dalším posilování obranných schopností NATO včetně zvýšení výdajů na obranu.
ČTĚTE TAKÉ: Rusové ztrácí o válku zájem, znají ji jen z televize, řekl Just. Joch zmínil, kdo má klíč k příměří
Finance určené obraně podle něj musí být vynakládány transparentně a efektivně. Pavel na tiskové konferenci zároveň uvedl, že Česko požaduje, aby byla na summitu NATO důstojně reprezentována i Ukrajina. Aktuálně se s její účastí totiž nepočítá.
Nejvyšší ústavní činitelé se sešli po více než dvou měsících. Hlavním tématem jednání byl červnový summit NATO v Haagu, na kterém by se měly státy dohodnout na zvýšení výdajů na obranu. Generální tajemník NATO Mark Rutte i americká administrativa si představují zvýšení ze dvou procent HDP na pět, přičemž 3,5 procenta z toho by mělo jít čistě na obranu a 1,5 procenta na položky s ní související.
Prezident Petr Pavel po středečním jednání s Ruttem prohlásil, že kdyby se na takové cestě státy NATO shodly, Česko ji podpoří. „Když se spočítají všechny potřeby ozbrojených sil a veškeré požadavky, které se objevují v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029 a když se převedou do řeči čísel, tak jsou někde mezi 3,5 a 3,7 procenta HDP. Podobné je to i v ostatních státech,“ řekl.
Vláda Petra Fialy (ODS) přitom na začátku března rozhodla o postupném zvyšování obranných výdajů. Ročně by měly stoupnout o 0,2 procenta HDP, až by v roce 2030 dosáhly tří procent. V současné době Česko na obranu dává zhruba dvě procenta HDP – tuto metu poprvé překročilo minulý rok.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Piráti pro dekriminalizaci konopí nehnuli prstem, řekl Blažek. Zmínil, co se koalici nepovedlo
