„Přátelíme se potichu.“ Jak české strojírenské firmy připravily Rusko na velkou válku

Investigace.cz Před 3 měsíci

Čeští výrobci obráběcích strojů v průběhu desetiletí vyváželi svou produkci na ruský trh. Ještě v letech 2020 a 2021 putovala více než desetina českých obráběcích a tvarovacích strojů v hodnotě přes miliardu korun do Ruska. Stroje často končily v tamních zbrojařských a průmyslových podnicích, a to navzdory zákazu dovozu zboží dvojího užití pro válečné účely. Investigace.cz společně s ruskou exilovou redakcí The Insider zmapovala historické vztahy mezi českými výrobci, kteří dodnes dovážejí stroje do Ruska, a jejich ruskými partnery.

K tomuto tématu připravujeme podcast Odposlech.

Podcast Odposlech investigace.cz odebírejte zde.

Obuchovskému závodu v Petrohradě se přezdívá „štít země“. Za carského Ruska vyráběl děla pro pěchotu, dnes tu kompletují protiletadlové zbraně, včetně raket země–vzduch, jež továrna dodává armádě. Mezi nimi i v Rusku legendární S400: protiletadlový raketový komplex, který prezident Putin označil za nejlepší obranný systém na světě. Koncern Almaz-Antej, kam spadá Obuchovský závod, je od roku 2014 na seznamu evropských sankcí.

Právě v areálu petrohradského závodu a sankcím navzdory vyložila koncem roku 2018 ruská firma KR Prom čtyřiačtyřicetitunový náklad – dva obráběcí stroje CNC české značky CZ. Tech Čelákovice. Jde o „chytré“ obráběcí stroje schopné precizní automatizované výroby i těch nejmenších součástek využívaných ve strojírenství, energetice nebo zbrojním průmyslu, například pro sestavení raket. Životnost takového mechanismu může dosahovat až dvou desítek let.

Potvrzení o dodání nákladu dvou CNC strojů značky CZ. Tech Čelákovice koncernu Almaz-Antej ruskou firmou KR Prom.

Nebyly to však ani první, ani poslední CNC stroje české výroby, jež se dostaly do ruských továren, a to včetně zbrojovek. Tento byznys má v zemi dlouholetou tradici, o česká průmyslová zařízení začal být velký zájem již v roce 2008.

I Rusko vábí

Na druhou stranu o ruský strojírenský trh byl v té době vysoký zájem i v Česku – po ekonomické a finanční krizi roku 2008 se tuzemské firmy snažily hledat nová odbytiště, které krize nezasáhla tak tvrdě. Rusko bylo jedním z těchto trhů. „Očekávaná recese nebude na všech trzích působit stejně. Do krize by tak hluboko nemusely zabřednout státy jako například Rusko nebo Čína,“ radil tenkrát kolegům ze strojírenství Jan Rýdl, šéf českého výrobce CNC strojů TOS Varnsdorf a tehdejší prezident Svazu strojírenské technologie.

Rusko v té době rovněž obnovovalo průmyslové vybavení svých výrobních závodů a po západních strojích tam byla velká poptávka.

Výše zmíněná firma KR Prom vznikla na přelomu milénia jako ruská distributorská pobočka české společnosti Kovosvit s názvem Kovosvit – Rus, současný název má až od roku 2013. Majitel firmy Dmitrij Rudenko se už nějakou dobu pohyboval v českém strojírenském oboru – od roku 2008 spolu s manželkou vlastnil českou dodavatelskou společnost Stanok, s. r. o., se sídlem v Táboře a mezi jeho českými zaměstnanci byli i někdejší zkušení pracovníci Kovosvitu.

V roce 2013 Rudenko založil spolu s ústeckým podnikem TOS Varnsdorf, dalším gigantem místního strojírenského průmyslu, jekatěrinburskou výrobní firmu GRS Ural, jež se měla věnovat výrobě CNC strojů z českých součástek přímo v Rusku. Většinový podíl firmy, 51 %, patřil Čechům.

Další česká strojírenská firma, Alta, vstoupila na ruský trh už v roce 2010. Alta se zaměřuje na export svých obráběcích strojů do postsovětských zemí. V době, kdy začala vyvážet do Ruska, navíc vlastnila výrobní značku TOS Kuřim. V následujících letech firma stihla zmodernizovat výrobu v několika klíčových ruských strojírenských podnicích včetně zbrojovky Uralvagonzavod nebo Ašinského metalurgického závodu. Posledně jmenovaný patří k jednomu z hlavních výrobců speciálních slitin využívaných ve zbrojařském průmyslu.

V roce 2013 se Rusko stalo druhým největším odbytištěm pro české strojírenské výrobce – skoro pětina v tuzemsku zhotovených obráběcích a tvářecích strojů směřovala do tamního průmyslu. V tomto směru bylo Rusko zcela závislé na dovozu, například v roce 2015 pocházelo až 90 % strojů v ruských závodech ze zahraničí.

Dařilo se nám, pak přišly sankce

Úspěšnou česko-ruskou spolupráci ovšem citelně zasáhla anexe Krymu v roce 2014, lépe řečeno sankce, které po ní následovaly. EU tehdy uvalila zákaz vývozu takzvaného zboží dvojího užití do Ruska. Do této skupiny spadaly i obráběcí stroje, pro zbrojní průmysl klíčové.

I přes agresivní zahraniční politiku Ruska se však rozjetý vlak spolupráce českého a ruského strojírenství nezastavil. Během vyjednávání o podobě sankcí v roce 2014 požádalo Česko o výjimku pro své strojírenské podniky a uspělo. Zákaz se tak nově nevztahoval na vývoz zboží dvojího užití pro letecký a kosmický průmysl, dále na nevojenské užití nebo nevojenské koncové uživatele. Výjimka se též týkala i dobíhajících smluv uzavřených před rokem 2014 a platila do roku 2022. Od té doby platí zákaz vývozu zboží dvojího užití do Ruska, bez ohledu na jeho deklarované použití či koncového uživatele.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (vpravo) a tehdejší ředitel GRS Ural Karel Andok.

„Dařilo se nám, ale s příchodem sankcí, hlavně po olympiádě v Soči, se situace zhoršila,“ stěžoval si v roce 2016 Rudenkův český byznysový partner Roman Knotek, majitel desetiprocentního podílu ve firmě Stanok, která se věnuje prodeji obráběcích strojů. Dnes už lze konstatovat, že firma nové sankční nařízení ustála – v roce 2023 dosáhla tržeb za své služby a prodej zboží ve výši přes 78 milionů korun. O tom, že alespoň část jejího byznysu stále zahrnuje i ruský trh, svědčí fakt, že Stanoku ke konci roku 2023 dlužila ruská distributorská společnost KR Prom, která porušila sankce již při dodávce dvou 22tunových strojů do petrohradského zbrojařského závodu v roce 2018, 103,5 milionů rublů, v přepočtu 24,5 milionů korun.

Výjimečné strojírenství

Společnost GRS Ural vlastněná Rudenkem a TOS Varnsdorf získala v roce 2017 v Rusku status tuzemského výrobce, což jí umožnilo ucházet se o státní zakázky. Firma proto vzápětí tohoto postavení využila a dodala stroje státnímu koncernu Morskoe podvodnoje oružije – Hydropribor, jenž se zabývá výrobou zbraní pro námořnictvo. V prosinci 2018 následovala další významná zakázka, tentokrát dodávka strojů pro Státní laserový polygon Raduga, specializující se na vývoj a testování nových zbraní.

Ani po pěti letech od počátku ruské agrese vůči Ukrajině v roce 2014 neztratila firma TOS Varnsdorf ambice expandovat na ruský trh. Ještě v roce 2019 řekl její šéf Jan Rýdl v rozhovoru pro týdeník Ekonom, že by „vyměnil všechny ostatní trhy za to, kdyby se mohl dostat jako monopolní dodavatel techniky do Ruska“.

„Máme přístup do státních tendrů i do obranného průmyslu. Je to úžasná šance a Rusko pro nás začíná být trhem číslo jedna,“ dodal. Rýdlův optimismus byl podpořen čísly. V roce 2019 se společnost GRS Ural dostala podle objemu vyrobeného zboží a poskytnutých služeb mezi pět největších ruských strojírenských podniků na výrobu obráběcích strojů.

Zatímco hned po zavedení sankcí v roce 2014 začaly objemy českého strojírenského exportu do Ruska klesat, po roce 2019 zažil ruský trh v tomto směru naopak druhou renesanci, neboť tam směřovala desetina celkového českého exportu obráběcích strojů.

Tichá spolupráce

Rýdlovo nadšení sdíleli i další významní hráči tuzemského průmyslu. V roce 2021 vstoupila česká společnost TachTech, jež se zabývá prodejem a výrobou žáruvzdorných materiálů, na ruský trh, kde se zaměřila na modernizaci infrastruktury metalurgického průmyslu „s cílem podpořit rozvoj ruského strojírenství“. Úspěšná česko-ruská spolupráce pokračovala i po začátku invaze do Ukrajiny v únoru 2022. „Jsme firma s českými kořeny a s Čechy máme dobré vztahy, přátelíme se a spolupracujeme, ale potichu,“ přiznal šéf ruské pobočky TachTechu Vjačeslav Korobejnikov v rozhovoru s novináři v roce 2023.

Strategií tiché spolupráce se řídili i samotní výrobci CNC strojů. V říjnu 2022 obdržela česko-ruská GRS Ural od své české matky TOS Varnsdorf součástky pro stroje v hodnotě 73 tisíc dolarů (necelých 1,7 milionů korun). Díky tomu vykázala uralská firma o rok později tržby ve výši 594 milionů rublů (154 milionů korun), tedy o více než polovinu vyšší oproti roku předchozímu.

Společnost TOS Varnsdorf přitom v roce 2024 sdělila Deníku N, že veškeré své aktivity v Rusku ukončila. Nicméně ještě v dubnu 2024 zveřejnila v Rusku náborový inzerát na elektrikáře a v květnu 2024 uzavřela smlouvu o pronájmu obráběcího stroje s ruskou firmou, která půjčuje průmyslovou techniku. Ve druhé polovině stejného roku pak její dceřiná firma GRS Ural získala povolení na dovoz čínských strojů do Ruska.

České stroje a ruský ledoborec

Dodávky českých strojů, jež do Ruska směřovaly prostřednictvím Rudenkových firem Stanok a KR Prom, odhalili v roce 2022 i novináři z týdeníku Respekt. Zaujal je příspěvek na sociálních sítích analytika Kamila Galejeva, kterému se podařilo identifikovat český stroj z TOS Varnsdorf na záběrech pořízených v prostředí zbrojního závodu Krasmaš. Česká firma tehdy novinářům z Respektu sdělila, že spatřený stroj byl závodu prodán ještě před uvalením sankcí, které takto neporušila.

Koncem roku 2024 analytik Kamil Galejev znovu upozornil na roli českých strojů v ruském průmyslu – tentokrát při výrobě zbrusu nového čtvrtého atomového ledoborce Jakutsko, jenž začátkem nového roku proplul vodami Finského zálivu.

Koncem roku 2024 Galejev znovu upozornil na roli českých strojů v ruském průmyslu – tentokrát při výrobě zbrusu nového a v pořadí už čtvrtého atomového ledoborce Jakutsko, jenž začátkem nového roku vplul do vod Finského zálivu. Atomové reaktory vyrobil pro loď jeden ze státních podniků Rosatomu, který také využívá zahraniční stroje. Na fotografiích z roku 2017 jsou vidět v této továrně CNC stroje českých značek, včetně těch z TOS Varnsdorf.

Podle loňských výpočtů datových novinářů ruské exilové redakce IStories se do horní desítky značek obráběcích strojů importovaných do Ruska v roce 2023 dostaly dvě české značky – TOS Varnsdorf a Kovosvit. Dohromady do této země dovezly zboží v hodnotě 625 milionů rublů (162 milionů korun).

Velké ryby

K legalizaci exportu strojů do Ruska se často využívá schéma fiktivního prodeje do jedné nebo hned několika třetích zemí, jako je Turecko nebo Kyrgyzstán, na něž se nevztahují sankce. V exportních dokumentech se tak pod dodavatelem mnohdy vyskytuje poznámka, že stroj je zakoupen například tureckou firmou, ale na žádost kyrgyzské společnosti.

Přesně tímto způsobem dovezla podle odhalení novinářů z Deníku N ruská firma Aljans stroje značky TOS Varnsdorf. K importu použila dvě turecké společnosti a kyrgyzskou firmu Interstyle. Český výrobce novinářům tvrdil, že o skutečném koncovém objednateli svých strojů nevěděl.

Kontaktní telefonní číslo uvedené na stránkách kyrgyzské firmy Interstyle patří podle našich zjištění člověku uvedenému v databázích kontaktů jako „Kolja Moskva“. V kyrgyzském obchodním rejstříku je ale jako majitel firmy zapsaný obyvatel hlavního města Biškeku, Nurlan Šakirov, vášnivý rybář a pravidelný účastník ruských rybářských soutěží. Kapitánem jeho rybářského týmu je Moskvan Nikolaj Krylov – šéf ruského Aljansu, který importoval české CNC stroje do Ruska. Nikolaj se po domácku řekne Kolja.

Nikolaj Krylov má s českými výrobci dlouholetou zkušenost. Na jeho instagramovém profilu jsou k vidění fotografie z jeho pravidelných návštěv Česka v letech 2013 až 2017. Například na snímku z roku 2016 Krylov pózuje v černém kabátě s kufříkem během prezentace v české strojírenské firmě TOS Kuřim. V roce 2018 dodala firma Aljans jednomu z podniků ruské státní korporace Taktické raketové zbraně obráběcí stroj právě od této značky.

Nikolaj Krylov (napravo), majitel firmy Aljans, a Dmitrij Petrov, jeho zástupce, na návštěvě v TOS Kuřim v prosinci 2016.

Krylovově firmě se dodnes daří. Její zisk se v roce 2023 zvýšil oproti předcházejícímu roku o tisíce procent. Podle výpočtů datových novinářů z IStories dovezla firma stroje v celkové hodnotě 601 milionů rublů, v přepočtu 156 milionů korun. Mezi jejími celními prohlášeními z roku 2023 jsou i stroje značky Kovosvit, TOS Varnsdorf a slovenské společnosti Trens.

Fiktivní nákupy pro skutečné zbrojaře

V průběhu posledních deseti let v Rusku vznikla celá řada společností podobných Aljansu, které se specializují na fiktivní nákupy strojů a jejich dovoz do Ruska. Ve svém byznysovém motu cituje například ruská firma Your importer úryvek z Čapkova Zahradníkova roku. „Zahrádky je možno zakládati několikerým způsobem; nejlepší je ten, že se na to vezme zahradník.“ Svému řemeslu, tedy dovozu průmyslových strojů ze Západu, se firma věnuje od roku 2015.

Your importer loni přivezla CNC stroje české značky Comagrav (Comac spol. s r. o.) v hodnotě 231 tisíc dolarů (tedy více než pět milionů korun). K dovozu společnost použila tureckou firmu, zařazenou v říjnu uplynulého roku na americký sankční seznam. „COMAC dodal stroj na výrobu reklamy do Turecka, a pokud to Turek prodal dál, s tím nic nezmůžeme. Stroje nejsou geolokačně hlídané a je možné je volně přeprodávat,“ konstatoval Rudolf Hladík za výrobní společnost Comac.

Ruské firmy ale mají zájem i o použité stroje CNC, a to kvůli jejich dlouhé životnosti. Například v roce 2023 prodala ruská firma Technologics české stroje, vyrobené již v letech 1998 nebo 2000. Ruská pobočka výše zmíněné firmy Alta (Alta-Rus) dovezla v první půlce roku 2022 do Ruska tři použité stroje značky TOS Varnsdorf a značky TOS Kuřim a nový stroj české značky ŠMT a.s.. K nákupu byla použita zprostředkovatelská lotyšská firma Michel.

Zájem o použité stroje není náhodný, neboť TOS Varnsdorf uvádí na svém facebooku, že jejich výrobky mohou spolehlivě fungovat desítky let. „Vůbec nás nepřekvapí, když zjistíme, že naše stroje fungují desítky let a lidé na nich stále pracují. Jako třeba WHN13 z roku 1999 ve skvělém stavu,“ píše firma na svých stránkách. Lze tak předpokládat, že technologická vybavení, jež české firmy dodaly Rusku, budou tamnímu zbrojnímu průmyslu sloužit dobře a dlouho.

Firmy TOS Varnsdorf, CZ. Tech Čelákovice, Stanok a Tachtech na žádost redakce o komentář do doby vydání tohoto článku neodpověděly. Naopak firma Alta nám oznámila, že stroje do Ruska nedodala a jde o chybná data. Přitom ještě v červenci minulého roku získala Alta-Rus povolení k dovozu součástek, jejichž výrobcem byla právě česká pobočka Alta.

Autoři textu: Kristina Vejnbender, Sergej Panov (The Insider)